Lex Covid: K čemu podnikatelům (ne)poslouží vyhlášení mimořádného moratoria

Autor: Mgr. Ondřej Křížek a Mgr. Tereza Holubová

Vyhlášením ve Sbírce zákonů nabyl dne 24. dubna 2020 účinnosti zákon o opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 (označovaného jako Lex Covid), který přináší zásadní změny v insolvenčním právu. Tyto změny mají pomoci ochránit podnikatele, kteří se v důsledku mimořádných opatření dostali do vážných finančních potíží.

Hlavní změnou má být dočasné zrušení povinnosti podnikatelů podat na sebe v případě úpadku insolvenční návrh a stanovení pravidla, že k návrhům podaným věřiteli do 31. srpna 2020 se nepřihlíží. Touto suspendací insolvenčního řízení, které má za normálních okolností pro ekonomiku ozdravné účinky, však dojde k vyřazení některých důležitých insolvenčních procesů. Těch však má jít i nadále využít prostřednictvím vyhlášení tzv. mimořádného moratoria.

V čem může mimořádné moratorium podnikatelům pomoci a co by o něm měli vědět?

Účinky mimořádného moratoria

Mimořádné moratorium je, na rozdíl od nyní již upraveného „řádného“ moratoria, šité na míru jinak konkurenceschopným podnikatelům, kteří byli v důsledku mimořádných opatření souvisejících s epidemií koronaviru dočasně postiženi výpadkem disponibilních prostředků.

Tito podnikatelé jsou sice prostřednictvím výše zmíněných opatření chráněni před nepříznivými účinky podání insolvenčního návrhu, který by jejich ekonomický propad ještě prohloubil, mohou se však nacházet ve stavu faktického nebo hrozícího úpadku, a mít tak zájem využít některých výhod, které jsou se zahájením insolvenčního řízení spojeny. K tomu poslouží právě mimořádné moratorium, s jehož vyhlášením se pojí následující účinky:

1. Výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví podnikatele, jakož i jiný majetek, který by v rámci insolvenčního řízení náležel do majetkové podstaty (tedy majetek sloužící k uspokojování věřitelů), lze nařídit nebo zahájit, nelze je však provést. Tyto účinky se přitom vztahují na soudní, daňovou i správní exekuci. Majetek dlužníka nicméně může být pro účely exekuce zajištěn a věřitelům na rozdíl od „řádného“ moratoria nic nebrání v tom, uplatňovat po dobu trvání mimořádného moratoria své pohledávky žalobou u soudu.
2. Právo na uspokojení věřitelů ze zajištění pohledávek, které se týká majetku ve vlastnictví podnikatele nebo majetku, který by v rámci insolvenčního řízení náležel do majetkové podstaty, lze realizovat a nově nabýt jen za podmínek stanovených insolvenčním zákonem, tedy pouze při respektování věřitele omezujících opatření.
3. Závazky podnikatele bezprostředně související se zachováním provozu jeho závodu vzniklé po vyhlášení mimořádného moratoria je dlužník po dobu jeho trvání oprávněn hradit přednostně před dříve splatnými závazky. Nemusí se přitom obávat, že by toto jednání bylo jakožto tzv. zvýhodňující právní úkon prohlášeno za neúčinné. Zároveň byla zachována možnost provádět po dobu trvání mimořádného moratoria započtení vzájemných pohledávek podnikatele a jeho věřitelů.
4. Smlouvy na dodávky energií a surovin, jakož i další smlouvy o dodávkách zboží a služeb, které ke dni vyhlášení mimořádného moratoria trvaly alespoň po dobu 3 měsíců, nemůže druhý účastník smlouvy po dobu trvání mimořádného moratoria vypovědět nebo od nich odstoupit pro prodlení dlužníka s placením, ke kterému došlo před vyhlášením mimořádného moratoria, nebo pro zhoršení majetkové situace dlužníka. Nelze přitom odepřít plnění nebo pokračování takových smluv ani pro jiný důvod, ledaže jde o odepření nového čerpání úvěru či jiného peněžního plnění v důsledku porušení podmínky pro jeho poskytnutí, který nastal již před vyhlášením mimořádného moratoria.

Omezení spojená s mimořádným moratoriem

V případě vyhlášení mimořádného moratoria musí však podnikatel počítat i s některými omezeními, která mají vyvážit dopady tohoto režimu na věřitele a zabránit zneužití výhod moratoria:

1. Podnikatel se musí zdržet nakládání s majetkem, který by v rámci insolvenčního řízení náležel do majetkové podstaty, pokud by mělo jít o podstatnou změnu ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoli zanedbatelné zmenšení. Rovněž peněžité závazky smí plnit pouze v rozsahu a za podmínek stanovených insolvenčním zákonem. Právní jednání učiněná v rozporu s těmito omezeními jsou pak vůči věřitelům neúčinná.

Tato omezení se nicméně netýkají úkonů spojených s o obvyklým hospodařením podnikatele, odvracením škody a plněním zákonných povinností. Podnikateli také nijak nebrání v tom, aby využil veřejné podpory poskytované podnikatelům ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru.

