Advokát ROWAN LEGAL Jaroslav Heyduk je spolupracovníkem Lidových novin. Toto pondělí 19.11. jste si mohli přečíst jeho článek “Posmrtný život na sociálních sítích”.
Většina obyvatel západního světa má zřízený účet na sociální síti. Za léta používání účtu tam za sebou zanechávají digitální stopu v podobě informací a fotek. Po smrti uživatele účtu se jeho blízcí často ocitají v bezradné situaci, jak uchovat data, která zesnulý na síti sdílel, nebo naopak jak je zablokovat. Na druhou stranu si lze představit situace, kdy si člověk nepřeje, aby po jeho smrti vyplavala na povrch jeho tajemství. Pro posmrtný režim účtů na sociálních sítích nemá české ani evropské právo zvláštní úpravu. Obecně platí pravidla určená v podmínkách používání sítě. Například Facebook a Instagram mají posmrtná pravidla upravena poměrně detailně. Uživatel si tam může nastavit, zda se po jeho smrti má jeho účet trvale odstranit nebo zvěčnit – tedy fungovat jako vzpomínkový účet, kde se přátelé a rodina mohou podělit o vzpomínky na zesnulého.
Tajemství budou zachována. Uživatel zároveň může pověřit určitou osobu, která bude zvěčněný účet spravovat. Ani pověřená osob a však nemá přístup k původnímu účtu, ale jen k jeho omezené verzi. Nemůže například číst odeslané zprávy, odebírat přítele či odebírat nebo měnit minulé příspěvky, fotky a další obsah sdílený na profilu. Aby došlo ke zvěčnění účtu či k jeho odstranění, musí se Facebook vůbec dozvědět, že uživatel zemřel. Slouží k tomu speciální elektronické formuláře na stránkách, kde se vyplní jméno a datum úmrtí uživatele Úmrtní list či jiný doklad je v případě„zvěčnění“ účtu jen nepovinným údajem. Pokud má dojí k odstranění účtu, vyžaduje Facebook prokázání smrti – třeba naskenovaným úmrtním listem. Stačí ale i nekrolog s plnou mocí či rodným listem prokazujícím blízké příbuzenství či závětí. Byly však zaznamenány i případy kyberšikany, kdy byla nahlášena smrt žijící osoby a předloženy z falšované dokumenty, jež vedly ke zrušení účtu. Provozovatelé sociálních sítí totiž nemají přístup do registru obyvatel,a nemohou si tak tvrzení ni jako věřit. Facebook poskytuje alespoň nástroje pro obnovení zvěčněného účtu, ale již nikoliv toho odstraněného.Ke zvěčnění účtu však může dojít i chybou samotné sociální sítě, nikoliv na základě jednání jiného uživatele. V roce 2016 Facebook omylem přidal vzpomínkové prvky u dvou milionů účtů, které patřily ve skutečnosti žijícím osobám. Postižen byl dokonce i účet samotného zakladatele Marka Zuckerberga. Oproti tomu sociální síť Twitter nenabízí možnost převedení účtu na vzpomínkový, ale poskytuje možnost odstranění účtu na žádost blízké osoby. Vyžaduje však předložení úmrtního listu a doklad totožnosti žádající osoby, včetně prokázání oprávnění žádat o odstranění účtu zesnulého. Sociální síť Snapchat otázku smrti uživatele vůbec neřeší.Bez přihlašovacích údajů zesnulého účet zrušit nelze.
Odkaz na článek zde
Více se můžete dočíst zde: Posmrtný-život-na-sociálních-sítích-006.pdf
