Autoři: JUDr. Lukáš Duffek a Mgr. Petr Zábranský
Ve svém novém rozhodnutí ze dne 17. dubna 2020 (sp. zn. IV. ÚS 950/19) se Ústavní soud poměrně pečlivě věnoval pravidlům pro poměřování nejlepšího zájmu dítěte na straně jedné a veřejného zájmu na ochraně společnosti na straně druhé.
V řešeném případě, který se týkal drogové trestné činnosti (pěstování rostlin konopí), Ústavní soud posuzoval, v jakém případě může být faktorem pro neuložení nepodmíněného trestu odnětí svobody rodiči dítěte právě nejlepší zájem dítěte. Ústavní soud zde uzavřel, že je-li uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody – jakožto ultima ratio systému trestů – nevyhnutelné, veřejný zájem na ochraně společnosti je značný a zpravidla nemůže převážit nad nejlepším zájmem dítěte. Zájem dítěte by však mohl mít větší váhu tehdy, pokud by existovaly konkrétní mimořádné okolnosti, které by znamenaly významně negativnější dopad na dítě v porovnání s jinými případy.
Z rozhodnutí Ústavního soudu lze tedy vyvodit, že zájem dítěte na společném životě s rodičem nemůže za běžných okolností vyloučit uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody jeho rodiči, byť je vždy nutno podrobně zohledňovat individuální okolnosti posuzovaného případu a zkoumat, zda se dopad rodiči uloženého trestu na dítě nevymyká běžným srovnatelným situacím.
Dlužno podotknout, že v řešeném případě Ústavní soud s odkazem na závěry odvolacího soudu, že neexistovaly „extraordinérní okolnosti“, které by dopad na život nezletilé dcery stěžovatele zásadním a ojedinělým způsobem prohlubovaly, shledal uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody souladným s ústavními mantinely pro použití trestních sankcí.
