Autor: JUDr. Lukáš Duffek, Mgr. Petr Zábranský, Mgr. Linda Coufalová
Pravidla pro obžalobu a povinnost uvádět návrh na uložení trestu
Obžaloba je podstatným milníkem trestního řízení a výrazně ovlivňuje, jak bude probíhat navazující řízení před soudem. Její náležitosti jsou podrobně upraveny v trestním řádu, přičemž však zákon nevyžaduje uvedení konkrétního návrhu na uložení trestu či návrhu na upuštění od potrestání. V této oblasti však postupně, byť prozatím opatrně, dochází k vítaným změnám.
Obžaloba je zvláštní formou rozhodnutí a její podání v rámci trestního řízení spadá do fáze přípravného řízení. Ze zákona musí obžaloba obsahovat označení státního zástupce a den jejího sepsání, a dále přesnou identifikaci obviněného. Jádrem obžaloby je poté žalobní návrh, ve kterém státní zástupce musí přesně označit a vymezit skutek, pro který je vedeno trestní stíhání, jeho právní kvalifikaci a odůvodnění. Aktuálně ale trestní řád neukládá státním zástupcům, aby v obžalobě uváděli i konkrétní návrh na uložení trestu.
První vlaštovku přineslo jaro roku 2019, kdy skupina poslanců předložila návrh poměrně obsáhlé novely trestněprávních předpisů.[1] Součástí návrhu přitom je i vložení nového písmene d) do § 176 trestního řádu a toto navrhované ustanovení počítá právě s povinností státních zástupců povinně uvádět do obžaloby návrh na uložení trestu s uvedením jeho druhu a výměry nebo návrh na upuštění od potrestání; pokud je navrhován trest propadnutí majetku, peněžitý trest nebo trest propadnutí věci, má se podle návrhu uvádět také to, zda a jaké věci byly zajištěny pro účely jeho výkonu.
Ve zvláštní části důvodové zprávy k návrhu zákona je tato novelizační změna odůvodněna potřebou soudu i obviněného získat představu o druhu a výši trestu, kterou státní zástupce hodlá navrhnout, přičemž obviněný takto má zjistit i to, jak na jeho případné potrestání nahlíží státní zástupce a přizpůsobit tomu svou obhajobu. S takovou změnou a jejími pozitivními důsledky se jednoznačně ztotožňujeme, byť takový návrh státního zástupce samozřejmě není definitivní a státní zástupce může svůj návrh zmírnit či zpřísnit a také soud tímto návrhem není vázán. Návrh zákona již prošel prvním čtením a je projednáván v Ústavněprávním výboru.
Zákonnou úpravu předběhlo Nejvyšší státní zastupitelství a do pokynu obecné povahy nejvyššího státního zástupce ze dne 3. září 2019, č. 9/2009, zařadilo v čl. 60 text stejného znění jako v návrhu zákona.[2] Od 1. ledna 2020, kdy pokyn nabyl účinnosti, jsou tak státní zástupci vázáni povinností uvádět v obžalobě návrh na uložení trestu s uvedením jeho druhu a výměry nebo návrh na upuštění od potrestání.
Změny na poli podávání obžaloby a jejích náležitostí jsou jistě pozitivní. Obviněný díky skončenému přípravnému řízení a seznámení se s obžalobou má v této fázi přehled o skutečnostech, které mu jsou kladeny za vinu a o důkazech, které jsou navrženy k jejímu prokázání. Přitom znalost trestu zamýšleného ze strany státního zástupce může obviněnému umožnit lépe reagovat a přizpůsobit strategii obhajoby. V neposlední řadě by mohlo být podpořeno i častější využívání odklonů, například v podobě dohody o vině a trestu. Díky znalosti podstatných okolností, navržených důkazů a zvažovaného trestu ze strany státního zástupce bude obviněný lépe schopen vyhodnotit její přiměřenost, a tím i její vhodnost.
[1] Návrh poslanců Heleny Válkové, Marka Bendy, Jana Chvojky, Zdeňka Ondráčka, Marka Výborného, Tomáše Kohoutka a Dominika Feriho na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů. Návrh je označený jako sněmovní tisk č. 466/0 a je dostupný z: https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=8&CT=466&CT1=0.
[2] Tento pokyn je dostupný z: http://www.nsz.cz/images/stories/PDF/POP/trest/POP_9-2019.pdf
