Klíčový dopad na občany bude mít spuštění Evropské peněženky digitální identity
Zdroj: Tydenikeuro.cz
Autor: JUDr. Marcela Káňová, Ph.D.
Veřejná správa se stala spletí velkého množství nejrůznějších agend. Proměnit ji tak, aby jednoduše a efektivně sloužila občanovi, má pomoci digitalizace. Loňský rok byl bohužel ve znamení krachu digitalizace stavebního řízení. Marcela Káňová ale soudí, že každý neúspěch má i svou světlou stránku, protože přináší poučení do budoucna. Kdyby sama měla možnost mávnutím kouzelného proutku digitalizovat nějakou část veřejné správy, byla by to právě tato.
„Digitální stavební řízení bude mít obrovské pozitivní dopady na život českých občanů, ale i firem. Výsledné zrychlení bude mít kromě očividných benefitů časem dopady i do socioekonomické sféry, včetně lepší dostupnosti bydlení,“ říká partnerka Rowan Legal v rozhovoru, který vznikl ve spolupráci s projektem #Prvních100let. Světlo světa už ale podle ní spatřila řada jiných a úspěšných projektů, například aplikace eDoklady spuštěná začátkem loňského roku. „Jde o předstupeň k Evropské peněžence digitální identity, která by měla být dostupná v ČR a celé Evropské unii v následujících několika letech,“ podotýká Marcela Káňová.
V našem rozhovoru z počátku minulého roku jste zmiňovala, že poslední roky byly pro digitalizaci státní správy v Česku průlomové. Takový byl ve vnímání veřejnosti i rok 2024, bohužel dosti neblahým způsobem. Co z vašeho pohledu znamená pro digitalizaci státní správy neúspěch digitalizace stavebního řízení?
Jsem optimista a věřím, že nic fatálního. Když odhlédnu od čistě politického rozměru, tak si nemyslím, že tento neúspěch nějak ovlivní celkový proces digitalizace a další obdobné projekty v budoucnu. Nevyhnutelnou digitalizaci Česka to jistě nezbrzdí. Naopak si myslím, že každý neúspěch lze vnímat i pozitivně, protože může sloužit jako poučení do budoucna. Pokud se podaří správně identifikovat, co bylo skutečně problémem, pak lze bezpochyby přijmout taková opatření, aby byly v budoucnu v obdobných projektech eliminovány.
Nevzal si stát v tomto případě příliš velké sousto, když chtěl digitalizovat proces, který už v základu funguje velmi složitě a obtížně?
Na jednu stranu jsou podobně velké ambice tím, co žene digitalizaci Česka kupředu. Na druhou stranu se však v určitý moment tento projekt skutečně dostal do velkého časového presu a možná tím velkým soustem byla snaha nový informační systém přes všechny nepříznivé okolnosti včas spustit. Jak se ukazuje, zvolený agilní projektový přístup nemusí být vhodný pro některé větší státní projekty.
Myslíte si, že druhý pokus bude mít šanci? Není třeba hlavně zásadně předělat samotná pravidla stavebního řízení?
Věřím, že ano. Co se týká pravidel stavebního řízení, ta jsou dle mého názoru v novém stavebním zákoně nastavena tak, aby jej jednoznačně bylo možné digitalizovat, jakkoli nelze vyloučit nezbytnost dílčí technická novely. Klíčové však bude, aby měl projekt od počátku opravdu jasné zadání a správné nastavení projektového řízení. To se přitom neobejde bez vytvoření kompletní byznys a procesní analýzy či byznys architektury, což je samozřejmě spojeno s nemalými časovými nároky. Zjednodušeně řečeno, programátoři musí nejdříve detailně porozumět procesům a pracovním postupům na stavebních úřadech, aby naprogramovali systém, který bude dělat to, co od něj zákona uživatelé požadují.
Ztotožňujete se obecně se zásadou, o níž mluvívají lidé z IT, že aby stát mohl nějakou agendu digitalizovat, je třeba tak i napsat příslušnou právní úpravu a v ní celý proces pojmout způsobem, který by digitalizaci umožňoval?
Určitě je třeba, aby na digitalizaci byl proces legislativně připraven – smyslem digitalizace není jen přenést proces z papíru se všemi jeho chybami, ale zlepšit ho způsobem, které digitální řešení umožňuje. Na druhou stranu, legislativa již nyní digitalizaci v řadě případů umožňuje, a to i bez navazujících novel. Legislativním základem je samozřejmě zákon o právu na digitální služby, ale s digitalizací počítají i další zvláštní předpisy, například v resortech Ministerstva vnitra nebo Ministerstva práce a sociálních věcí.
Začali jsme neúspěchem. Lze zmínit něco, co by se dalo v letošním roce v oblasti digitalizace státní správy nazvat úspěchem?
Určitě ano. Ostatně v roce 2024 jsme si polepšili v evropském žebříčku DESI, když se meziročně zvýšila míra digitalizace a digitálních dovedností hned v několika kategoriích. Jako konkrétní úspěch pak určitě můžeme vnímat spuštění aplikace eDoklady, ke kterému došlo na počátku roku 2024 a které teď, na začátku roku 2025, vstupuje do své další fáze. Díky této aplikaci se občané mohou jednoduše prokazovat například na poště či u voleb, aniž by potřebovali fyzickou kartičku občanského průkazu. Úspěchem přitom je i to, že tuto aplikaci v Česku již používá víc než půl milionu lidí.
