FIDIC smluvní podmínky: jak právníci a technici přistupují ke smlouvám
Zdroj: Veřejné zakázky
Autoři: JUDr. Lukáš Sommer, JUDr. Ondřej Brožek, Mgr. Bc. Čestmír Sekanina
Ve světě stavebního inženýrství a mezinárodních stavebních projektů představují FIDIC smluvní podmínky, vydávané Mezinárodní federací konzultačních inženýrů[1] („FIDIC“) se sídlem v Ženevě, zlatý standard. Tyto smluvní podmínky jsou navrženy tak, aby poskytovaly jasný a komplexní rámec pro realizaci a správu stavebních projektů, od návrhu po jejich dokončení. Vzhledem k jejich komplexnosti a mezinárodnímu dosahu je zásadní rozumět, jak právníci a technici přistupují k těmto smlouvám a jak jejich rozdílné perspektivy ovlivňují realizaci projektů.
V tomto článku se podíváme na to, jak FIDIC smluvní podmínky ovlivňují práci obou skupin profesionálů. Prozkoumáme, v jakých fázích provádění stavby je vhodné oslovit osobu s právním vzděláním. Zjistíme, pro jaké činnosti je vhodné oslovit právníka. V této souvislosti se zaměříme především na to, kde leží hranice činnosti technika a kde se jedná již o poskytování právních služeb souvisejících s FIDIC smluvními podmínkami, které již přísluší osobám s právním vzděláním a advokátům. Právě samotná univerzálnost smluvních podmínek FIDIC může mylně vést ke stírání hranic činností právníka a technika. Krátce zaměříme pozornost také na metody alternativního řešení sporů, jako jsou Dispute Adjudication Board („DAB“), mediace a rozhodčí rady, které ve světě hrají klíčovou roli ve FIDIC smluvních podmínkách.
Porozumění těmto aspektům je nezbytné pro úspěšnou realizaci stavebních projektů. Vyžaduje úzkou spolupráci mezi právníky a techniky. Spolupráce je nutná, aby bylo dosaženo optimálních výsledků. Přes rozdílné přístupy je cílem všech stran úspěšné dokončení projektu. Projekt musí být dokončen v souladu se smluvními podmínkami.
FIDIC smluvní podmínky obecně
FIDIC představuje základní kámen pro smlouvy v mezinárodním stavebnictví, a to již od svého založení v roce 1913. Tyto smluvní podmínky, známé pro svou standardizaci a komplexnost, jsou nezbytné pro realizaci a správu stavebních a inženýrských projektů, umožňující efektivní spolupráci mezi všemi zapojenými osobami.
FIDIC vyvinul řadu smluv pro různé typy projektů. V českém prostředí je nejrozšířenější tzv. červená kniha (Red Book), která je určená pro výstavbu pozemních a inženýrských staveb projektovaných objednatelem. Mezi další knihy patří například žlutá kniha (Yellow Book), zaměřena na stavby, které obvykle projektuje sám zhotovitel, kdy tedy odpovědnost za projekt nese mnohem více právě zhotovitel, Stříbrná kniha (Silver Book) obsahuje smluvní podmínky pro EPC (tj. Engineer-Procure-Construct) / Turnkey projekty, tj. smluvní podmínky pro zakázky na klíč.
FIDIC smluvní podmínky kladou důraz na spravedlnost, transparentnost a předvídatelnost. Tyto vlastnosti činí smlouvy preferovanou volbou pro mezinárodní projekty. Jsou preferovanou volbou také pro velké tuzemské stavební projekty. Díky jejich širokému a jasnému pojetí mohou strany očekávat jasně definovaná práva a povinnosti. Existují také smluvní mechanismy pro řešení sporů. Tyto mechanismy minimalizují rizika a nejistoty spojené se stavebními projekty.
