K jedněm z nejkontroverznějších rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR z poslední doby patří bezesporu rozhodnutí uveřejněném pod sp. zn. 27 Cdo 3549/2020, ze dne 12. 5. 2021. V tomto rozhodnutí se Nejvyšší soud ČR zabýval otázkou, jestli předmět podnikání nebo činnosti, který je ve stanovách nebo společenské smlouvě vymezen jako „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ je vymezen dostatečně určitě.
Předmět podnikání nebo činnosti je jednou z nezbytných náležitostí stanov (resp. společenské smlouvy). Smyslem konkrétního vymezení předmětu podnikání a činnosti je zajistit, aby obchodní korporace vykonávala výlučně činnosti, které jí její společníci (resp. akcionáři) nebo členové určili.
Nejvyšší soud ČR ve výše uvedeném rozhodnutí dospěl k závěru, že při vymezení předmětu podnikání nebo činnosti lze do obchodního rejstříku zapsat pouze předmět podnikání nebo činnosti, které jsou uvedeny ve stanovách (resp. společenské smlouvě). Stanovy nebo společenská smlouva, které vymezují předmět podnikání nebo činnosti jako výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, nesplňuje požadavek určitosti, protože nelze ani výkladem takového ustanovení dojít k závěru, jaký je konkrétní obsah předmětu podnikání. Živnost volná je totiž vymezena negativně a spadá do ní vše, co není zahrnuto do živnosti řemeslné nebo koncesované, a proto nelze z ujednání stanov (společenské smlouvy) dovozovat, že vůlí společníků (resp. akcionářů) nebo členů obchodní korporace bylo podnikat ve všech činnostech uvedených v příloze č. 4 živnostenského zákona a předmětem podnikání by tedy měl být nevymezený okruh činností. Takové ujednání ve stanovách (společenské smlouvě) je dle Nejvyššího soudu ČR zdánlivým právním jednáním.
Co tento závěr Nejvyššího soudu ČR znamená pro společnosti, které mají předmět podnikání nebo činnosti vymezený jako „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“?
Všechny obchodní korporace, které ve svých stanovách nebo společenské smlouvě vymezují předmět podnikání jako výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona bez uvedení konkrétního oboru činnosti, by měly změnit své stanovy (resp. společenskou smlouvu) takovým způsobem, aby v nich byly uvedeny konkrétní obory činnosti dle přílohy č. 4 živnostenského zákona. Současně je potřeba upozornit také na skutečnost, že změnu stanov (resp. společenské smlouvy) standardně schvaluje valná hromada ve formě notářského zápisu, což s sebou nese další náklady, kterým se společnost nevyhne při zápisu této změny do obchodního rejstříku.
Vzhledem k tomu, že v současné době má řada obchodních korporací předmět podnikání nebo činnosti vymezen právě bez uvedení konkrétních oborů činnosti, považujeme toto rozhodnutí za průlomové s faktickým dopadem na řadu společností zapsaných v obchodním rejstříku. V případě, že ke změně společenské smlouvy nebo stanov nepřistoupí dobrovolně sama společnost, bude společnost vyzvána rejstříkovým soudem ke zjednání nápravy a v případě, že k nápravě nedojde, může rejstříkový soud zrušit společnost s likvidací.
Konkrétní vymezení předmětu podnikání nebo činnosti může mít dopad i do dalších ustanoveních zákona o obchodních korporacích, a to např. ustanovení o zákazu konkurence a jejího případného porušení, což v praxi může vyvolávat řadu dalších otázek.
