Umělá inteligence vs autorské právo
Zdroj: IT Systems
Autoři: JUDr. Josef Donát, LL.M., Mgr. Michal Nohel
Téma umělé inteligence hýbe dnešní společností. Minimálně tou částí, která je ve veřejném prostoru vidět a slyšet. Od teorií a matematických modelů se dostáváme do praxe a každodenních životů lidí, což logicky vyvolává společenskou odezvu. V dvoudílném článku rozeberu fenomén umělé inteligence v kontextu neméně zajímavé disciplíny, autorského práva. Tato první část obsahuje některá nákladní východiska, které si je potřeba při diskuzích na toto téma nestále opakovat. Druhý článek, který bude zveřejněn v dalším čísle, poté odpoví na tří základní otázky související s touto problematikou.
Umělá inteligence je zdá se všude. Každý ale žijeme ve své sociální bublině, a proto je dobré si připomínat, že dle průzkumu agentury Pew Research z března 2023 o ChatGPT slyšelo pouze 57 % Američanů. Pouze 14 % těchto respondentů si ChatGPT vyzkoušelo. Další zajímavá statistika z tohoto průzkumu říká, že ChatGPT si vyzkoušela necelá třetina Američanů ve veku 18 až 29 let, ve věku nad 50 let pak ale ani ne jeden z deseti[1].
Revoluce umělé inteligence: Jak OpenAI změnila hru s GPT-3.5
Snaha pochopit lidský mozek a jeho fungování a vytvořit stroj fungující na stejném principu je s námi již nějakou dobu. Fenomény strojového učení, neuronových sítí a umělé inteligence se datují do poloviny minulého století. Nejrůznější aplikace na tvorbu obrázků dle textového zadání typu DALL-E nebo Midjourney založené na umělé inteligenci jsou zde s námi od roku 2021. Přesto pomyslnými kartami zamíchala až společnost OpenAI, která v roce 2023 představila chatbot založený na základním jazykovém modelu GPT-3.5, který poskytla k experimentování i úžasu široké veřejnosti. A sociální sítě se postaraly o zbytek.
Téma umělé inteligence rezonuje v mnoha oblastech. Od filosofie a etiky, přes právo, až po možné masivní změny v oblasti zaměstnanosti. Magazín Kotaku spočítal, že jen od počátku roku bylo ve videoherním segmentu propuštěno více něž 2700 lidí[2]. Provozovatel známého herního enginu Unity jich propustí čtvrtinu. Největší streamovací platforma Twitch[3] se rozloučí se třetinou svých zaměstnanců. Většinou s odkazem na technologické trendy, díky nimž budou tyto společnosti schopny generovat tuze zajímavé zisky s mnohem menším počtem nákladných zaměstnanců. A byť se tato informace nepíše do tiskových zpráv, umělá inteligence bude v popředí těchto technologických trendů. Ne nadarmo proti umělé inteligenci stávkovali herci, scénáristé, dabéři či režiséři. A brojí-li proti umělé inteligenci režisér filmu Matrix, je potřeba zpozornět.
Na úplný úvod a pro lepší pochopení celé problematiky umělé inteligence a autorského práva je potřeba uvést několik základních informací:
Regulace
Evropská unie plánuje regulovat umělou inteligenci. Ano i tu. Aktuálně projednávané evropské Nařízení o umělé inteligenci se nachází ve finální fázi hledání shody mezi evropskými institucemi. Dle veřejných prohlášení politiků, bruselských úředníků a řady médií z konce minulého roku členské státy nalezly politickou shodu nad podobou evropského „zákona“, který má krotit a usměrňovat nekontrolovaný vývoj umělé inteligence, definovat její nežádoucí projevy a současně zajistit pokrok a prosperitu. A abychom nezapomněli, má také zřídit nový evropský úřad a generovat obrovské množství dokumentace související s umělou inteligencí.
Úvod roku 2024 má být využit ke konsolidaci textu tak, aby v průběhu roku 2024 mohlo bylo dojít k jeho finálnímu schválení. Účinnost se očekává za dva roky od přijetí. Skynetovskou otázkou samozřejmě zůstává, zdali za ony dva roky umělá inteligence spíše nezreguluje nás, než že by tomu mělo být naopak. A byť zatím neznáme finální podobu nařízení, jisté je, že ambicí tohoto předpisu nebude vyřešení komplikovaných autorskoprávních otázek spojených s umělou inteligencí. Ano, určitý tlak na to, aby poskytovatelé jazykových modelů zveřejňovala trénovací data mající autorskoprávní povahu zde je, to samo o sobě však nevyřeší otázku, zda výstupy umělé inteligence mají povahu autorského díla nebo kdo je jeho autorem. Je to do jisté míry pochopitelné, protože umělá inteligence je těžké téma samo o sobě a ve spojené s autorských právem jde o téma násobně komplikovanější.
Autorské právo bylo v EU naposledy revidováno Směrnicí o autorském právu na digitálním trhu z roku 2019.[4] Tato směrnice s umělou inteligencí nepracuje. Pokud EU přistoupí k aktualizaci autorských pravidel, bude to v rámci novelizace této směrnice. Směrnice je zajímavá i z jiného důvodu, který bude rozveden dále v textu.