FIDIC smluvní podmínky představují klíčový nástroj pro řízení komplexních stavebních projektů, ať už z hlediska technického provedení, tak i z hlediska právní ochrany. Jejich pochopení a správná aplikace jsou nezbytné pro všechny zúčastněné osoby, aby bylo možné zabezpečit úspěšnou realizaci projektu od jeho počátku až po jeho dokončení. Nicméně
v českém právním prostředí je důležité si být vědom potenciálních výzev spojených s nedostatečnou rozhodovací praxí a snahou o extenzivní úpravy smluv, které mohou ovlivnit jejich efektivní aplikaci a bezproblémový průběh stavebních projektů.
Právník vs. technik: Odlišné perspektivy na FIDIC smluvní podmínky
Jak je již výše uvedeno, FIDIC smluvní podmínky jsou stěžejním dokumentem pro stavební projekty. Rozlišení, které záležitosti, nároky či požadavky může vyřešit technik sám nebo se svým týmem, se často stírá. Záležitosti, které jsou v gesci právníka, se také těžko rozlišují. Tento problém nastává právě s ohledem na univerzálnost pro FIDIC smluvní podmínky.
Pod pojmem technik si lze představit osobu, která se primárně zaměřuje na praktickou realizaci projektu. Pro takovou osobu jsou klíčové technické specifikace, harmonogram projektu a zajištění, že všechny práce jsou provedeny v souladu s technickými standardy, v rámci dané kvality a zejména bezpečnosti. Technici tedy zahrnují široké spektrum profesí, od správce stavby, technického dozoru investora (stavebníka) či autorského dozoru projektanta. Mezi tyto osoby lze taktéž v zásadě zařadit koordinátory bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
V roli technika se převážně objevuje správce stavby, což je nezávislá osoba (nebo tým osob) angažovaná objednatelem k zajištění řádného průběhu projektu, tedy zda průběh projektu odpovídá stanovenému harmonogramu a zhotovitel postupuje podle smlouvy o dílo. Správce stavby má zejména na starosti správu projektu, dozor nad kvalitou realizované stavby, náklady a časem, řešením změn stavby jakožto díla, nároků ze strany zhotovitele a komunikaci se zhotovitelem a dalšími zúčastněnými subjekty. Správce stavby by měl být kompetentní, neutrální a spravedlivý vůči všem stranám smlouvy.[2] Správce stavby, jako klíčová postava v procesu řízení stavby, by měl disponovat hlubokým porozuměním FIDIC smluvních podmínek. Právě zmíněné hluboké porozumění FIDIC smluvních podmínek ze strany techniků, dává těmto osobám obecně mnohdy až velkou sebedůvěru v posuzování nikoliv technických, ale již právních otázek vyplývajících z výkladově náročnějších ustanovení FIDIC smluvních podmínek.
Právník vs. technický dozor: Kompetence a odpovědnosti
Vedle správce stavby může na stavbě působit i technický dozor investora, pokud není součástí týmu správce stavby. Tato osoba provádí vybrané činnosti ve výstavbě podle stavebního zákona. Technický dozor investora není povinným členem týmu objednatele či správce stavby. Jeho přítomnost na staveništi zajišťuje realizaci projektu přesně podle projektové dokumentace. Tím se minimalizuje riziko odchylek, které by mohly vést k budoucím problémům. Také se tím minimalizují zdržení nebo dodatečné náklady.
Naopak, právník se soustředí na interpretaci smlouvy, jejích klauzulí, lhůt a potenciálně z toho vyplývající právní důsledky. Osoba s právním vzděláním bude zkoumat a vykládat, zda byly dodrženy postupy podle FIDIC smluv nebo jiných zákonných ustanovení. Mimo to bude mít právník důležitou roli při výpočtech a zkoumání dodržování lhůt pro uplatnění claimů. Právník bude také posuzovat správnost postupu v případě variací. Rovněž bude posuzovat, zda je v konkrétním případě vhodné postupovat cestou variace nebo claimu. Toto bývá často otázka, na které se zhotovitel s objednatelem nemusí shodnout.
