Dvě nové metodiky hospodářské soutěže
Autoři: Mgr. Jan Měkota, Mgr. Jiří Mňuk, LL.M., Mgr. Michael Svoboda
Těsně před Vánocemi vydal Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) dvě nové metodiky hospodářské soutěže, kterými se bude řídit při ukládání pokut a dalších sankcí v oblasti hospodářské soutěže.
Tou první je nová metodika pro ukládání trestů, která nahrazuje metodiku přijatou v roce 2018. Tou druhou je zcela nová metodika pro zohlednění compliance programů, která navazuje na rozhodovací a aplikační praxi Úřadu z poslední doby, na základě které bylo připuštěno zohlednění compliance programu jako polehčující okolnosti.
Obě metodiky jsou účinné od 1. 1. 2024. Jejich přijetí předcházely v průběhu podzimu veřejné konzultace. Některé připomínky pak Úřad zohlednil, například upustil od retroaktivní aplikace nových pravidel pro ukládání trestů. Úřad bude podle nové metodiky trestů postupovat v případě posuzování protisoutěžní jednání spáchaných od 1. 1. 2024. Novou metodiku ke compliance bude Úřad aplikovat ve správních řízeních zahájených od 1. 1. 2024.
Oba dokumenty mají povahu tzv. soft-law. Jejich účelem je tak nad rámec zákona upřesnit postup Úřadu a zvýšit transparentnost a předvídatelnost ukládaných sankcí. Úřad si však vyhrazuje právo v nestandardních případech postupovat odlišně.
Metodika pro ukládání trestů v oblasti hospodářské soutěže
Základní přístup k ukládaní pokut za porušení pravidel hospodářské soutěže nová metodika nemění. Při výpočtu pokuty se bude vycházet z hodnoty tržeb soutěžitele ovlivněných protisoutěžním jednáním. Z této hodnoty se stanoví podíl. Ten bude určen na základě závažnosti protisoutěžního jednání.
Nejvýznamnější změnou nové metodiky je navýšení podílu z hodnoty tržeb u „velmi závažných přestupků“. Metodika přináší změnu oproti roku 2018. Úřad mezi velmi závažné přestupky řadí horizontální dohody, jejichž cílem je narušení hospodářské soutěže (tzv. kartely) nebo zneužití dominantního postavení. Dle předchozí metodiky z roku 2018 platilo, že v případě těchto přestupků se hodnota tržeb stanoví v rozmezí 5-15 %. Podle nové metodiky trestů má jít o 10‑30 %. To znamená až zdvojnásobení sankcí u těchto nejzávažnějších přestupků. Zákonný limit výše pokuty stále platí. Pokuta nesmí přesáhnout 10 % čistého obratu soutěžitele. Toto platí i podle nové metodiky.
Další novinky
Novinkou je také stanovení postupu pro vyměření pokuty orgánům veřejné správy, které při výkonu veřejné moci naruší hospodářskou soutěž. V této souvislosti jsou Úřadem zpravidla postihovány obce za nesprávně nastavené loterijní vyhlášky. Do kalkulace pokuty by v těchto případech měl vstupovat i tzv. koeficient obyvatel, kdy obce s větším počtem obyvatel by zjednodušeně řečeno měly dostat za obdobné jednání vyšší pokutu, než obce s nižším počtem obyvatel.
Další novinkou je formalizace postupu při stanovení trestu zákazu plnění veřejných zakázek. Také zákaz poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících. Tento trest lze uložit u zakázané dohody související se zadáním veřejné zakázky. Platí také pro smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících. Úřad uvádí, že při ukládání trestu zohlední dopad na hospodářskou soutěž, a pokud by v důsledku zákazu mělo dojít k podstatnému narušení hospodářské soutěže, zákaz neuloží nebo jeho trvání zkrátí. Úřad zároveň uvádí, že při ukládání pokuty i zákazu plnění zároveň bude zohledňovat, zda to nebude mít na soutěžitele likvidační účinek.
