Autor: Mgr. Jiří Harnach a Mgr. Ing. Kristýna Trávníčková
Infolist ke karanténnímu opatření vlády a jeho dopadům na postup zadavatelů i dodavatelů dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“).
KARANTÉNA
Vláda České republiky vyhlásila s účinností od 14. 3. 2020 nouzový stav na území České republiky. Následně s účinností od 16. 3. 2020 od 0:00h vláda přijala opatření spočívající v povinné karanténě, v rámci které byl zakázán volný pohyb osob na území celé České republiky mimo jiné s výjimkou cest do zaměstnání, k výkonu podnikatelské nebo jiné obdobné činnosti, cest za účelem vyřízení neodkladných úředních záležitostí nebo cest zpět do místa svého bydliště.
Účelem tohoto infolistu je posoudit základní dopady tohoto opatření do praxe dle ZZVZ.
BĚŽÍCÍ LHŮTA PRO PODÁNÍ NABÍDEK
Vždy záleží na zadavateli, zda přistoupí k prodloužení lhůty pro podání nabídek či nikoliv. ZZVZ mu žádnou povinnost prodloužení lhůty pro podání nabídek z důvodu neočekávatelné či krizové situace, případně z titulu nouzového stavu či karantény, neukládá.
Aktuální situace, zejména nařízená karanténa, samozřejmě přinese organizační komplikace do procesu přípravy nabídek. Nicméně nejedná se o paušální důvod pro automatické prodloužení lhůty. V této souvislosti přihlížíme k vysoké míře elektronizace, kdy veškeré dokumenty pro přípravu nabídky se zhotovují v elektronické podobě. S ohledem na povahu nařízené karantény, v níž zaměstnanci pracují z domova, případně je jim též umožněn příchod do práce a pohyb v rámci plnění pracovních povinností, a rovněž s ohledem na širokou škálu možností elektronické, „bezkontaktní“ komunikace s poddodavateli i členy týmu navzájem, máme za to, že i v této mimořádné situaci lze pracovat na přípravě nabídky do zadávacího řízení veřejné zakázky. Aktuální situace tak nezakládá automatickou povinnost zadavatele prodloužit lhůtu pro podání nabídek.
Zadavatel však může přistoupit k prodloužení lhůty pro podání nabídek zcela dobrovolně, aby dodavatelům usnadnil přípravu nabídky, která je ztížena nastalou situací, či umožnil co nejširší hospodářskou soutěž. Rozpor se zásadou transparentnosti by bylo možno spatřovat zejména v situaci, pokud by dodavatel žádal o prodloužení lhůty, tuto žádost by doplnil konkrétními individuálnímu důvody (unesl břemeno tvrzení, nikoliv nutně břemeno důkazní), avšak zadavatel by nepřistoupil k prodloužení lhůty, aniž by k tomu měl ospravedlnitelné důvody.
FÁZE PŘED PODPISEM SMLOUVY
Zadavatelé se mohou nacházet ve fázi, kdy bylo již rozhodnuto o výběru dodavatele, byly učiněny úkony v rámci součinnosti před podpisem smlouvy a zadavatel s vybraným dodavatelem by měl nyní uzavřít smlouvu. Nicméně s ohledem na současnou situaci zadavatel již před uzavřením smlouvy najisto ví, že smlouva v nezměněné podobě dle zadávacích podmínek nemůže být dodržena, a to typicky z důvodu prodlení s realizací předmětu plnění a s tím související nutností prodloužení termínu plnění.
Dle § 124 odst. 1 ZZVZ zadavatel a vybraný dodavatel jsou povinni bez zbytečného odkladu uzavřít smlouvu. Dle § 124 odst. 4 ZZVZ dále platí, že zadavatel je povinen uzavřít smlouvu v souladu s nabídkou vybraného dodavatele. S ohledem na uvedené má zadavatel dvě možnosti, a to:
- uzavřít smlouvu až po ukončení karanténních opatření, nebo
- uzavřít smlouvu nyní a následně k ní uzavřít dodatek, kterým dojde k úpravě podmínek plnění.
