Sdílení elektřiny a odpisy fotovoltaických elektráren
Autoři článku: Ing. Vladimír Hejduk , Ing. Luděk Vacík a Mgr. Ing. Tomáš Cink
Podpora obnovitelných zdrojů
Sdílení elektřiny je novým legislativním nástrojem, jakým se zákonodárce snaží podporovat obnovitelné zdroje energie. Pokud má někdo nevyužitelné přebytky elektřiny (typicky ze solárních panelů), může tyto přebytky buď prodat svému obchodníkovi „zpět do sítě“. Nově může tuto elektřinu sdílet s jinými subjekty, které mají naopak elektřiny v daném okamžiku nedostatek. Sdílení elektřiny tak může najít své uplatnění například v rámci rodiny, v rámci podnikatelského seskupení či v rámci územní samosprávy.
Nový koncept sdílení elektřiny však, až na drobné výjimky, nijak nereflektovaly daňové předpisy. Pokud někdo uvažuje o využití nové možnosti sdílet elektřinu s jiným subjektem, pak musí vždy detailně zvážit i související daňové povinnosti. Vzhledem k tomu, že sdílení elektřiny je zcela novým instrumentem, s jeho praktickou implementací v daňové rovině chybí zkušenosti. Při jeho faktické realizaci, tak mohou vznikat určité nejasnosti při navazujícím plnění daňových povinností. Vznikají v rovině platební, tak i v rovině administrativní.
Jak nahlížet na koncept sdílení elektřiny?
Takovou nejasností může být například i obecná úvaha nad tím, jak vlastně na celý koncept sdílení elektřiny nahlížet. Tedy jaká na něj následně aplikovat obecná daňová pravidla. Sdílení elektřiny totiž nespočívá ve fyzickém dodání elektřiny „od výrobny k uživateli“. Jedná se toliko o účetní (administrativní) operaci realizovanou Elektroenergetickým datovým centrem, která se projeví pouze na vyúčtování konečné spotřeby u subjektu odebírajícího sdílenou elektřinu. Otázka zní, zda můžeme na takové „administrativní“ sdílení elektřiny u poskytovatele nahlížet jako na standardní dodání zboží. Nebo jako na jinou svébytnou a specifickou ekonomickou činnost blížící se spíše poskytnutí služby.
Dalším možným zdrojem některých interpretačních obtíží může být (ne)úplatnost sdílení elektřiny. Sdílení je totiž možné realizovat jak za úplatu (a to v libovolné výši), tak i zcela bezúplatně. Pokud by se subjekty rozhodly pro bezúplatnou formu sdílení, vyvstává otázka, zda (i) by se takové sdílení považovalo za ekonomickou činnost pro účely zákona o DPH. Zda (ii) by byly náklady spojené se sdílením daňově uznatelné při zohlednění absence zdanitelných příjmů za sdílenou elektřinu. Nebo zda (iii) by na straně subjektu odebírajícího elektřinu nevznikal nepeněžní zdanitelný příjem v podobě bezúplatně nabyté elektřiny. Na druhou stranu, v případě sdílení elektřiny za úplatu mezi spojenými osobami nastávají obtíže jak správně nastavit úplatu za sdílení souladně s pravidly o převodních cenách.
Sdílení v praxi
U územně samosprávných celků se v praxi setkáváme s přístupem, kdy solární panely vlastní územně samosprávný celek. Jejich umístění je však na střechách budov svěřených do správy příspěvkové organizace daného územně samosprávného celku. Jak samotné umístění solárních panelů, tak i následné sdílení elektřiny mezi zapojenými subjekty pak probíhá zcela bezúplatně. Byť by se na první pohled mohlo zdát, že takové nastavení sdílení elektřiny nevyvolává žádné přímé daňové implikace, ve skutečnosti by toto nastavení mohlo vykazovat některé typické rysy barterového obchodu mezi územně samosprávným celkem a jeho příspěvkovou organizací.
V návaznosti na předchozí odstavec lze rovněž zmínit i možné problémy se správným nastavením odpisování solárních panelů užívaných pro sdílení elektřiny. Vlastník solárních panelů (např. město) se může lišit od vlastníka či jiného odpisovatele budovy, na jejíž střeše jsou solární panely. (Tím může být právě např. městská příspěvková organizace.) V takovém případě je klíčové správně určit, jaká část investice bude považována za technické zhodnocení budovy. (A kdo takové technické zhodnocení bude následně odpisovat.) A určit jaká část investice bude považována za samostatný hmotný majetek odpisovaný vlastníkem fotovoltaické elektrárny.
Co říká aktuální novela zákona o daních z příjmů?
V této souvislosti je vhodné zmínit, že aktuální novela zákona o daních z příjmů, ruší specifický režim daňového odpisování fotovoltaických elektráren. To znamená, že solární elektrárny budou nově daňově odpisovány jako jakýkoliv jiný hmotný majetek v příslušné odpisové skupině rovnoměrným nebo zrychleným způsobem. V návaznosti na tuto novelizaci zákona o daních z příjmů Generální finanční ředitelství připravuje vydání sdělení k novému systému daňového odepisování fotovoltaických elektráren. Podle návrhu tohoto sdělení by se aktuálně aplikovaný postoj k rozdělení fotovoltaické elektrárny na technologickou a stavební (konstrukční) část neměl měnit. Novela zákona o daních z příjmů nabude účinnosti 1. srpna 2025.
V případě, že uvažujete o využití možností pramenících ze sdílení elektřiny (či pokud již elektřinu sdílíte) nebo vlastníte či zvažujete investovat do fotovoltaické elektrárny, a myslíte si, že by se Vás některé ze shora uvedených témat mohlo dotýkat, rádi s Vámi blíže prodiskutujeme Vaši konkrétní situaci a případně zhodnotíme její dopady do daňových povinností všech zúčastněných subjektů.