Za úspěšný lze označit i vývoj Portálu občana. Ten se od prvního spuštění v roce 2019 rozšířil o stovky služeb, přičemž v posledním roce k němu přibyla mobilní aplikace či systém DROZD, který umožňuje státu na základě dobrovolnosti evidovat občany v zahraničí a v případě potřeby jim tak poskytnout efektivní pomoc.
Je na blízku nějaké další rozšíření aplikace eDoklady, abych třeba i autem mohl jet vybaven pouze touto aplikací?
Počítá se s jejím postupným rozšiřováním o další doklady, kromě aktuálního stejnopisu občanského průkazu, a tedy s rozšířením jednotlivých situací, ve kterých budou moci občané aplikaci využít. Jde také o předstupeň k Evropské peněžence digitální identity, která by měla být dostupná v ČR a celé Evropské unii v následujících několika letech.
Byť zatím nedošlo k přidání dalších dokladů do aplikace, od 1. ledna 2025 ji lze použít k identifikaci vůči prakticky všem orgánům veřejné moci, ale také vůči některým soukromým osobám, jako jsou banky nebo pojišťovny.
Pokud jde o řízení motorových vozidel, je prakticky možné řídit jen s telefonem už nyní. Díky novele zákona o silničním provozu u sebe totiž řidiči nemusí vozit řidičský ani technický průkaz – stačí, když je u nich evidován jako platný. Policii potom při kontrole řidič prokazuje pouze svoji totožnosti, například občanským průkazem, přičemž tak může učinit digitálním stejnopisem průkazu v aplikaci eDoklady.
Které další významné projekty digitalizace jsou na obzoru a lze je očekávat v dohledné budoucnosti?
V polovině letošního roku by měla být spuštěna pilotní fáze projektu Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů, která velmi zjednoduší život těm osobám, které mají vůči kterémukoliv orgánu povinnost poskytovat data o svých zaměstnancích. Díky tomuto systému bude totiž stačit, když je poskytnou jednou – jakýkoliv další úřad k nim poté v případě potřeby přistoupí, aniž by bylo nutné je nahrávat znovu. Očekávanou digitalizační novinkou je také Evropská peněženka digitální identity a nařízení o službách vytvářejících důvěru (eIDAS).
Co z chystaných projektů či záměrů vidíte jako potenciálně největší posun pro občana?
Pravděpodobně nejzásadnější dopad na občany bude mít právě spuštění Evropských peněženek digitální identity. Tyto budou uznávány napříč všemi členskými státy Evropské unie, takže budete moci do zahraničí v klidu vyjet i jen s mobilem. V této peněžence navíc budete moci mít nejen průkazy totožnosti vydávané státem, ale i takzvaná potvrzení atributů – tedy například diplom z vysoké školy nebo osvědčení o splnění specializovaného kurzu. Velkým benefitem této peněženky je i to, že občanům umožní zdarma podepisovat dokumenty kvalifikovaným elektronickým podpisem. Ten je v současné době zpoplatněný a díky Evropské peněžence se tak stane dostupnějším pro všechny občany. Odpadnou tak diskuze o platnosti jednotlivých nižších úrovních elektronických podpisů.
Dá se říct, jaký vliv má celkově na digitalizaci státu naše členství v EU? Je přínosem?
Členství v Evropské unii je pro digitalizaci určitě důležité – v některých oblastech se dokonce dá říct, že klíčové. Například bez nařízení eIDAS by bylo jen složité si představit, že budete komunikovat s úřady nebo třeba i jen podepisovat smlouvy s osobami například ve Francii elektronicky přes internet, aniž byste se fyzicky viděli. Díky úzké provázanosti členských států navíc dochází k rozsáhlému sdílení know-how z různých digitalizačních projektů napříč unií.
Kdybyste mohla osobně mávnutím proutku zařídit jeden konkrétní projekt digitalizace státní správy, který by to byl?
Bude asi nepřekvapivé, když zmíním diskutovanou digitalizaci stavebního řízení. Digitální stavební řízení bude mít obrovské pozitivní dopady na život českých občanů, ale i firem. Dojde k podstatnému zjednodušení a zrychlení procesu výstavby a snížení nákladů. Zrychlené řízení bude mít kromě očividných benefitů časem dopady i do socioekonomické sféry, včetně lepší dostupnosti bydlení. Úspěch digitalizace stavebního řízení by měl bezesporu vliv i na důvěru ve stát a digitalizaci Česka obecně.
Co si myslíte o digitalizaci voleb?
Digitalizace voleb povede k rozšíření možností, kterými lze uplatnit volební právo jako jedno ze základních práv občana České republiky. Toto vnímám velice pozitivně. Na druhou stranu je nutné zajistit vysokou bezpečnost procesu, aby nebyla narušena důvěra v řádné volby a demokratické principy, na kterých je naše země postavena.