Vzájemná spolupráce právníka a technika je během stavebních prací důležitá. Má pozitivní vliv na průběh stavby. Nelze si představit, že by činnost jednoho nahrazovala práci druhého. Díky jejich spolupráci se všechny potřebné úkony stihnou včas. Nároky jednotlivých stran nezaniknou. Také je zajištěna maximální transparentnost jednání. Absence této spolupráce mezi právníky a techniky může vést k řadě negativních důsledků, které představují přesný opak výhod, jež spolupráce přináší. Nedostatek komunikace a koordinace může vést ke zbytečným zpožděním s prováděním stavby, finančním ztrátám, nebo dokonce i k právním sporům mezi objednatelem a zhotovitelem.
Význam efektivnosti a vyváženosti FIDIC smluvních podmínek
Prvotní spolupráce mezi právníkem a technikem musí nastat již při přípravě FIDIC zvláštních podmínek, které se od obecných podmínek FIDIC mohou v některých věcech lišit. Zvláštní podmínky FIDIC, jak již bylo uvedeno výše, se přijímají za účelem přizpůsobení FIDIC smluvních podmínek do specifického národního prostředí a pro danou stavbu. V nich lze např. ujednat, co se rozumí vyhrazenou změnou podle § 100 ZZVZ (k tomu viz níže).
Role právníka, který je expertem na právní řád dané země, je klíčová při přizpůsobení zvláštních podmínek FIDIC smluv národním požadavkům. Právě právník je tím, kdo se zpravidla ujímá úkolu formulovat zvláštní podmínky FIDIC. Tento krok vyžaduje nejen hluboké porozumění právnímu řádu dané země, ale také důkladnou znalost standardů a principů stanovených ve FIDIC smluvních podmínkách. Právník by měl proto klást velký důraz na efektivnost smluvních podmínek FIDIC, protože nadměrné úpravy zvláštními podmínkami mohou narušit původní funkcionalitu a vyváženost FIDIC smluvních podmínek, což by následně mohlo snížit jejich efektivitu a přednosti, které FIDIC smluvní podmínky standardně nabízejí.
Spolupráci technika a právníka lze bez dalšího ilustrovat na příkladech řešení variace, akcelerace či uplatnění claimu. Z pohledu českého právního prostředí a uplatnění standardních FIDIC smluvních podmínek jako Red Book nebo Yellow Book, se v případě shora uvedených institutů variace, claimu či akcelerace, jedná o běžné smluvní nástroje, které jsou jak ze strany objednatele, tak zhotovitele při zhotovování stavby využívány.
Spolupráce právníka a správce stavby u claimové procedury
Claim, tedy nárok jedné ze smluvních stran, je upraven v rámci Red Book v pod-čl. 2.5 pro claim objednatele a v pod-čl. 20.1 pro claim zhotovitele. Postavení technika, resp. správce stavby je v rámci claimů objednatele či správce stavby dle pod-čl. 2.5 zcela zřejmé. Správce stavby tak v rámci této claimové procedury může stát na samotném prvopočátku vznesení nároku vůči zhotoviteli a je v zásadě odpovědný za obsahové náležitosti a popis technických detailů předmětného claimu.
Stejně jako v případě claimu objednatele je postavení osoby s právním vzděláním v daném procesu de facto okrajové, kdy tento by měl poskytovat správci stavby či objednateli svá stanoviska, a to například k povaze vad opravňujících objednatele k prodloužení záruční doby dle pod-čl. 11.3 Red Book. Totožnou činnost by pak měl právník vykonávat v případě, kdy správce stavby rozhoduje, resp. určuje o vzneseném nároku objednatele. Nad rámec shora uvedeného by měli právník i technik ve vzájemné shodě posoudit, zda byl claim objednatele podán co nejdříve, jak to bylo prakticky možné, a to v souladu se zněním pod-čl. 2.5 Red Book.