Co se týče vyčkání s uzavřením smlouvy, tak uvádíme, že § 124 odst. 1 ZZVZ sice stanoví povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu, nicméně pojem „bez zbytečného odkladu“ není nikde v ZZVZ definován. Dle našeho názoru se lhůtou bez zbytečného odkladu rozumí, že by zadavatel neměl s uzavřením smlouvy na plnění veřejné zakázky zbytečně a bezdůvodně otálet a neměl by uzavření smlouvy bez konkrétního důvodu neúměrně prodlužovat. V případě, kdy je vyhlášena karanténa na území České republiky a je vládním nařízením omezen nejen pohyb osob, ale i některé činnosti osob, tak dle našeho názoru vyčkávání s uzavřením smlouvy má relevantní důvod a uzavření smlouvy až po ukončení vládních opatřeních by nebylo v rozporu se ZZVZ.
Jestliže zadavatel hodlá uzavřít smlouvu i v době nařízené karantény, nemůže tuto před podpisem změnit. Zadavatel však nicméně může obratem po uzavření smlouvy uzavřít dodatek k této smlouvě, ve kterém upraví smluvní podmínky adekvátně k důsledkům karantény. Podmínky uzavření dodatku popisujeme níže.
ZMĚNA ZÁVAZKU ZE SMLOUVY
V rámci realizace uzavřených smluv na veřejnou zakázku může docházet k prodlení s plněním smluv a k prodlužování závazných termínů stanovených smlouvou, příp. může vyvstat potřeba změny jiných smluvních ustanovení smlouvy na veřejnou zakázku.
V důsledku vyhlášeného nouzového stavu a nařízené karantény lze očekávat např. potřebu posunutí termínu plnění či jiných úlev ve prospěch dodavatele, což je obecně změna, která by naplnila definici podstatné (a tedy nepřípustné) změny dle § 222 odst. 3 ZZVZ.
Zadavatel nicméně v tomto případě může postupovat dle § 222 odst. 6 ZZVZ, dle kterého se za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nepovažuje změna,
- jejíž potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat,
- nemění celkovou povahu veřejné zakázky a
- hodnota změny nepřekročí 50 % původní hodnoty závazku; pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet hodnoty všech změn podle tohoto odstavce.
Změny vzniklé v důsledku vyhlášení nouzového stavu či karantény bezpochyby naplňují definici dle § 222 odst. 6 písm. a) ZZVZ, jelikož tyto mimořádné situace zadavatel nemohl předvídat. Zde máme za to, že i nyní, když je již známo existující epidemiologické nebezpečí, přesto nelze efektivně předvídat vývoj událostí v horizontu následujících týdnů. Proto i případné prodloužení mimořádného stavu (karantény) nad rámec nyní známého časového či věcného rozsahu dle našeho názoru samo o sobě naplňuje definici nepředvídatelné okolnosti, protože zadavatel se sice může takového prodloužení obávat, tedy jej může takto „předvídat“, přesto se ale jedná o autonomní rozhodnutí vlády ČR, které je z povahy věci nepředvídatelné.
V souvislosti s prováděnými změnami dále zdůrazňujeme, že se musí jednat o změnu, jejíž potřeba je v příčinné souvislosti s nařízenou karanténou či nouzovým stavem, přičemž i zde je třeba zaujmout zužující výklad. K prodloužení doby plnění by tak mělo dojít nejvýše o dobu nařízené karantény, pokud v konkrétním případě nebude prokázáno, že je důvodně nezbytné prodloužení v jiném rozsahu.
Rovněž upozorňujeme, že změny závazku mohou být způsobeny nejen v důsledku nouzového stavu na území ČR, ale i v důsledku mimořádných opatření v jiných zemích. Každý případ tak musí být posouzen individuálně.
