Umělá inteligence vs autorské právo část 2
Zdroj: IT Systems
Autoři: JUDr. Josef Donát, LL.M., Mgr. Michal Nohel
Pro účely tohoto článku jsme zpracovali následující tři oblasti, v nichž se umělá inteligence střetává s autorským právem.
Smí se umělá inteligence učit na zveřejněných autorských dílech?
Jak již uváděl předchozí článek, základní modely generativní umělé inteligence musí být trénovány na datech. Tyto modely jsou tak dobré, jak kvalitní data byla použita k jejich tréninku. Předchůdce ChatGPT byl údajně trénován na 45 terabajtech textu v mnoha jazycích. Muselo jít o kvalitní texty, které někomu patří a drží k nim autorská práva. Je téměř nemyslitelné, že společnosti za těmito nástroji právně vypořádaly všechny autorskoprávní nároky všech autorů.
Zdali tyto sofistikované systémy s posvěcením vývojářů samy prochází „internety“ a vytváří rozmnoženiny veřejně dostupných webových stránek, článků, knih či obrázků nebo zdali tato data těmto systémům poskytují sami vývojáři, asi není podstatné. K tzv. data miningu dochází a je otázkou, zdali pro něj vývojáři nástrojů generativní umělé inteligence mají právní nárok či nikoliv. Na tuto otázku existují v kontextu Evropy dvě odpovědi.
První z nich říká, že ano, jelikož dříve citovaná Směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu obsahuje článek 3 s názvem „Výjimky a omezení pro vytěžování textů a dat“, která pro soukromé i komerční účely umožňuje vytvářet rozmnoženiny autorských děl za účelem vytěžování textů a dat z cizích autorských děl. Směrnice stanovuje pouze několik málo podmínek. Takto získané rozmnoženiny a extrakce smí být uchovávány pouze po dobu nezbytnou pro účely jejich vytěžování.
Generativní umělá inteligence a autorská práva: Evropa musí reagovat na nové výzvy
Novodobé zlato ve formě informací lze z autorských děl těžit pouze za podmínky, že jejich autoři nebo nositelé práv k těmto autorským dílům takovouto činnost nezakázali (tzv. opt-out). Pro vědu a výzkum jsou pak pravidla ještě o něco příznivější. Implementací Směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu byl s účinností k 5. ledna 2023 český autorský zákoník novelizován o § 39c a mezi zákonné licence byla zařazena právě vše uvedená licence k rozmnožování díla pro účely automatizované analýzy textů nebo dat.
Druhá odpověď, kterou podporuje také autor tohoto článku, říká následující. Výše uvedenou Směrnici přijali dávno předtím, než mohl masový svět požádat ChatGPT o napsání románu. Bylo to také předtím, než jste si mohli v aplikacích typu DALL.E nebo Midjourney nechat vytvořit obrázky. Tyto obrázky mohly být inspirované Salvatorem Dalím a použity na váš web. Proto je otázkou, nakolik je tato právní úprava legitimní a spravedlivá. Evropská politika by se měla k této otázce urychleně vrátit. V tomto kontextu si připomeňme Nařízení o umělé inteligenci. Toto nařízení klade důraz na transparentní zveřejňování dat majících autorskoprávní charakter. Subjekty za vývojem generativní umělé inteligence musí zveřejňovat data, na kterých jsou jejich systémy trénovány. Musí přijmout opatření, aby minimalizovaly neoprávněné zásahy do autorských práv. Samotnou otázku autorství však nařízení neřeší.
Nakolik je tato otázka citlivá a rozhodující pro fungující business velmi rychle pochopila společnost Microsoft, která se zavázala odškodnit komerční uživatele produktu 365 Copilot, kteří užívám tohoto produktu zasáhnou do autorských práv třetích osob[1].
Může být nástroj umělé inteligence autorem autorského díla?
