Zdroj: epravo.cz
Autoři: JUDr. Lukáš Duffek, Mgr. Petr Zábranský a Mgr. Marek Ćmiel
V pořadí čtvrtým článkem navazujeme na sérii našich předchozích příspěvků týkajících se tématu hromadných žalob. Nejdříve jsme v obecné rovině představili problematiku hromadných žalob, jak je upravena ve směrnici o zástupných žalobách na ochranu spotřebitelů[1], a poukázali jsme na její obecné rysy,[2] dále jsme se zabývali problematikou systémů opt-in a opt-out,[3] a konečně jsme se dotkli také otázky subjektů oprávněných k podání hromadných, resp. zástupných žalob.[4]
V tomto příspěvku představíme rizika, která mohou zejména pro podnikatele vyplývat z připravované právní úpravy hromadného řízení[5] a ovlivnit jejich přístup k této budoucí úpravě. Nutno uvést, že návrh zákona o hromadném řízení („Návrh zákona“)[6], který takové prvky proti zneužití již zakotvil ve svém paragrafovém znění, byl zveřejněn ke konci roku 2022 a v době přípravy tohoto příspěvku jsou vypořádávány připomínky k němu.
Medializace a veřejnost řízení
Lze očekávat, že zejména první hromadná řízení budou pod drobnohledem médií a široké veřejnosti, tedy veřejnosti nejen odborné. Je tak možno předpokládat, že předmětem zájmu budou zejména případy, ve kterých budou figurovat velké a významné podniky, a případy, které budou zahrnovat velké množství dotčených či poškozených spotřebitelů.
S ohledem na skutečnost, že hromadná řízení budou představovat v českém právním řádu určité novum, laiky a médii spojované především s anglosaskou právní kulturou, a také s ohledem na povahu právní úpravy hromadných řízení je možné počítat s tím, že tato řízení mohou být předmětem srovnatelného, či dokonce většího zájmu než některá insolvenční řízení.
Celý článek si můžete přečíst zde.
