Zdroj: epravo.cz
Autoři: Mgr. Michal Nulíček, LL.M., Mgr. Anna Cervanová, LL.M.
Nejnovější verze návrhu zákona o ochraně oznamovatelů přináší řadu novinek. Kromě nové úpravy anonymního oznamovaní se očekávají změny u oznamování pro povinné osoby podle AML zákona, konec ochrany mlčenlivosti daňového poradce nebo zrušení obratových pokut. Co se uvedenými změnami konkrétně rozumí? S jakými dalšími novinkami návrh zákona počítá? A jak to aktuálně vypadá s implementací zákona? Klíčové aktualizace a aspekty návrhu zákona, včetně výhledu na jeho implementaci představují Mgr. Michal Nulíček, LL.M. a Mgr. Anna Cervanová, LL.M. v článku napsaném pro server epravo.cz.
Stav právní úpravy
Minimální standardy ochrany oznamovatelů stanoví směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie („směrnice o whistleblowingu“), kterou byly členské státy povinny transponovat do vnitrostátního práva do 17. 12. 2021.
Česká republika směrnici o whistleblowingu v implementační lhůtě neprovedla. V důsledku toho má směrnice o whistleblowingu přímý účinek od 18. 12. 2021, ačkoli ukládá povinnosti pouze veřejným subjektům (jako jsou státní a obecní orgány, veřejné vysoké školy, veřejné zdravotnické instituce a veřejně vlastněné společnosti), nikoli soukromým podnikům.
Opožděná implementace směrnice o whistleblowingu vytváří nežádoucí dvoustupňový systém, kdy zaměstnanci veřejných subjektů požívají ochrany poskytované směrnicí o whistleblowingu, zatímco zaměstnanci soukromých subjektů se musí spoléhat na stávající roztříštěnou úpravu, která je založena zejména na zákazu diskriminace a ochraně zaměstnanců podle zákoníku práce a antidiskriminačního zákona.
Celý článek si můžete přečíst zde.
