Zdroj: e15.cz
Autor: Veronika Hejná
Autor komentáře: Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
Zákon o ochraně oznamovatelů protiprávního jednání byl 20. června vyhlášen ve Sbírce zákonů. Řada zaměstnavatelů musí mít od prvního srpna zavedený funkční interní oznamovací systém. Koho se povinnosti týkají?
Termín pro přípravu
Zaměstnavatelé uvedení v zákoně o ochraně tzv. whistleblowerů jsou povinni mít již od prvního srpna letošního roku zprovozněný interní oznamovací systém, jehož prostřednictvím má být možné oznamovat vyjmenovaná protiprávní jednání. Systém musí být nastaven tak, aby chránil identitu oznamovatele. Pokud oznamovatelé nebudou mít v systém důvěru, společnostem to může způsobit nemalé obtíže.
„Povinnými subjekty, které k tomu zákon zavazuje, jsou podniky a další zaměstnavatelé s alespoň padesáti zaměstnanci, obce s více než 10 tisíci obyvateli, veřejní zadavatelé, orgány veřejné moci ve vybraných oblastech a některé další subjekty, působící především ve finančním sektoru,“ uvádí advokát Pavel Koukal z advokátní kanceláře Rödl & Partner. Zaměstnavatelé zaměstnávající mezi 50 a 249 zaměstnanci mají lhůtu na implementaci interního oznamovacího systému prodlouženou až do 15. prosince 2023.
Trestné činy a některé přestupky
Ochranu nový zákon poskytuje oznamovatelům protiprávního jednání, které má znaky trestného činu, přestupku, za nějž lze uložit pokutu s horní hranicí alespoň 100 tisíc korun, jednání porušujícího zákon o ochraně oznamovatelů anebo jiný právní předpis Evropské unie ve vymezených oblastech.
„Schválený zákon je v řadě oblastí přísnější než evropská směrnice a umožňuje hlásit širší okruh případů. Kromě porušení vybraných evropských předpisů jde i o trestné činy a závažnější přestupky. To lze považovat za krok dobrým směrem, toto nastavení by mělo umožnit včasné odhalení širšího okruhu jednání, která jsou často velmi závažná. Navíc to bude znamenat větší tlak na firmy a instituce, aby zaváděly skutečně funkční a především důvěryhodný vnitřní oznamovací systém, díky kterému nebudou mít zaměstnanci potřebu a možnost oznamovat nekalé jednání jinými prostředky, například prostřednictvím sociálních sítí,“ míní Michal Nulíček, advokát ROWAN LEGAL.
Za nedodržení povinnosti až milionová pokuta
Přijetí a prošetření důvodnosti oznámení bude mít na starosti tzv. příslušná osoba, která má působit nezávisle a nestranně. O výsledku šetření musí příslušná osoba oznamovatele v zákonem stanovených lhůtách vyrozumět. Za nesplnění povinností hrozí povinnému subjektu pokuta až do výše jednoho milionu korun.
„Nejvyšší pokutu až jeden milion korun bude možné povinnému subjektu uložit v případech, kdy oznamovací systém vůbec nezavede, nezajistí utajení totožnosti oznamovatele a důvěrnost informací či umožní odvetná opatření vůči oznamovateli,“ vysvětluje Pavel Koukal. „Pokuta ve výši až 50 tisíc korun hrozí na druhé straně osobám, které by podaly vědomě nepravdivé oznámení,“ dodává advokát.
Kromě interního oznamovacího systému mohou zaměstnanci využít také externí systém, který funguje již nyní. Vede ho Ministerstvo spravedlnosti.
Specifická pravidla pro povinné subjekty podle AML zákona
Zvláštní pravidla platí pro povinné subjekty podle zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (tzv. AML zákon). Kromě finančních institucí a pojišťoven jde například i o realitní, účetní a advokátní kanceláře nebo provozovatele hazardních her. Tyto subjekty se vybudování interního oznamovacího systému nevyhnou, a to bez ohledu na počet zaměstnanců.
„V AML zákoně už aktuálně existuje ustanovení, které upravuje povinnost povinných osob zavést vnitřní oznamovací systém, ve kterém mohou pracovníci a další osoby anonymně podávat oznámení o porušení AML zákona,“ vysvětluje advokát Jiří Hradský z advokátní kanceláře Sedláková Legal. Ponovu má být vnitřní oznamovací systém využitelný pro oznámení v rozsahu zákona o ochraně whistleblowerů. „Tedy pro jakékoliv trestné činy na pracovišti, porušení ochrany osobních údajů, přestupky podle zákona o ochraně oznamovatelů a další. Nejen porušení AML zákona,“ dodává Hradský.
„Zákon o ochraně oznamovatelů neumožňuje přijímat anonymní oznámení a je vyžadována identifikace oznamující osoby. Tato skutečnost může řadu oznamovatelů odradit, ačkoliv zákon s sebou přináší silnou ochranu identity těchto osob,“ doplňuje Michal Nulíček. Naproti tomu povinné subjekty podle AML zákona budou muset i nadále přijímat též oznámení podaná anonymně.
Zatímco společnosti s méně než 250 zaměstnanci mohou pověřit externí příslušnou osobu anebo oznamovací systém mezi sebou sdílet, pro subjekty povinné podle AML zákona tato výjimka neplatí. „AML zákon totiž zakazuje sdělovat třetím osobám informace o podezřelém obchodu, není tak možné oznamovací systém outsourcovat. Hrozí pak totiž, že by se k informacím dostala třetí osoba,“ připomíná Jiří Hradský s tím, že pro povinné osoby podle AML zákona platí i další specifika.