Jak již bylo uvedeno výše, autorem autorského díla, minimálně v České republice, může být pouze fyzická osoba, která dílo vytvořila svou jedinečnou tvůrčí duševní činností. Tedy, pouze člověk. S ohledem na tuto skutečnost by se dalo uzavřít, že výstupy nástrojů jako ChatGPT nebo DALL.E nebo Midjourney vůbec nemají povahu autorského díla, a proto není otázku autorství potřeba řešit. Praxe si s touto skutečnosti poradila tak, že většina těchto nástrojů ve svých podmínkách uvádí, že výstupy jsou poskytovány „tak jak jsou“, uživatel s nimi může nakládat, mnohdy i pro podnikatelské účely, to vše bez jakýchkoliv záruk a odpovědnosti poskytovatelů těchto nástrojů. Některé služby si ve svých podmínkách k Vámi vygenerovaným podmínkám berou téměř neomezenou licenci pro jejich vlastní užití, další trénink modelu apod.
Přesto se vedou teoretické diskuze nad otázkou autorskoprávní povahy výstupů i otázkou jejich autorství. Řeší se, zda výtvory, které generativní umělá inteligence vytvoří, mohou být označeny jako kreativní či se jedná stále pouze o deterministické výstupy. I kdybychom uznali, že umělá inteligence vykonává do jisté míry autonomní tvůrčí činnost, narazíme na problém. Tím problémem je její právní subjektivita. Umělá inteligence totiž nemůže vystupovat jako subjekt práva. Nemůže být nositelem ani vykonavatelem práv a povinností.
Momentálně nelze umělou inteligenci zařadit mezi fyzické ani právnické osoby a neexistuje ani jiný právní institut, který by jí právní osobnost poskytl. V tomto kontextu si autor článku pokládá logickou otázku, komu a kam by kolektivní správci posílali autorské odměny? Celá teoretická diskuze na toto téma silně připomíná kauzu makaka Naruta[2], který odcizil fotoaparát jistému fotografovi jménem David John Slater a vyfotil svou opičí tvář. Organizace PETA bojující za práva zvířat přišla s tvrzením, že jde o první selfie vědomě vytvořené zvířetem a tomuto makakovi náleží autorská práva a autorské odměny. Jak si asi čtenáři dovedou představit, soudy tuto myšlenku nadšeně nesdílely.
Uživatelé a umělá inteligence: Jsou prompty tvůrčí činností?
Vyloučíme-li tedy z autorství samotný nástroj umělé inteligence, logicky se nabízí další dva okruhy osob, které mají k umělé inteligenci blízko, a to jsou vývojáři konkrétního nástroje a dále jeho uživatelé zadávající pokyny (tzv. prompty), na základě kterých nástroj generuje požadovaný výstup.
Odborná veřejnost se více méně shoduje, že autoři těchto aplikací autory výstupu nejsou, protože do kategorie „autor“ jednoduše definičně nespadají. Diskuze se tedy vedou nad uživateli těchto aplikací. Dle aktuálně platného autorského práva platí, že pouhý nápad či myšlenka nejsou samy o sobě autorským dílem[3]. Zadávání pokynů do příkazového řádku může být specifické zejména tím, že uživatelé v mnoha případech tráví hodiny detailním upřesňováním a „laděním“ svých požadavků, než získají požadovaný výstup, ať již v podobě sofistikovaného textu či impozantního obrázku. Zcela nekreativní či bezmyšlenkovitá činnost ono promptování tedy není.
Jisté vodítko lze nalézt v USA, kde příslušný úřad v případě díla s názvem „Théâtre D’opéra Spatial”, které bylo vygenerováno umělou inteligencí Midjourney na základě 624 pokynů zadaných ze strany pana Jasona Allena, který následně dílo ještě výsledně upravil a žádal o jeho zapsání jako jeho autorského díla, rozhodl, že pouhé zadání textových výzev umělé inteligenci není tvůrčí činností a Jason Allan tedy není autorem díla[4]. V USA šli dále a ve věci Thaler v. Perlmutter bylo rozhodnuto, že výstupy generativní umělé inteligence vůbec nejsou autorským dílem a nemůže jim být poskytnuta autorskoprávní ochrana díla, a to právě pro nesplnění požadavku na vytvoření díla fyzickou osobou[5].
Výstupy umělé inteligence a ochrana osobnosti?
