Digitalizace stavebního řízení
Autoři článku: Mgr. et Mgr. Ing. Jan Tomíšek, Ph.D.; a Mgr. Lucie Wellartová
Národní geoportál územního plánování v hlavní roli
Na konci prosince minulého roku nabyla účinnosti novela stavebního zákona (tzv. „bypass“), která si klade za cíl překonat počáteční problémy spojené s digitalizací stavebního řízení a (ne)funkčností národního geoportálu územního plánování. Novela také přispívá k zajištění řádného průběhu stavebních procesů, přičemž vychází z osvědčených postupů v této oblasti.
Informační systémy stavební správy tvoří základní pilíř stavebního zákona. Jednotlivé informační systémy se člení na dva druhy, a to na systémy pro územní plánování a systémy pro stavební řád. Na úseku územního plánování zaujímá hlavní roli informační systém – národní geoportál územního plánování. Na úseku stavebního řádu je pro veřejnost nejdůležitějším systémem portál stavebníka. Přes portál stavebník podává svou žádost. Dále pak systém elektronické evidence dokumentací, do které se vkládají dokumentace záměru. Další systémy stavebního řádu jsou určeny především pro výkon státní správy. Jde např. o informační systém stavebního řízení.
Jaké změny přináší „bypass“ stavebního zákona?
Do konce června letošního roku dochází k omezení funkcionalit a „vypnutí“ povinností na úseku územního plánování, což se týká zejména národního geoportálu územního plánování. To znamená, že například územní plány obcí nebo zásady územního rozvoje krajů nyní nabývají účinnosti uveřejněním na internetu (např. na webových stránkách obce), jak tomu bylo doposud.
Tyto dokumentace se poté vloží do geoportálu nejpozději do konce roku 2025.
„Bypass“ přináší úlevy i na úseku stavebního řádu.
Zde taktéž platí výjimky z některých ustanovení stavebního zákona, a to ještě s delším přechodným obdobím, než je tomu u geoportálu, a to až do konce roku 2027. Systémy stavebního řádu zůstávají v provozu a budou ze strany MMR dílčím způsobem aktualizovány. MMR ale především připraví novou soutěž na dodávku všech systémů vyjma národního geoportálu, přičemž bude na vítězném uchazeči, zda stávající systémy využije, nebo ne. Stavebníci ani stavební úřady však nemají povinnost s těmito systémy po dobu přechodného období, tj. do konce roku 2027, pracovat. Výjimku tvoří systém evidence elektronických dokumentací, kde již nyní stavebníci mají povinnost vkládat projektové dokumentace pro povolovaný záměr. Tato povinnost zůstává zachována, bypass však umožňuje podat žádost o povolení záměru několika různými způsoby: přes portál stavebníka, elektronicky (typicky prostřednictvím datové schránky) nebo v listinné podobě. Do žádosti je zároveň nutné uvést odkaz na uloženou projektovou dokumentaci.
Co s řízeními před účinností „bypassu“?
Co se týče řízení a úkonů provedených před účinností „bypassu“, ty i nadále zůstávají v platnosti, pokud byly učiněny v souladu s novým ustanovením § 334b anebo se zněním stavebního zákona před účinností provedeného „bypassu“. Nehrozí tedy situace, kdy by bylo nutné opakovat již skončená řízení – díky tomu je zajištěna kontinuita a jistota pro všechny aktéry výstavby.