2. Lhůty k uplatnění práv vůči podnikateli po dobu trvání mimořádného moratoria nezačínají nebo dále neběží, a ten tak musí počítat s prodloužením promlčecí doby svých závazků.
3. Během mimořádného moratoria může soud za určitých podmínek ustanovit podnikateli předběžného insolvenčního správce, který je oprávněn provádět úkony ke zjištění a zajištění podnikatelova majetku. Soud také může předběžným opatřením rozhodnout o omezení dispozičních oprávnění podnikatele k jeho majetku.
4. Podnikatel, který v době trvání mimořádného moratoria poruší své povinnosti stanovené insolvenčním zákonem nebo v návrhu na vyhlášení mimořádného moratoria uvede nepravdivé informace, odpovídá věřitelům za škodu nebo jinou újmu, kterou jim tím způsobí. Této odpovědnosti se zprostí jen když prokáže, že škodě nebo újmě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které po něm bylo možné spravedlivě požadovat se zřetelem k průběhu moratoria. Za tuto škodu nebo jinou újmu přitom ručí společně a nerozdílně členové statutárního orgánu podnikatele.

Podmínky vyhlášení mimořádného moratoria

Vzhledem k tomu, že mimořádné moratorium je koncipováno jako preventivní, návrh na jeho vyhlášení není vázán na podání insolvenčního návrhu a zahájení insolvenčního řízení (je sice ponechána možnost podat návrh na mimořádné moratorium i po zahájení insolvenčního řízení na návrh jiné osoby než podnikatele, k takovým situacím ale bude docházet jen těžko, neboť právo věřitelů podávat insolvenční návrhy má být podle Lex Covid dočasně suspendováno).

Návrh na vyhlášení mimořádného moratoria mohou do 31. srpna 2020 u soudu podat podnikatelé, kteří čestným prohlášením doloží, že:

• mimořádné moratorium navrhují právě v důsledku mimořádných opatření při epidemii (tedy omezujících krizových opatření vlády a mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví a krajských hygienických stanic),
• se nenacházeli v úpadku ke dni vyhlášení nouzového stavu (tedy k 12. březnu 2020),
• v průběhu dvou měsíců před 12. březnem 2020 ani poté nevyplatili členům, společníkům nebo akcionářům nebo osobám jimi ovládaným nebo je ovládajícím nebo členům orgánu mimořádné podíly na zisku, ani mezi ně jinak nerozdělili vlastní zdroje a ani jim neposkytli jiné mimořádné plnění včetně předčasného splácení úvěrů či zápůjček, nebo že bylo veškeré takto poskytnuté plnění vráceno.

Návrh musí obsahovat rovněž další předepsané náležitosti (např. sdělení o počtu zaměstnanců v pracovním poměru nebo o výši obratu za poslední účetní období), přičemž Ministerstvo spravedlnosti pro účely jeho podání zveřejní speciální elektronický formulář.

Výhodou oproti moratoriu běžnému je větší operativnost celého procesu a upuštění od některých formalit. Není tak třeba insolvenčnímu soudu předkládat listiny v rozsahu stanoveném pro účely „běžného“ moratoria (např. seznam věřitelů), ani získat souhlas většiny svých věřitelů (počítané podle výše jejich pohledávek) s vyhlášením mimořádného moratoria. Po kontrole splnění výše uvedených náležitostí by tak insolvenční soud měl k vyhlášení mimořádného moratoria přistoupit automaticky, a to do konce pracovního dne nejblíže následujícího po dni, kdy mu návrh dojde.

Ukončení mimořádného moratoria

Mimořádné moratorium je koncipováno jako dočasné, aby nebyly dlouhodobě nabourávány tradiční procesy insolvenčního práva. Soud jej tak vyhlásí na dobu uvedenou v návrhu podnikatele, která však nesmí přesáhnout tři měsíce. Prodloužit jej může na návrh podnikatele o další tři měsíce, zde však již pouze po předložení seznamu jeho závazků a se souhlasem většiny jeho věřitelů počítané podle výše pohledávek. Souhlasy věřitelé mohou doručovat i elektronicky datovou schránkou nebo s použitím uznávaného elektronického podpisu. Jinak s úředně ověřeným podpisem.

Ke zrušení mimořádného moratoria může kromě uplynutí doby, na kterou bylo moratorium vyhlášeno, dojít i z dalších důvodů: na dlužníkův návrh; pokud se ukáže, že podnikatel uvedl v návrhu nepravdivé údaje; vyjde-li najevo, že vyhlášením moratoria podnikatel sledoval nepoctivý záměr; podá-li podnikatel insolvenční návrh; navrhne-li to většina věřitelů jde-li o moratorium již prodlužované; nebo bude-li vyhlášeno moratorium „řádné“.

Co je dále nutné zvážit

Každý podnikatel musí zvážit výhody a nevýhody vyhlášení mimořádného moratoria s ohledem na svou konkrétní situaci. Hlavní účinek dnes již existujícího „řádného“ moratoria, totiž nemožnost rozhodnout za jeho trvání o úpadku podnikatele, zde však ustupuje do pozadí. Výhody tak spočívají zejména v nemožnosti postihnout za jeho trvání majetek podnikatele exekucí nebo v zajištění podpory fungování odběratelsko-dodavatelských vztahů podnikatele.

Na druhou stranu podnikatel musí počítat se zvýšenými nároky na opatrnost při správě svého majetku a s nutností jednat vždy v první řadě s ohledem na zájmy svých věřitelů. V úvahu by měl vzít i to, že vyhlášení mimořádného moratoria, které se zveřejňuje v insolvenčním rejstříku, může přitáhnout nechtěnou pozornost zákazníků a obchodních partnerů k jeho finančním problémům a v krajním případě zapříčinit neochotu vstupovat s ním do obchodních vztahů nebo plnit sjednané závazky.