Na trhu existuje řada nástrojů umělé inteligence umožňující vytváření digitálních klonů člověka a syntézy jeho hlasu. Nejznámější je zřejmě nástroj HeyGen. Tyto nástroje lze využít pozitivně, lze je však i zneužít. Věrné podobizny politiků prohlašující své odstoupení z voleb jsou ukázkou druhé varianty. S kategorií deepfake pracuje i chystané Nařízení o umělé inteligenci, které jej definuje jako zmanipulovaný nebo syntetický zvukový, obrazový nebo video obsah, který se neprávem jeví jako autentický nebo pravdivý a který obsahuje vyobrazení osob, u kterých se zdá, že říkají nebo dělají věci, které neříkají ani dělají, bez jejich souhlasu, vyrobený za použití technik umělé inteligence, včetně strojového učení a hlubokého učení. V podstatě každý nástroj však ve svých smluvních podmínkách jednoznačně uvádí, že k takovému zpracování osobnostních charakteristik se vyžaduje souhlas dotčené osoby.
Pro zajímavost, v minulém roce vytvořila umělá inteligence píseň „Heart on My Sleeve“. Tato píseň napodobovala hlasy a styl zpěváků Drake a The Weeknd. Zástupce zpěváků, Universal Music Group, okamžitě jednal a píseň byla brzy stažena z dostupných platforem pro porušování práv[6]. V USA by měla být ochrana osobnostních práv v souvislosti s umělou inteligencí posílena. 11. ledna 2024 totiž došlo k představení návrhu zákona pod označením „No AI FRAUD Act“, jehož cílem je ochrana proti napodobování vlastností člověka (např. podoby a hlasu) umělou inteligencí. Pokud by byl návrh zákona přijat, byly tyto aspekty osobnosti člověka chráněny před napodobováním umělou inteligencí a v případě jejich porušení by musela být dotčeným osobám nahrazena škoda[7].
Závěr umělá inteligence vs autorská práva
Autor článku je toho názoru, že umělá inteligence je dalším vývojovým stupněm v digitálním světě. Jak ukazují reálné kroky řady společností, bát se nemusíme umělé inteligence, ale managementu, jehož cílem je maximalizace zisku. Za čas bude generativní umělá inteligence neviditelnou součástí našich životů, bude nám usnadňovat práci, bude ale také vytvářet řadu nových výzev i generického obsahu zaplavujícího internet. Od teoretických diskuzí bychom se měli jako společnost co nejdříve dostat k ryze praktickým otázkám.
Měli bychom hledat funkční ekosystém. V něm budou poskytovatelé těchto nástrojů oprávněni legálně trénovat své modely na relevantních datech. Tato data jako společnost produkujeme. Současně by měli poskytovatelé odpovídat za výstupy, které jejich nástroje produkují. Tato odpovědnost by měla být alespoň v rozumné míře. Pověstné „Our services are provided ‘as is’. We and our affiliates and licensors make no warranties. You accept and agree that any use of outputs from our service is at your sole risk. You will not rely on output as a sole source of truth or factual information, or as a substitute for professional advice“ začíná být unavující.
- https://blogs.microsoft.com/on-the-issues/2023/09/07/copilot-copyright-commitment-ai-legal-concerns/
- https://edition.cnn.com/2018/04/24/us/monkey-selfie-peta-appeal/index.html
- § 2 odst. 6 zákona č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským ve znění pozdějších předpisů.
- Zdroje: https://www.law.com/legaltechnews/2023/09/19/uscos-decision-that-ai-prompts-arent-copyrightable-underscores-techs-black-box-problem/?slreturn=20240011024108, https://ipkitten.blogspot.com/2023/09/us-copyright-office-and-ai-notice-of.html, https://acrobat.adobe.com/link/review?uri=urn%3Aaaid%3Ascds%3AUS%3Aea3099df-32e2-3767-b953-58cc252de9be
- Zdroj: https://www.jonesday.com/en/insights/2023/08/court-finds-aigenerated-work-not-copyrightable-for-failure-to-meet-human-authorship-requirementbut-questions-remain.
- Zdroj: https://www.natlawreview.com/article/ghostwriter-machine-copyright-implications-ai-generated-imitations.
- Zdroj: https://ipwatchdog.com/2024/01/11/no-ai-fraud-act-create-ip-rights-prevent-voice-likeness-misappropriation/id=171856/
