Nelegální poplatky ve zdravotnictví končí
autoři: Mgr. Kristýna Kovaříková, Mgr. Karolína Herudková, Mgr. Kristýna Kupcová, Kristýna Hrozová
Na počátku roku 2026 nabude účinnosti novela zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (ZZS), která přináší řadu důležitých změn. Hlavní novinkou je výslovný zákaz jakýchkoli poplatků za zdravotní služby, které jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Novela rovněž zakazuje, aby poskytovatel zdravotní péči podmiňoval poskytnutím platby nebo nákupem jiného zboží či služeb, které nejsou nezbytné pro poskytnutí zdravotních služeb.
Jak je zajištěna úhrada zdravotních služeb a proč ke změně došlo?
Úhrada zdravotní péče, která má za cíl zlepšit nebo zachovat zdravotní stav či zmírnit utrpení pojištěnce, je zajišťována prostřednictvím veřejného zdravotního pojištění. Pojištěnci odvádějí pojistné do fondů zdravotních pojišťoven, ze kterých je následně zajištěna úhrada hrazených zdravotních služeb u poskytovatele (jde např. o lékaře, nemocnice nebo kliniky).
Každý pojištěnec má právo zvolit si zdravotní pojišťovnu a poskytovatele zdravotních služeb, který má s touto pojišťovnou uzavřenou smlouvu (smluvní poskytovatel). Pokud pacient využívá služby u takového smluvního poskytovatele, má nárok na jejich poskytnutí bez přímé úhrady. Mezi tyto tzv. hrazené služby patří například preventivní, diagnostická či léčebná péče. Výjimkou jsou pouze případy, kdy jde o služby, které zákon označuje jako nehrazené z veřejného zdravotního pojištění, případně hrazené jen částečně. Co se týče dalších poplatků, zákon připouští jen jeden, a to regulační poplatek ve výši 90 korun za využití lékařské pohotovostní služby nebo pohotovostní služby v oboru zubní lékařství.
Před čím chrání novela pacienty?
Novela ZZS chrání pacienty před neoprávněnými poplatky, které si někteří lékaři účtují navíc. V praxi se častěji objevují případy, kdy pacienti platí za registraci u lékaře, internetové objednání nebo údajně „nadstandardní” služby. Nadstandardní služby v rámci hrazené péče však neexistují – služby hrazené pojišťovnami musí být zdarma. Novela proto zakazuje takové poplatky a upřesňuje pravidla.
Jako pacient tedy u smluvního poskytovatele jste povinni zaplatit pouze za:
- zdravotní služby, které nejsou hrazené nebo jsou hrazené jen částečně z veřejného zdravotního pojištění,
- regulační poplatek ve výši 90 korun za pohotovostní služby.
Situace je ale odlišná v případě využití služeb poskytovatele zdravotních služeb, který nemá se zdravotní pojišťovnou uzavřenou smlouvu (nesmluvní poskytovatel). Jedná se o soukromé kliniky, pro které zákaz poplatků a úhrad neplatí. Zdravotní péče, všechna vyšetření i léky nejsou v tomto případě hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, a proto si je pacient hradí ze svých prostředků.
Další změny, které novela přináší
Novela rovněž výslovně stanoví závaznost zveřejněného ceníku pro poskytovatele. V současné době je poskytovatel povinen dle § 45 odst. 2 písm. b) ZZS zpracovat seznam cen poskytovaných zdravotních služeb nehrazených a částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění a umístit ho tak, aby byl přístupný pacientům. Novela upřesňuje, že poskytovatel bude mít zakázáno požadovat úhradu nehrazených nebo částečně hrazených zdravotních služeb z veřejného zdravotního pojištění, pokud nejsou v ceníku jednoznačně uvedeny. Pacient musí mít možnost se s ceníkem předem seznámit a v případě, že tato možnost není zajištěna, nelze po něm úhradu požadovat.
Novela také mění organizaci zdravotní péče, posiluje práva pacientů a přináší opatření ke snížení administrativní zátěže. Poskytovatelé jednodenní a lůžkové péče budou povinni ustanovit osobu pověřenou vyřizováním stížností (tzv. nemocničního ombudsmana). Dále budou povinni zveřejnit její kontaktní údaje a informovat pacienty o možnosti podat stížnost.
Zároveň se posiluje ochrana osob ohrožených domácím či sexuálním násilím. Významnou změnou je také přesunutí odpovědnosti za zajištění lékařské pohotovosti na zdravotní pojišťovny, což má zvýšit dostupnost a efektivitu této služby. Další praktickou změnou je například prodloužení platnosti posudku o zdravotní způsobilosti pro děti na zotavovací akce na dobu neurčitou, pokud se nezmění zdravotní stav dítěte. Tato úprava přinese úsporu času lékařům a sníží náklady pro rodiče.
Pokuty až do výše milionu korun
Novela rozšiřuje i seznam přestupků a sankcí. Pokuta až 1 milion korun hrozí poskytovateli, který bude požadovat platbu za služby hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Za účtování nehrazených či částečně hrazených služeb bez předchozího ceníku pacientovi hrozí pokuta až 50 000 korun.
Jak se mohou pacienti bránit?
Pokud by poskytovatel požadoval poplatek, který podle zákona vybírat nesmí, má pacient několik možností obrany. Může se ohradit přímo na místě, případně se obrátit na svou zdravotní pojišťovnu. Ta může situaci řešit v rámci smluvního vztahu s poskytovatelem. Novela zároveň rozšiřuje i další cesty. Pacient se může obrátit na nemocničního ombudsmana nebo na krajský úřad. Ten je oprávněn zahájit přestupkové řízení a uložit poskytovateli pokutu.
