Zdroj: zena.aktualne.cz
Autor: JUDr. Lukáš Duffek
V minulém článku jsme se zabývali otázkou, co spadá pod významné záležitosti v životě dítěte a jak postupovat, když se na nich rodiče neshodnou. Jednou z takových záležitostí je i určení místa bydliště dítěte.
Změna bydliště dítěte – co je potřeba brát v úvahu
Je třeba posoudit, zda změna bydliště ovlivní rodinné a sociální vazby dítěte a jeho stabilitu. Ne každá změna vyžaduje soudní zásah při neshodě rodičů. Například stěhování do stejné ulice nebo do malé obce je nevýznamné. Naopak stěhování mezi okresy nebo na druhý konec velkého města, jako je Praha, může dítě zásadně ovlivnit. Pečující rodič by měl změnu bydliště vždy předem projednat s druhým rodičem. Se souhlasem druhého rodiče lze stěhování obvykle uskutečnit. Souhlas je vhodné mít písemně potvrzený (e-mail či SMS stačí).
Pokud druhý rodič nesouhlasí, měl by se pečující rodič obrátit na soud. Odborníci doporučují řízení o určení bydliště dítěte. Návrh je nutné podat před stěhováním.
Změna bydliště může zásadně zasáhnout do života dítěte a vyvolat nové rozhodnutí o péči, styku či výživném. Pokud má změna zásadní dopad na péči, školu nebo kontakt s druhým rodičem, měl by to pečující rodič v návrhu zohlednit a navrhnout úpravu souvisejících otázek.
Co když hrozí změna bydliště dítěte bez souhlasu jednoho z rodičů?
Pokud se rodič obává, že by se mohl druhý rodič s dítětem přestěhovat bez jeho souhlasu, může se obrátit na soud s návrhem na vydání předběžného opatření. Formulace tohoto návrhu pak záleží na tom, zda bylo dítě již dříve rozhodnutím soudu rodiči svěřeno do péče či nikoliv. Pokud ne, může rodič žádat, aby mu soud zatímně svěřil dítě do péče, než bude tato otázka vyřešena. V opačném případě může žádat, aby soud druhému rodiči uložil povinnost zdržet se přemístění dítěte. Jestliže současně s návrhem na vydání předběžného opatření nepodá rodič návrh na zahájení řízení ve věci samé, soud mu určí lhůtu, ve které tak musí učinit.
Společně s návrhem na vydání předběžného opatření je nutné složit soudu jistotu ve výši 10.000 Kč, ledaže rodič osvědčí, že splňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků. Jistota slouží jako pojistka proti případnému zneužití předběžných opatření a většinou bývá vrácena po skončení řízení.
Rodič se s dítětem přestěhoval bez souhlasu – co teď?
Bohužel se stává, že jeden rodič přestěhuje dítě bez souhlasu druhého. I když je to nezákonné, návrat dítěte a původního uspořádání bývá obtížný, protože si dítě v novém prostředí vytvoří sociální vazby, jež soud zohlední. Rodič nesouhlasící se stěhováním musí jednat okamžitě – ideálně v řádu dnů, maximálně do týdnů – a podat návrh na předběžné opatření. Pokud soud dosud nerozhodl o péči, může požádat, aby druhý rodič dítě předal do jeho péče až do pravomocného rozhodnutí. V opačném případě žádá o návrat dítěte do původního bydliště. Současně je nutné v návrhu nebo ve stanovené lhůtě podat i návrh ve věci samé.
V každém případě by při konečném rozhodování soudu o úpravě poměrů dítěte neměla být skutečnost neoprávněné změny bydliště dítěte přehlížena. Podle Ústavního soudu by měla mít vliv nejen na úpravu styku (např. který rodič bude dojíždět při předávání dítěte), ale i na to, komu bude dítě svěřeno do péče.
Článek vznikl ve spolupráci s organizací Fandimámám. Maminkám samoživitelkám nabízí nejen materiální pomoc, ale rovněž poradenství v nelehkých životních situacích, ve kterých se samoživitelé ocitají.
