MENU

Autor: Mgr. Lucie Kačerová

Za šest a půl let účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, resp. tzv. nový občanský zákoník (dále jen „NOZ“) nelze přehlédnout, že právní úprava předkupního práva je jedním z nejdiskutovanějších témat. Důvodem je již několikrát změněná právní úprava (ne)existence předkupního práva spoluvlastníků nemovitých věcí.

Tyto změny však nemohou zastínit problematiku rozvazovací podmínky obsažené v § 2145 OZ, resp. jejích důsledků na nabyvatele věcí, u kterých bylo předkupní právo nevykonané anebo bylo ze strany původního vlastníka porušeno.

Ustanovení § 2145 stanoví, že pokud koupěchtivý věděl o existenci předkupního práva, nebo musel – li o jeho existenci vědět, platí, že smlouva je uzavřena s rozvazovací podmínkou uplatnění předkupního práva.

Vzhledem k tomu, že se jedná o úpravu, která dle důvodové zprávy k NOZ nemá zřejmý inspirační zdroj, panovaly mezi odbornou veřejností dosud různé názory ohledně toho, zda předmětná rozvazovací podmínka způsobí zánik všech převodů na osoby, které věděly anebo musely vědět o existenci předkupního práva, či nikoliv. Tuto otázku vyřešil ve svém aktuálním rozhodnutí Nejvyšší soud ČR, který uzavřel, že: „Zanikl-li však závazek, jehož účinky měly pominout splněním rozvazovací podmínky, dříve, než byla tato podmínka splněna, nemá její splnění z hlediska zániku práv a povinností z tohoto závazku žádný význam. Uplatnil-li tedy předkupník svůj nárok až poté, co již došlo k převodu předmětného pozemku z dlužníka na koupěchtivého, nemohly již účinky rozvazovací podmínky dle § 2145 o. z. (ale ani ze smlouvy samé) nastat.“

Nejvyšší soud tak ve svém rozsudku sp. zn. 33 Cdo 4737/2018, ze dne 26. 2. 2020 výkladem ochránil koupěchtivé před obnovováním vlastnického práva dlužníků mj. v případech, kdy věc nebyla vlastníkem řádně nabídnuta předkupníkovi ke koupi, anebo pokud předkupník na takovou nabídku nereagoval.

Jakkoliv je výše uvedený závěr Nejvyššího soudu ve vztahu k úpravě rozvazovací podmínky v souvislosti s uplatněním předkupního práva očekávaný, nelze na něj nahlížet bez dalších rizik. Mezi tyto patří možné zobecnění závěrů na všechny rozvazovací podmínky obsažené ve smlouvách či zákoně, a je proto třeba při sjednávání rozvazovacích podmínek postupovat obezřetně.

 


Co přináší novela zákoníku práce? O krok blíže k hromadným žalobám