autoři: Mgr. Kristýna Kovaříková, Mgr. Karolína Herudková, Kristýna Hrozová
Zálohování jednorázových plastových lahví a plechovek se opět vrací do centra české legislativní debaty. Na konci roku 2025 byl předložen návrh novely zákona č. 477/2001 Sb., o obalech, který by mohl zásadně ovlivnit způsob nakládání s vybranými nápojovými obaly. V řadě evropských států včetně Slovenska je zálohový systém již zaveden a dlouhodobě funguje. V České republice by jeho zavedení mělo nastat až na základě projednávané novely zákona o obalech.
Současný návrh vychází z návrhu z minulého volebního období, který se tehdy nepodařilo projednat. Nyní je předkládána jeho upravená verze, a to zejména s cílem zajistit splnění závazků České republiky vyplývajících z právních předpisů Evropské unie v oblasti zpětného odběru obalových odpadů. Do 1. ledna 2029 jsou totiž členské státy povinny zajistit 90% míru zpětného odběru plastových lahví a plechovek o objemu do tří litrů. V případě nesplnění mohou České republice hrozit významné finanční sankce.
Jaké jsou klíčové změny
Hlavní navrhovanou změnou je zavedení celostátního povinného zálohového systému na vybrané jednorázové nápojové obaly. Návrh počítá s tím, že zálohovány budou především plastové lahve a plechovky o objemu až 3 litry. Výše zálohy má být stanovena vyhláškou, přičemž Ministerstvo životního prostředí v současnosti odhaduje její minimální výši na přibližně 4 koruny za kus.
Navrhovaná právní úprava zálohového systému rozlišuje tři základní kategorie povinných subjektů. Jedná se o osoby uvádějící vybrané jednorázové obaly na trh (výrobce), distributory uvádějící tyto obaly do oběhu (především poslední prodejce) a operátora zálohového systému, který by měl zajišťovat kontrolu, sčítání, přepravu a zpracování odpadu z obalů.
Osoby uvádějící na trh nebo do oběhu jednorázové plastové lahve nebo plechovky by měly být povinny dosáhnout v každém kalendářním roce minimální úrovně zpětného odběru odpadu z těchto obalů, a to od 1. ledna 2025 alespoň 77 % a od 1. ledna 2029 alespoň 90 %. V případě nápojových kartonů minimální úroveň zpětného odběru činí 60 % hmotnosti těchto obalů.
Zálohový systém by měl disponovat cca až 11 000 povinnými místy zpětného odběru. Povinnost zajišťovat odběr by se měla týkat zejména prodejen nad 50 m², čerpacích stanic a vybraných e‑shopů, které zajišťují vlastní rozvoz zboží.
Novela navrhuje výrazné sankce
Novela rovněž navrhuje výrazné sankce za porušení stanovených povinností. Například za nezajištění zpětného odběru obalů by osobě, která obaly uvádí na trh nebo do oběhu, mohla hrozit pokuta až do výše 15 milionů korun. Za nesplnění minimální úrovně zpětného odběru by pak pokuta mohla dosáhnout částky vypočtené jako součin čísla označujícího počet procent chybějících k dosažení stanovené minimální úrovně zpětného odběru odpadů z obalů a částky 1 milionu korun.
Jak zálohování funguje v zahraničí
Slovensko spustilo zálohový systém v roce 2022 a už po dvou letech dosáhlo cílové hranice 90% návratnosti. Úspěšnost se udržuje i nadále a systém shromažďuje stovky milionů kusů obalů ročně. V Německu tvořily před zavedením plošného zálohového systému nápojové obaly zhruba jednu pětinu veškerého volně pohozeného odpadu. Po zavedení záloh tento počet klesl téměř na nulu.
Pokud bude návrh novely přijat, půjde o jednu z nejzásadnějších změn v odpadové legislativě za poslední roky. Pro výrobce a další povinné subjekty to bude znamenat rozsáhlé nové povinnosti. Pro spotřebitele změnu jejich dosavadních návyků při nakládání s nápojovými obaly.
Finální podoba zálohového systému bude záviset na výsledku legislativního procesu a konkrétní parametry se mohou od současného návrhu ještě odchýlit. Problematiku detailně sledujeme, v případě potřeby se na nás obraťte.