Samotné posouzení včasného podání claimu je pak čistě výkladovou záležitostí vyplývající z rozhodovací praxe českých soudů či odborné komentářové literatury. Generálně však lze konstatovat, že aspekty claimů objednatele nebo správce stavby jsou, až na shora uvedené právní otázky, spíše technické povahy a vyžadují specifické technické znalosti a znalosti poměrů na staveništi a při provádění díla, které zpravidla přesahují rámec poskytování právních služeb.
Role technika a právníka při claimu zhotovitele podle pod-čl. 20.1 Red Book
Podstatně jiné pak bude postavení technika (správce stavby) a právníka v případě claimů uplatňovaných zhotovitelem dle pod-čl. 20.1 Red Book. Správce stavby zde vystupuje pouze v pozici posuzovatele daného claimu, o kterém v konečném důsledku vydává určení správce stavby dle pod-čl. 3.5 Red Book. Zhotovitel může uplatnit svůj nárok, pokud se domnívá, že je oprávněn k prodloužení doby pro dokončení nebo dodatečné platbě. Je důležité zdůraznit specifické povinnosti zhotovitelů při uplatňování svých claimů. Jednou z klíčových povinností je, že zhotovitel musí vznést claim do 28 dnů od okamžiku, kdy si uvědomil skutečnost nebo okolnost zakládající jeho právo na claim. Zhotovitel musí případné detailní doplnění claimu učinit do 42 dnů od okamžiku, kdy si uvědomil skutečnosti nebo okolnosti, z nichž nárok vyplývá.
Zhotovitel by tak měl při oznámení claimu vycházet ze striktně stanovené lhůty pro jeho oznámení, jelikož tato má povahu lhůty prekluzivní, byť dle judikatury českých soudů k zániku nároku zhotovitele spíše nedochází.[3] Stejně je na samotném posouzení zhotovitele, jaké informace a skutečnosti v rámci claimu uvede, resp. v jakém detailu. Právě nízká míra detailnosti a neuvedení podrobností může vést k zamítnutí claimu, byť by tento mohl být zcela relevantním.
Na rozdíl od kompetencí v případě claimu objednatele má právník větší vliv při claimu zhotovitele. Pokud správce stavby, jakožto technik, obdrží claim ve stanovené lhůtě, musí posoudit jeho detailnost a podrobnosti. Musí zjistit, zda o nároku dokáže rozhodnout, resp. určit (tj. vydat určení).
Povinnost správce stavby konzultovat pochybné claimy s právníkem
Když má správce stavby pochybnosti o dodržení smluvně stanovené prekluzivní lhůty pro uplatnění nároku, měl by nechat claim posoudit právníkem. Pokud má pochybnosti o oprávněnosti claimu, které se týkají výkladu smluvních ustanovení, měl by také konzultovat právníka. Právník by měl posuzovat například dodržení lhůty pro podání claimu. Měl by také informovat správce stavby o důsledcích nedodržení této lhůty podle aktuální rozhodovací praxe českých soudů. Právník by měl posoudit i odkazy na jiná smluvní ustanovení, například pod-články FIDIC smluvních podmínek.
V rámci konkrétního příkladu tak bude na správci stavby, jak posoudí důvody ke claimu spočívající například v pozdě předané projektové dokumentaci či typicky v jiném druhu podloží či tvrdosti hornin v půdě. Technik může a má posoudit technické otázky a odhad doby potřebné na jejich zpracování. Naproti tomu, když zhotovitelův claim odkazuje na jiná smluvní ustanovení FIDIC, jde o výkladové posouzení smluvního nároku. V takovém případě je vhodné, aby předmětný claim posoudil právník.
