MENU

Autoři: Mgr. Petr Zábranský, Mgr. Andrea Fátorová

Zásada smluvní volnosti je jednou ze stěžejních zásad soukromého práva a ve stávajícím občanském zákoníku byla oproti předchozí úpravě ještě posílena. Jejím projevem je především možnost vyjednávat a uzavírat smlouvy na základě vlastních podmínek a možnost utvářet závazky dle specifických potřeb a zájmů. Obsah soukromoprávních smluv upravujících práva a povinnosti stran je pak závazný zásadně pouze pro zúčastněné strany a stát do obsahu ujednání (samozřejmě s četnými výjimkami odůvodněnými zejména veřejným zájmem a ochranou slabších) nezasahuje.

Již v prvním paragrafu občanského zákoníku, dokonce v jeho prvním odstavci, je stanoveno, že uplatňování soukromého práva je nezávislé na uplatňování práva veřejného. Zdánlivá nezávislost soukromoprávních závazků na veřejnoprávních normách smluvním stranám dává široké působiště a poskytuje základní rámec řešení potenciálních konfliktů s veřejným právem. Toto ustanovení občanského zákoníku však už samozřejmě nestanoví, že soukromoprávní ujednání vylučuje aplikaci pravidel práva veřejného a že by právo veřejné, které je v rozporu se smluvním ujednáním, již nebylo vymahatelné.

Soukromoprávní smlouvy je třeba vždy považovat za platná právní jednání, ledaže bude zjištěna a prokázána vada způsobující jejich neplatnost či zdánlivost. Dojde-li tedy k uzavření soukromoprávní smlouvy v rozporu s ustanoveními práva veřejného, kterou budou vypořádána vzájemná práva a povinnosti smluvních stran, může být smlouva i tak považována za platnou. Platnost a účinnost soukromoprávní smlouvy však nevylučuje možnost orgánů veřejné moci uložit smluvním stranám za uzavření smlouvy nebo její splnění sankci, a to například ve formě pokuty.

Uložení sankce, například pokuty, a povinnost k jejímu strpění či vykonání (v případě pokuty její úhrada) je samostatným právním následkem nedodržení veřejnoprávních přepisů, který má jednotlivce odradit od aktivit odporujících veřejnému právu. Uložené sankce jsou trestem za jejich nedodržení, automaticky však nezakládají neplatnost uzavřené soukromoprávní smlouvy.

Úhrada pokuty či splnění jiné veřejnoprávní sankce naopak na druhou stranu jednotlivce bez dalšího nezbavuje povinnosti splnit smluvní povinnosti či možnosti vymáhat ujednaná práva. Smluvní strany tak mohou být nadále vázány podmínkami smlouvy a být povinny jednat v jejich souladu bez ohledu na udělené veřejnoprávní sankce.

Takovou situací se zabýval i Nejvyšší soud ve svém aktuálním rozhodnutí ze 17. srpna 2023, č. j. 33 Cdo 314/2023-342. Nejvyšší soud konkrétně hodnotil situaci, kdy provozovatel hazardní hry uzavřel s výhercem dohodu, jíž se zavázal vyplatit výherci výhru v kratší než zákonné lhůtě, nicméně z tohoto důvodu měl výherce ustoupit z části svého nároku a mělo dojít k vyplacení nižší částky. Výměnou za rychlejší výplatu se tak výherce vzdal části výhry.

Správní orgány provozovateli hazardní hry navzdory (či spíše z důvodu) uzavření popsané dohody udělily pokutu za správní delikt spočívající v nevyplacení části výhry. Výherce se následně domáhal úhrady zbylé části výhry, nicméně nebyl úspěšný.

Nejvyšší soud tedy posuzoval otázku vlivu důsledků porušení veřejnoprávních předpisů na soukromoprávní vztahy a v souladu s tím, co je naznačeno výše, dospěl k závěru, že pro právní následky v oblasti soukromého práva je zásadně bez významu, jaké právní následky s týmiž právními skutečnostmi spojuje právo veřejné. V projednávaném případě tak Nejvyšší soud dospěl k závěru, že provozovateli hazardních her sice může být uložena pokuta za správní delikt spočívající v uzavření soukromoprávní dohody s výhercem, která je v rozporu s veřejným právem, respektive za nevyplacení výhry, avšak to samo o sobě nezpůsobí neplatnost uzavřené dohody. Provozovatel tedy jednal v rozporu se zákonem, nicméně na jeho práva a povinnosti vůči výherci to vliv nemá.

Smluvní strany by tedy měly mít při uzavírání soukromoprávních smluv na paměti i veřejnoprávní aspekty ujednání. Pokud mezi sebou i tak uzavřou smlouvu v rozporu s veřejným právem, nemusí být sjednaná smlouva bez dalšího neplatná. Nelze však činit žádné paušální závěry, protože občanský zákoník obsahuje pravidla, podle nichž by za stanovených podmínek bylo možno dovodit neplatnost smlouvy odporující veřejnému právu.

Rozsudek Nejvyššího soudu je dostupný zde.


Vladimír Hejduk komentuje chystané změny týkající se zdanění příjmu z prodeje firmy Rozhovor s autory komentáře zákona o zadávání veřejných zakázek