Zákon o zaměstnanosti doznal v roce 2021 hned několika zásadních změn. V rámci přijatých novel došlo mj. k uzákonění hojně diskutovaného příspěvku v době částečné práce, tzv. kurzarbeitu, nebo k rozšíření skutková podstaty přestupku zastřeného zprostředkování zaměstnání. V souladu s tím Vám předkládáme níže stručné vysvětlení.
- Kurzarbeit
První významná novela zákona o zaměstnanosti, provedená zákonem č. 248/2021 Sb.[1], zakotvila s účinností od 1. 7. 2021 do českého právního řádu nový nástroj aktivní politiky zaměstnanosti v podobě příspěvku v době částečné práce, tzv. kurzarbeit.
Účelem této novely je pomoci zaměstnavatelům udržet i v případě mimořádných situací, které zaměstnavateli prakticky znemožňují přidělovat zaměstnanci práci ve sjednaném rozsahu, pracovní místa svých zaměstnanců.
Poskytnutí příspěvku je podmíněno aktivováním ze strany vlády vydáním příslušného nařízení.
V případě aktivování má zaměstnavatel za současného splnění podmínek nárok na poskytnutí příspěvku ve výši 80 % poskytnuté náhrady mzdy, maximálně však do výše 1,5násobku průměrné mzdy za tu část týdenní pracovní doby zaměstnance, po kterou mu nepřiděluje práci z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele.
Příspěvek bude možné čerpat výhradně na zaměstnance, kteří pracují jeden až čtyři dny v týdnu a jejichž pracovní poměr trvá alespoň 3 měsíce. Maximální doba, po kterou bude zaměstnavatel oprávněn příspěvek pobírat, je doba jednoho roku.
S ohledem na účel samotného příspěvku budou následně zaměstnavatelé omezeni v možnosti rozvázat pracovní poměr zaměstnanců, na které pobírají příspěvek z organizačních důvodů.
- Rozšíření skutkové podstaty přestupku zastřeného zprostředkování zaměstnání
Druhá významná novela provedená zákonem č. 274/2021 Sb.[2], se poté dotkla institutu agenturního zaměstnávání. Agenturní zaměstnávání představuje legální formu pronájmu pracovní síly, kdy uživatel (odběratel) vůči zaměstnancům agentury vystupuje stejně jako ke svým kmenovým zaměstnancům, řídí je, organizuje jejich práci a garantuje jim srovnatelné pracovní podmínky. K provozování agentury práce, tj. úplatnému pronájmu pracovní síly, je však oprávněn pouze ten, kdo je držitelem příslušné licence.
Zaměstnávání v tomto režimu bez příslušné licence, neboli tzv. zastřené zprostředkování zaměstnání, poté zákon o zaměstnanosti donedávna sankcionoval pouze u osob, které pracovní sílu nezákonně pronajímaly. Odběratelé poté nemuseli prakticky zkoumat, zda má pronajímatel pracovní síly skutečně příslušnou licenci, protože jejich postih byl prakticky nemožný.
S přijetím výše uvedené novely zákona o zaměstnanosti s účinností od 2. 8. 2021 došlo nicméně k zaplnění této dlouho diskutované mezery v zákoně. Orgány inspekce práce tak nově mohou postihovat jak skryté agentury práce tak osoby, které výkon zastřeného zprostředkování zaměstnání umožní (odběratele). Oběma stranám tak aktuálně hrozí pokuta až do výše 10 miliónů Kč, nejméně však ve výši 50.000 Kč.
V případě jakýchkoli dotazů týkajících se výše uvedených změn zákona o zaměstnanosti jsme Vám samozřejmě k dispozici. Neváhejte se tak na nás obrátit.
[1] Celé znění novely je dostupné zde: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2021-248.
[2] Celé znění novely je dostupné zde: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2021-274.