Zdroj: Deník
V polovině tohoto září ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo návrh novely zákoníku práce. Návrh byl veřejností již dlouho očekáván, mimo jiné proto, že má do českého právního řádu začlenit hned dvě evropské směrnice. Jedná se o tzv. work-life balance směrnici a směrnici o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách. Obě přitom měly být do českého právního řádu zapracovány již počátkem srpna letošního roku. Pojďme si shrnout ty nejdůležitější změny a jejich dopady na zaměstnance a zaměstnavatele.
Návrh především přináší dlouho očekávanou podrobnější úpravu výkonu práce na dálku, tzv. home office. Ten by měl být až na výjimky možný jen na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem a zaměstnanec by měl mít možnost o něj požádat. Nově se zavádí i kategorie zaměstnanců, kteří budou mít na home office ze zákona nárok, například ti, kteří pečují o dítě mladší 15 let. Důležitá součást nové úpravy, která byla asi nejvíce očekávaná, se týká úhrady nákladů zaměstnance, které mu při výkonu práce z domova vzniknou. Nově by měli mít zaměstnanci nárok na paušální náhradu nákladů ve výši 2,80 koruny za každou započatou hodinu práce. Návrh upravuje i další povinnosti zaměstnavatele související mezi jiným se zajištěním bezpečnosti na pracovišti.
Další podstatná změna by se měla dotknout dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tzv. DPP a DPČ. Je třeba předeslat, že pokud novela v navrhované podobě projde, dohody ztratí z větší části svoji flexibilitu, neboť zaměstnavatel bude muset „dohododářům“ rozvrhovat pracovní dobu. Ti však díky nové úpravě získají i další práva, jako například právo na dovolenou, na překážky v práci nebo na příplatky.
Rozšířit by se měla i informační povinnost, kterou zaměstnavatelé musí vůči zaměstnancům plnit při vzniku, změně a skončení pracovního poměru. Nově bude muset být zaměstnanec informován například i o době trvání a podmínkách zkušební doby, době odpočinku či postupu, který je zaměstnavatel nebo zaměstnanec povinen dodržet při rozvazování pracovního poměru. Rozšířená bude i informační povinnost u zaměstnanců vysílaných na území jiného státu. Navrhuje se výrazné zkrácení lhůty pro splnění této povinnosti z 30 na 7 dnů. Administrativní zatížení zaměstnavatelů se tak pravděpodobně zvýší.
Naopak dobrou zprávou pro zaměstnavatele by měla být změna v elektronickém podepisování a doručování pracovněprávní dokumentace. Za zmínku stojí zejména, že přísná úprava elektronického podepisování a doručování by se nadále měla týkat už jen jednostranných rozvazovacích dokumentů a mzdového výměru. Naopak elektronické podepisování a doručování pracovní smlouvy nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr by se mělo výrazně zjednodušit.
Návrh novely do jeho finální podoby čeká ještě dlouhá cesta a je tedy otázkou, v jaké konečné podobě bude novela přijata. Vzhledem k legislativnímu procesu očekáváme, že ke změnám může dojít nejdříve během příštího roku. Již nyní však doporučujeme poradit se o konkrétních dopadech s odborníky.
Autor: Romana Szuťányi, odbornice na pracovní právo, ROWAN LEGAL