Technické a právní důvody v rámci určení správce stavby
V ideálním případě se synergie technika a právníka projeví při vytvoření určení správce stavby. Technici by měli řádně popsat důvodnost nebo nedůvodnost daného claimu. Právníci by měli popsat právní důvody, které opravňují zhotovitele či objednatele k uplatnění jejich nároků. V rámci určení správce stavby by měly být popsány technické důvody vzneseného nároku. Tyto důvody vyplývají z reálných poměrů při zhotovování stavby. Dále je důležité popsat právní důvody vyplývající z dotčených článků a pod-článků FIDIC smluvních podmínek. Ideálně musí být popsán právní předpoklad pro daný claim. Například citace dotčeného pod-článku, o který se claim opírá. Důvody, které tento předpoklad naplňují, by měly být rovněž uvedeny. Mělo by se také zohlednit relevantní soudní praxe pro daný moment. To vše, aby se předešlo budoucímu zpochybňování určení správce stavby a nákladným soudním sporům.
Nad rámec výše uvedeného vstupu právníka v rámci claimové procedury je třeba zdůraznit i jeho důležitost při zatřídění změn závazku dle § 222 ZZVZ. O zatřídění se podrobněji pojednává níže v rámci činností právníka u procesu variací. V rámci claimové procedury musí právník nejen zatřídit změnu závazku z pohledu ZZVZ. Musí také posoudit, zda daným claimem dochází ke změně závazku, nebo jde o náhradu škody. V důsledku takového claimu nedochází ke změně závazku z původní smlouvy o dílo. Vzniká závazek zcela nový, předvídaný smlouvou nebo právními předpisy.
Postavení právníka s technikem při variaci
Další oblastí, ve které se může střetnout, resp. doplňovat postavení právníka a technika, jsou variace.[4] Podle Red Book se variací rozumí změny díla, resp. změna předmětu díla, které jsou předvídané smlouvou. Pod-čl. 13.1 Red Book obsahuje demonstrativní výčet, co může variace zahrnovat. Jedná se tak například o změny ve výškách nebo rozměrech díla, změny v kvalitě díla atd. Důvodem pro použití institutu variace může být např. chyba v projektové dokumentaci nebo neočekávaná událost na staveništi. Podstatou variací tak je dle výše uvedeného změna předmětu díla, resp. stavby, a nikoliv změna smlouvy o dílo.
Právě výše uvedená kolize změny předmětu díla a změny smlouvy o dílo může být z pohledu české právní úpravy poněkud problematická, jelikož je otázkou, na kolik je vůbec možné konstatovat, že změnou díla nedochází ke změně smlouvy o dílo. Určité vodítko pro vyřešení samotné problematiky dává fakt, že se v případě variací jedná o změny smlouvou předvídané. Z tohoto pohledu je tak synergie technika a osoby s právním vzděláním naprosto zřejmá. Zapojení osoby s právním vzděláním v procesu variací lze spatřovat zejména ve fázi tvorby pokynu správce stavby.
Právník nemusí nutně tvořit pokyn správce stavby. Doporučuje se však konzultovat odůvodnění variace a znění pokynu. Osoba s právním vzděláním by měla posoudit, zda pokyn odpovídá povoleným změnám díla v pod-čl. 13.1 Red Book. Pokud má správce stavby pochyby o souladu návrhu zhotovitele, měl by právník návrh posoudit. To se provádí z důvodu souladu změn se zněním pod-čl. 13.1 Red Book. Každou změnu závazku je třeba posuzovat dle § 222 ZZVZ vzhledem k FIDIC podmínkám.
Posuzování variací dle § 222 ZZVZ: Role právníka od samého počátku
V důsledku shora uvedeného je tedy nutné i každou variaci posuzovat právě dle hledisek obsažených v § 222 ZZVZ. Osoba s právním vzděláním by tak měla již od samotné iniciace změny díla či pokynu správce stavby posoudit, o jaký druh změny se dle předmětného paragrafového znění jedná.
