Whistleblowing se blíží. Na co se připravit?

Zdroj: Pojistný obzor

Autoři: Mgr. Michal Nulíček, LL.M. a Mgr. Anna Cervanová, LL.M.

ČR má jen do konce roku 2021 čas na přijetí zákona o ochraně oznamovatelů podle směrnice EU o ochraně osob, které oznamují porušení práva EU. Přitom už nyní je zřejmé, že tento termín nebude dodržen. Zákon o ochraně oznamovatelů ale nepochybně bude prioritou nové Poslanecké sněmovny. Neočekáváme, že by se konečná podoba zákona výrazně odlišovala od vládního návrhu, který byl projednáván doposud.

Zákon by měl na jedné straně zjednodušit oznamování protiprávní činnosti a lépe chránit oznamovatele před odvetou zaměstnavatele. Současně by zákon měl poskytovat zaměstnavatelům příležitost k včasnému odhalení a řešení protiprávní činnosti a prevenci negativních dopadů na společnost. Co však mohou společnosti v důsledku chystané právní úpravy očekávat?

Oznamovací povinnost – Povinnost překažení trestného činu (§ 367 trestního zákoníku) a oznámení trestného činu (§ 368 trestního zákoníku) mají všichni bez ohledu na to, zda se jedná o zaměstnance. Obě ustanovení se týkají pouze v nich vymezených trestných činů. Jedná se tak např. o přijetí úplatku, podplacení či obecné ohrožení (na ty se vztahuje povinnost oznámení i překažení), dále o zpronevěru, podvod a dotační podvod (na ty se vztahuje pouze povinnost překažení, nikoliv oznámení).

Jak povinnost oznámení, tak povinnost překažení se vztahují pouze na trestné činy již spáchané (oznámení), resp. připravované nebo páchané (překažení), o kterých se oznamující hodnověrným způsobem dozví.

Oznámení a loajalita zaměstnance – Zákon o ochraně oznamovatelů oznamovací povinnost nezakládá. Jeho smyslem je stanovit podmínky pro podávání oznámení a zamezit odvetným opatřením proti oznamovatelům, kteří jednají v dobré víře v pravdivost svého oznámení. Pokud má zaměstnanec podezření na protiprávní jednání a důvodně se domnívá, že oznámení je nezbytné pro jeho odhalení, podle zákona může, ale nemusí podat oznámení. Za zmíněných okolností spadá pod ochranu zákona o ochraně oznamovatelů, dle kterého se zájem na prevenci páchání protiprávních jednání protíná se zájmem na zachování loajality vůči zaměstnavateli, a zaměstnanec se tedy oznámením podaným v dobré víře a zákonem stanoveným způsobem nedopustí porušení loajality.

Zavedení interního oznamovacího systému – Primárním a preferovaným způsobem oznámení je vždy využití interního oznamovacího systému, tedy nahlášení podezření na protiprávní jednání přímo zaměstnavateli. Využití externího kanálu (u Ministerstva spravedlnosti ČR) připadá v úvahu zejména tehdy, není-li interní oznamovací systém zřízen nebo není-li dostatečně důvěryhodný. Krajní možnost, tedy zveřejnění oznámení např. v médiích, je možné realizovat až při splnění zákonem vymezených podmínek. Tento systém zaručuje, že nedojde k rozporu s principem loajality vůči zaměstnavateli, když prioritou je vždy interní vyřešení oznámení.

Vyhodnocení toho, zda se jedná o protiprávní jednání, na která se zákon o ochraně oznamovatelů vztahuje, může být pro neprávníky velmi komplikované. Oznamujícím však může situaci usnadnit, pokud oznamovací systém dovolí nejen podání oznámení, ale také žádost o konzultaci s příslušnou osobou v případech, kdy si není jistý, zda došlo k protiprávnímu jednání. Konzultace může využít řada zaměstnanců, kteří by měli obavu rovnou podat oznámení. Provoz interního oznamovacího systému, včetně vyřizování oznámení, lze rovněž outsourcovat na subjekt, který disponuje příslušným technickým i odborným zázemím. I v případě outsourcingu ale za příjem a vyřízení oznámení odpovídá vždy zaměstnavatel.

Riziko nepravdivých oznámení – Pokuta za vědomě nepravdivé oznámení má být 50 000 Kč a smyslem postihování podle návrhu zákona o ochraně oznamovatelů je v první řadě chránit funkčnost celého systému ochrany oznamovatelů. Také proto je postihováno přísněji než „pouhé“ nepravdivé obvinění z přestupku, za které podle zákona o některých přestupcích hrozí pokuta maximálně 20 000 Kč. Sankce za vědomě nepravdivé oznámení však nevylučuje, aby se zaměstnavatel (příp. ten, kdo byl oznámením dotčen) domáhal náhrady vzniklé škody, a to buď přímo v řízení o přestupku před správním orgánem, nebo v řízení před soudy.

Celý článek naleznete v tištěném vydání čtvrtletníku Pojistný obzor 1. 12. 2021.

CEE Legal Matters Comparative Legal Guide: Competition 2021 Budoucnost českého autorského práva ve světle směrnice DSM (část II.)