Autor: Mgr. et Mgr. Ing. Jan Tomíšek, CIPP/E

Poslanecká sněmovna v červnu schválila nový stavební zákon. Podporu nakonec získal ve znění komplexního pozměňovacího návrhu vládního poslance Martina Kolovratníka (ANO). Zákon teď putuje do Senátu, ve kterém má opozice pohodlnou většinu a jasně deklaruje, že stávající obsah připravované normy pro ni na řadě míst není vůbec přijatelný. K hlasování má dojít začátkem července a poslanecká verze jistě u senátorů narazí. Návrh předpisu tak zamíří zpět do sněmovny významně upravený.

Neshody panují především okolo podoby stavebních úřadů. Poslanci odhlasovali vznik oddělené státní stavební správy, ne nepodobné struktuře finančních úřadů. Jejím centrem má být nově zřízený Nejvyšší stavební úřad. Chystaná změna má zajistit vzájemnou zastupitelnost úředníků, omezit riziko podjatosti a závislosti na vedení obcí a sjednotit rozhodovací praxi.

Opozice varuje před ochromením úřadů, omezení jejich dostupnosti v menších obcích a odlehlejších regionech. Sama navrhuje stavební úřady ponechat v přenesené působnosti obcí a krajů a specializovaným státním úředníkům přenechat pouze rozhodování o největších stavbách jako dálnice, železnice či elektrárny.

Argumenty obou stran mají své racio. Otázkou ovšem opravdu zůstává, kolik pracovníků z obecních a krajských úřadů bude chtít přejít pod státní stavební správu.

Pokud by přešla jen část úředníků a ostatní by našli jiné místo v rámci svého stávajícího působiště, vzniklý personální podstav zcela ochromí všechny rozhodovací procesy. Jedno „klepeto“ tedy nový stavební zákon má. Nejasné však je, nakolik silný bude jeho stisk.

Druhou změnu, která je naopak parádním „klepetem“, podporují všichni politici – jde o digitalizaci. Zákon zavádí takzvaný Portál stavebníka, přes který budou navzájem komunikovat úřady, žadatelé o povolení staveb i obce. Digitalizace procesů rozhodně přispěje k efektivitě i možnosti činnost úřadů kontrolovat.

Jsme ovšem v Česku a zavádění informačních systémů veřejné správy chronicky provázejí problémy. Bylo by příjemným překvapením, kdyby se spuštění Portálu stavebníka odehrálo v plánovaném termínu a bez chybových hlášek.

Přes všechny velké změny však i v novém zákonu zůstávají zachovány některé nevhodné aspekty stavebních řízení. Změnit existující územní plán bude i nadále složitou čtyřrozměrnou tahovou strategií. Požadavky na stavby pořád nereflektují územní zvláštnosti.

Některým dotčeným orgánům zůstalo nekoncepčně právo veta vůči stavebním záměrům v podobě negativního závazného stanoviska. Vlastníci dopravní a technické infrastruktury nejsou dostatečně nuceni spolupracovat při vydávání souhlasů s realizací projektů.

Všechny tyto úmorné detaily jsou kritizovány nyní a budou kritizovány i v budoucnu. Nový stavební zákon pak zahalují do pomyslných potrhaných a zubatých ploutví a šupin.

Po změnách, které nejspíše navrhne Senát, budou poslanci stát před rozhodnutím, co s takovým ryborakem udělají. Přinese opravdu kýžené zrychlení a modernizaci, nebo to navzdory dobrým úmyslům dopadne jako obvykle?

K přehlasování veta senátorů je třeba 101 hlasů, nový stavební zákon zatím získal jen podporu poslanců ANO, SPD a několika jednotlivců z ČSSD. Takový počet rukou přitom nemusí stačit a čas na shánění podpory se také krátí kvůli blížícím se volbám.

Čeká nás napjaté sledování, zda ryborak hlasování přežije a následně se také uchytí v naší krajině, na venkově a ve městech. Potkávat se s ním budeme všichni. Tak by bylo příhodné, kdyby nás svým vzhledem příliš neděsil.

Komentář vyšel  22.06.2021 v Hospodářských novinách, naleznete jej zde:https://archiv.ihned.cz/c1-66942150-novy-stavebni-zakon-neni-ani-ryba-ani-rak-nektere-problemy-toho-stareho-vubec-neresi


Potřebujete změnit soudce? Možností moc není, říká Ústava Úskalí spojená s převodem směnky v úschově soudu