Není umělá inteligence jako umělá inteligence
Umělá inteligence poháněná bezprecedentním výpočetním výkonem a finančními injekcemi technologických gigantů zasahuje do řady oblastí s celospolečenským přesahem. Umělá inteligence může změnit svět. Jen si představte její masovější využití ve zdravotnictví, kde bude vyhodnocovat krevní testy či milióny rentgenových snímků v reálném čase, a bude tak předcházet zákeřným nemocem. Oku lahodící texty, obrázky a videa jsou sice o poznání povrchnějším projevem umělé inteligence, ani ony však nejsou k zahození. V kontextu autorského práva, které je tématem tohoto článku, bude níže v textu pojednáváno o specifickém projevu umělé inteligence, tzv. generativní umělé inteligence.
Pro zajímavost lze uvést, že původní návrh Nařízení o umělé inteligenci z pera Evropské komise v roku 2020 na žádnou umělou inteligenci nepamatoval. Jak bylo uvedeno výše, celospolečenský zájem o umělou inteligenci se datuje do let 2022 a 2023, ke společnosti OpenAI a nástroji ChatGPT. Na celou situaci reagoval Evropský parlament, který si tohoto fenoménu nemohl nevšimnout, a proto v roce 2023 navrhnul úpravy chystaného nařízení a jeho doplnění o tzv. „základní (nadační či foundation) modely“, tj. systému umělé inteligence, které jsou trénovány na obrovském množství dat, jsou navrženy pro obecnou povahu výstupů a lze jej přizpůsobit široké škále specifických úkolů.
Generativní umělá inteligence a nové povinnosti podle Evropského parlamentu
Z těchto modelů poté vychází tzv. generativní umělá inteligence. Jak uvedl Evropský parlament, poskytovatelé základních modelů používaných v AI systémech mají vytvářet obsah s různou úrovní autonomie. Generativní umělá inteligence zahrnuje tvorbu složitých textů, obrázků, audia nebo videa. Poskytovatelé, kteří přetvářejí základní model na generativní systém AI, musí dodržovat zákonné požadavky:
- budou muset dodržovat povinnosti týkající se transparentnosti (tj. jako uživatel musím vědět, že vstupuji do kontaktu s umělou inteligencí),
- budou muset trénovat a případně navrhovat a rozvíjet základní model tak, aby byly zajištěny odpovídající záruky proti vytváření nezákonného obsahu,
- budou muset dokumentovat a zveřejňovat dostatečně podrobné shrnutí použití tréninkových dat chráněných podle autorského práva.
U druhé povinnosti by si člověk řekl, že s ohledem na lidskou „promptovací“ kreativitu platí, že žádat do jisté míry autonomní systém, aby něco nedělal, může být značně komplikované. Třetí povinnost logicky vyvolala značné pozdvižení, nervozitu velkých hráčů a velmi intenzitní lobbing. Doteď přece v Evropě nikdo takto delikátní věci neřešil.
Charakter autorského práva
Ačkoliv v Evropě usilovně harmonizujeme, každý stát si v oblasti duševního vlastnictví ponechává vlastní historická pravidla. Liší se podmínky vzniku autorského díla i délka ochrany výsledků tvůrčí duševní činnosti člověka. Zásadně se liší také pojetí autorského práva v Evropě a USA. Byznys je to všude, v USA více. Evropské státy více reflektují dualismus autorských práv, kde autor má práva osobnostní a majetková. Osobnostních práv se autor nemůže vzdát, jsou nepřevoditelná a zanikají smrtí autora. Majetková práva také nelze vzdát, jsou nepřevoditelná, ale trvají 70 let po smrti autora. Majetková práva jsou předmětem dědictví a autor je může licencovat třetím osobám. Osobnostní práva zahrnují právo rozhodnout o zveřejnění díla a právo být uváděn jako autor. Patří sem také právo na autorský dohled a právo na nedotknutelnost díla. Mezi majetková práva primárně autorské dílo užít, a to mnoha způsoby, které Autorský zákona[5] předpokládá.
Jak vyplývá z § 5 Autorského zákona, autorem autorského díla může být pouze člověk. Proto je potřeba pamatovat na to, že známý český vědec Tomáš Mikolov opakovaně zdůrazňuje, že umělá inteligence je pouze fascinující lidský produkt bez vědomí, duše a svědomí. Tento nástroj odpovídá na otázky na základě textů vytvořených lidmi, které společnost chce slyšet. Pokud bude platit český autorský zákon, žádný systém umělé inteligence si v ČR neprohlásí pracovní pozici „autor“.
Autorská práva v éře umělé inteligence: Povinnosti a licenční poplatky
A také se sluší dodat, že nejde-li o autorským zákonem předpokládané výjimky a omezení z autorského práva (např. citace, zpravodajské a vědecké licence apod.), užít autorské dílo lze v principu pouze se souhlasem jeho autora. A autoři většinou svůj souhlas podmiňují zaplacením licenčního poplatku.
V navazujícím článku budeme hledat odpovědi na tyto tři otázky:
- Smí se umělá inteligence učit na zveřejněných autorských dílech?
- Může být nástroj umělé inteligence autorem autorského díla?
- Výstupy umělé inteligence a ochrana osobnosti?
- https://www.pewresearch.org/short-reads/2023/05/24/a-majority-of-americans-have-heard-of-chatgpt-but-few-have-tried-it-themselves/
- https://kotaku.com/game-industry-layoffs-how-many-2024-unity-twitch-1851155818
- https://blog.twitch.tv/en/2024/01/10/a-difficult-update-about-our-workforce/
- https://eur-lex.europa.eu/legal-content/cs/ALL/?uri=CELEX%3A32019L0790
- Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)
