Zdroj: epravo.cz
Autoři: Mgr. Michaela Jiříková, Václava Vojtková
V polovině roku 2023 dozná zákon o obchodních korporacích některých zásadních změn. Těmi je vymezení nových podmínek výkonu funkce člena voleného orgánu, včetně jejich zařazení přímo do zákona o obchodních korporacích, a s nimi související zavedení evidence vyloučených osob. Změny jsou prováděny zákonem č. 416/2022 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s využíváním digitálních nástrojů a postupů v právu obchodních společností a fungováním veřejných rejstříků („novela“). Část novely nabyla účinnosti již k 15. lednu 2023, cílem tohoto článku je však představení změn účinných až od 1. července 2023.
Podmínky výkonu funkce člena voleného orgánu obchodní korporace
Podmínkami výkonu funkce člena voleného orgánu jsou dle aktuálně účinné právní úpravy vedle plné svéprávnosti bezúhonnost ve smyslu živnostenského zákona, na něž § 46 odst. 1 zákona o obchodních korporacích odkazuje, a neexistence překážek provozování živnosti dle živnostenského zákona.
Nově však budou tyto podmínky zakotveny přímo v zákoně o obchodních korporacích, konkrétně v ust. § 46 an., čímž dojde k alespoň částečnému snížení roztříštěnosti právní úpravy této problematiky. Podmínky jsou nově vymezeny následovně:
- neexistence pravomocného rozhodnutí orgánu veřejné moci, kterým je uložen zákaz výkonu funkce člena řídícího, kontrolního nebo správního orgánu (v poměrech českého právního řádu úspěšně uplatněná diskvalifikační žaloba);
- neexistence pravomocného rozhodnutí orgánu veřejné moci, kterým je uložen zákaz výkonu činnosti související s činností obchodní korporace, v níž osoba, které byl zákaz udělen, působí jako člen voleného orgánu;
- neexistence pravomocného odsuzujícího rozsudku za taxativně vymezené trestné činy; a
- neexistence prohlášení konkursu na majetek osoby, která se má stát členem voleného orgánu.
Rozhodnutím orgánu veřejné moci se přitom rozumí nejen rozhodnutí orgánu veřejné moci České republiky, ale i rozhodnutí orgánu veřejné moci členského státu EU, státu Evropského hospodářského prostoru, rozhodnutí mezinárodní organizace nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci jiného státu z důvodů obdobných pro jeho uložení v České republice. Nejedná se přitom pouze o rozhodnutí v trestním řízení, ale například i o rozhodnutí v řízení o správním deliktu.
Celý článek si můžete přečíst zde.