Ukládání sankcí je samozřejmě legitimní nástroj, kterým Úřad v rámci své diskrece disponuje pro účely postihování protisoutěžnímu jednání a potažmo jeho prevence. K nastavení některých parametrů nové metodiky trestů, zejm. pokud jde o zvýšení dosavadní úrovně některých pokut, lze nicméně mít některé koncepční výhrady, které jsme rozebrali například zde.
Metodika pro zohlednění compliance programu
Zatímco v případě metodiky pro ukládání trestů Úřad rozvijí a navazuje na předchozí metodiku, formální úprava pravidel pro zohlednění compliance programu je novinkou. Zohlednění compliance programu jako polehčující okolnosti se sice již v rozhodovací praxi Úřadu objevilo, ale své formalizace se dočkalo až nyní. Každopádně i v tomto případě se nová úprava vztahuje k určení výše pokuty – dle přijatého soft-law bude compliance program Úřadem posuzován jako polehčující okolnost, která může vést ke snížení pokuty, a to až o 5 % nebo až o 10 %.
Snížení pokuty až o 10 % připouští Úřad v případě, kdy compliance program měl soutěžitel zavedený ještě před zahájením šetření ze strany Úřadu. Ale i zavedení compliance programu až v návaznosti na zahájení šetření Úřad připouští a je ochoten jej „odměnit“ snížením pokuty až o 5 %. Je otázkou, zdali je tato diferenciace nezbytná, resp. vhodná. Zároveň nelze pominout fakt, že zákon o trestní odpovědnosti právnických osob i zákon o přestupcích umožňují zbavit se odpovědnosti za přestupek v případě, že právnická osoba vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu zabránila. Za vynaložení veškerého úsilí by teoreticky mohl být považován právě i zavedený funkční compliance program. Možnost úplného upuštění od uložení pokuty ale prozatím Úřad v soft-law explicitně nezmiňuje.
Soutěžitel, který bude chtít dosáhnout prostřednictvím compliance programu na snížení pokuty, musí předložit Úřadu žádost, ve které uvede důvody, proč je jeho compliance program efektivní, a rovněž předloží text všech součástí compliance programu a popis opatření ve vztahu k posílení nebo zavádění compliance programu. Důkazní břemeno ohledně vhodnosti a účinnosti compliance programu nese soutěžitel.
Individuální posuzování efektivnosti compliance programů Úřadem
Významnou podmínkou pro zohlednění compliance programu jakožto polehčující okolnosti je, že soutěžitel v daném řízení úspěšně splní podmínky pro snížení pokuty na základě programu shovívavosti (leniency) nebo narovnání. Zjednodušeně řečeno, Úřad podmiňuje zohlednění compliance programu tím, že se soutěžitel k protisoutěžnímu jednání přizná a bude s Úřadem spolupracovat.
Další podmínkou je, že pokud už soutěžitel zavedený compliance program měl, došlo k protisoutěžnímu jednání bez vědomí statutárního orgánu a vyššího managementu.
Metodika dále obsahuje přehled opatření, která Úřad uznává jako vhodné a osvědčené nástroje k dodržování soutěžních pravidel. Jelikož Úřad deklaruje, že efektivnost compliance programu bude posuzovat v každém případě individuálně a bude shovívavější k malým a středním podnikatelům, neměl by patrně vyžadovat, aby compliance program obsahoval vždy všechna opatření, která v metodice uvádí. Až praxe ale ukáže, jaké prvky compliance programu Úřad považuje za nezbytné, popř. na které bude klást zvýšený důraz.
Žádost o zohlednění compliance programu musí soutěžitel podat předtím, než bude Úřadem vydáno sdělení výhrad. Ve sdělení výhrad pak Úřad soutěžiteli sdělí, zda uznal navrhovaný compliance program, včetně předpokládané slevy z pokuty.
Závěr
I v kontextu zvýšení pokut, které přináší nová metodika pro ukládání pokut, pak nelze doporučit spoléhat na compliance program jen jako na prostředek ke snížení pokuty, ale zavést nebo posílit jej tak, aby skutečně rizika porušení pravidel hospodářské soutěže snižoval.