Pro správné zatřízení změn musí právník disponovat dostatečným množstvím informací o důvodnosti předmětné změny díla, a tedy ve smyslu ZZVZ i změny závazku. V kontextu zatřídění změny díla jako nepodstatné změny závazků dle § 222 ZZVZ je právník povinen posoudit povahu změny. Právník musí určit, zda se jedná o nepodstatnou změnu závazku. Musí také zjistit, zda jde o podstatnou změnu, kterou nelze provést bez nového zadávacího řízení. V české právní praxi se již lze setkat se speciálními ustanoveními obsaženými ve zvláštních podmínkách FIDIC, které upravují postup specifického druhu změnového řízení dle FIDIC smluvní podmínky, a to právě s ohledem na aplikaci § 222 ZZVZ. Postup dle těchto speciálních ustanovení, jež zohledňují § 222 ZZVZ, si lze jen těžko představit bez vstupu osoby s právním vzděláním do změnového řízení (řešení jednotlivých variací dle FIDIC).
V kontextu řešené problematiky zatřízení nepodstatných změn podle FIDIC je zásadní uvést totožný důvod změn ve všech dokumentech. Právník by měl zajišťovat obsahovou konzistentnost. Ten zná rozhodovací praxi ÚOHS a ví, jaké informace mají být v dokumentech. Přínos právníka při variacích není marginální. Právník by se měl podílet na procesu variací od samotného začátku.
Návrh na zlepšení nebo akceleraci a vztah k § 222 ZZVZ
Stejně jako u standardních variací by měl právník být zapojen i při návrhu na zlepšení či akceleraci. Zhotovitel předkládá tyto návrhy z vlastní iniciativy. Právník musí řešit zatřízení těchto změn závazku dle § 222 ZZVZ. Tyto změny budou nepodstatné. Minimálně v případě akcelerace by se mohly aplikovat pravidla pro vyhrazené změny dle § 100 odst. 1 ZZVZ ve spojení s § 222 odst. 2 ZZVZ. Postavení právníka je zde velmi podstatné. Právník musí posoudit, zda jsou splněny zákonné předpoklady pro vyhrazenou změnu dle § 100 odst. 1 ZZVZ.
Pravdou ale je, že pokud nedojde k jednoznačné specifikaci vyhrazené změny ve zvláštních podmínkách FIDIC, jež upřesňují podmínky obecné, tak se v žádném případě nemůže jednat o vyhrazenou změnu závazku specifikovanou v § 100 odst. 1 ZZVZ. Podstatou vyhrazených změn závazku je jejich specifikace. Tato specifikace vymezuje podmínky pro aplikaci změn a také obsah těchto změn. Podmínky pro změnu spočívající v návrhu na zlepšení jsou částečně specifikovány v obecných podmínkách FIDIC. Toto vymezení je však nedostatečné.
Význam textace smluvních podmínek FIDIC při právním posouzení akcelerace
Je otázkou, jak by právník mohl posoudit akceleraci. Ta by byla specifikována v rámci zvláštních podmínek o konkrétní údaje. Tyto údaje se týkají posunu termínu provedení určité části díla, tedy splnění daného stavebního milníku. V daném případě by se tak čistě hypoteticky dalo o aplikaci vyhrazené změny závazku dle § 100 odst. 1 ZZVZ uvažovat. Je pravdou, že již návrh na zlepšení nebo akceleraci dle obecných podmínek FIDIC, je třeba posuzovat prizmatem § 222 odst. 3, 4 nebo 7 ZZVZ.
Závěrem tak lze k návrhu na zlepšení či akceleraci konstatovat, že by osoba s právním vzděláním daný návrh měla vždy posoudit shora uvedeným pohledem. Na rozdíl od výše uvedených podmínek pro zatřízení změn závazku plynoucích z claimu či obecných a smlouvou specifikovaných variací, se však v případě návrhu na zlepšení a akceleraci ukazuje, že osoba s právním vzděláním musí vycházet předně z textace smluvních podmínek FIDIC, a nikoliv z odůvodnění změn vyplývajících z komunikace se správcem stavby či zástupci zhotovitele.
