Zdroj: Hospodářské noviny
Autor komentáře: Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
Whistleblowing
Lhůta, do které měla Česká republika přijmout právní úpravu ochrany oznamovatelů nekalého jednání a vyhovět tak směrnici evropské unie o whistleblowingu, dnešním dnem končí. A i když legislativu sněmovna zatím neschválila, od zítřka platí nová pravidla také v Česku. Prozatím jen pro stát a veřejnou správu. Podle Michala Nulíčka, partnera v advokátní kanceláři Rowan Legal, je pro státní správu zásadní, že od 18. prosince bude muset mít zřízené interní kanály pro oznámení protiprávního jednání. A to nejen pro zaměstnance, ale také pro obchodní partnery a jejich pracovníky. Zároveň musí stanovit pověřené osoby, které budou vyhodnocovat a řešit oznámení whistleblowerů.
Žádnou z těchto povinností, ale nebude možné vymáhat pokutou, protože evropská směrnice neurčuje sankce. Ty by měly být uvedeny teprve v českém zákonu o ochraně oznamovatelů, který projedná nová Poslanecká sněmovna. Nulíček si umí postih za protiprávní jednání, i když zákon zatím chybí, představit v případě, kdy organizace na oznámení nezareaguje správně, ale dopustí se proti oznamovateli „odvetného opatření“. To v praxi znamená, že ho třeba propustí nebo přesune na jinou pozici. Zároveň jako další možnost postihu zmiňuje případ, kdy je oznámení zaměstnance lživé. „To ale platí již dnes – a nejen pro veřejnou správu,“ říká Nulíček.
Více naleznete v dnešním tištěném vydání Hospodářských novin.