Řešení sporů ve FIDIC smluvních podmínkách
V rámci stavebních projektů může dojít k mnoha nesrovnalostem či nedostatkům, kterým správně nastavená komunikace a kooperace mezi osobou s právním vzděláním a správcem stavby může předcházet. Jak plyne z výše uvedeného textu, synergie právníka a správce stavby je důležitým prvkem pro zdárné dokončení stavebních projektů. V rámci stavebních projektů není vznik sporů mezi objednatelem a zhotovitelem neobvyklý. Podle pod-čl. 20.2 Red Book je primárním mechanismem pro řešení těchto sporů Rada pro rozhodování sporů (DAB), která poskytuje rychlé a odborné rozhodnutí.
Tato Rada může být tvořena jednou nebo třemi kvalifikovanými osobami, jež jsou navrženy oběma smluvními stranami, což zajišťuje jejich odbornost a nezávislost. V českém právním prostředí se však setkáváme s významným odlišením, neboť úprava FIDIC smluvních podmínek bohužel běžně vylučuje rozhodčí řízení a rozhodování sporů Radou pro rozhodování sporů. Místo toho je pravomoc přiřknuta obecným soudům. Tato situace představuje výzvu, jelikož české soudy nemají v této oblasti dostatečnou rozhodovací praxi, což komplikuje vytvoření ustálené judikatury. V této souvislosti je klíčové pečlivé a odborné řešení během realizace stavebních projektů. Osoby s právním vzděláním by měly řešit jakékoli otázky s potenciálem zahájit spor mezi stranami. Tyto osoby by se měly specializovat na stavební právo a právní úpravu FIDIC smluvních podmínek..
FIDIC smluvní podmínky: závěr
Závěrem tohoto článku lze krátce shrnout, že jak osoby s právním vzděláním, tak technici mají nezastupitelnou roli při aplikaci FIDIC smluvních podmínek (resp. již při tvorbě zvláštních podmínek). Z textu snad vyplynulo, že překlenutí rozdílů mezi postavením techniků a právních poradců (a jejich samotné zapojení), vymezení jasně daných kompetencí těchto osob a zlepšení jejich vzájemné komunikace a spolupráce je klíčové pro minimalizaci rizik a zvýšení šancí na úspěšné dokončení stavebních projektů bez zdlouhavých a nákladných sporů.
V textu jsme uvedli několik příkladů, kdy je kooperace správce stavby s osobou s právním vzděláním na místě. Ať už v rámci claimové procedury, variace, nebo akcelerace, je synergie osoby s právním vzděláním a technika naprosto zásadní. V praxi je nezbytné vždy pamatovat na důležitost řádné kategorizace změn závazku dle § 222 ZZVZ. To platí bez ohledu na to, zda správce stavby využije služby právníka, či nikoliv. Osoba s právním vzděláním by měla zatřídit změny závazku podle tohoto paragrafu. To je nezbytnou součástí každého veřejného stavebního projektu.
- https://fidic.org/
- V podrobnostech ohledně postavení správce stavby článek autora Správce stavby: Klíčový subjekt standardizovaných FIDIC smluv. Dostupný zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/spravce-stavby-klicovy-subjekt-standardizovanych-fidic-smluv-117008.html
- Více o následku nedodržení lhůty podle pod-čl. 20.1 Red Book v tomto článku autora „Smluvní zánik nároku v kontextu FIDIC smluv: Analýza vztahu k § 654 občanského zákoníku“. Dostupné zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/smluvni-zanik-naroku-v-kontextu-fidic-smluv-analyza-vztahu-k-654-obcanskeho-zakoniku-117569.html
- Více o variacích viz článek autora „Variace ve stavebních smlouvách: Právní úprava FIDIC a ZZVZ“. Dostupné zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/variace-ve-stavebnich-smlouvach-pravni-uprava-fidic-a-zzvz-117288.html
