Autoři: Mgr. Martin Murad, Mgr. Adéla Uhrinová, Zuzana Jurová

Dne 10. června 2020 byla přijata tzv. velká koncepční novela zákoníku práce. Novela do českého právního řádu transponuje evropské právo, směrnici o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb [1], ale především si klade za cíl zjednodušit nastavení pracovněprávních vztahů. Jednou z významných změn, kterou tato novela přináší, a která se s účinností od 1. ledna 2020 dotkne prakticky každého zaměstnance, je nový koncept výpočtu dovolené. Tento koncept počítání dovolené by měl být do budoucna pro zaměstnance spravedlivější, a to zejména pro zaměstnance s nerovnoměrným rozvržením pracovní doby do směn.

A jak se tedy bude dovolená nově počítat? Pokud pro zaměstnavatele zaměstnanec pracoval celý rok, tedy 52 týdnů, náleží mu dovolená v délce stanovené týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec u zaměstnavatele právo. Pakliže zaměstnanec nepracuje u zaměstnavatele na plný úvazek, ale má sjednanou kratší týdenní pracovní dobu, náleží mu dovolená v počtu hodin odpovídající kratší týdenní pracovní době (tzn. má-li zaměstnanec sjednanou týdenní pracovní dobu 30 hodin a má-li nárok na 5 týdnů dovolené, bude moct čerpat 30 x 5 = 150 hodin dovolené).

Jelikož se nově počítá dovolená za odpracované týdny, a nikoliv za odpracované měsíce, nastoupí-li zaměstnanec v polovině kalendářního měsíce, pak při splnění podmínky odpracování 4 pracovních týdnů pro daného zaměstnavatele bude mít nárok na 1/52 dovolené za každý týden, ve kterém pro zaměstnavatele odpracuje sjednanou týdenní pracovní dobu.

Obdobně, změní-li se zaměstnanci v průběhu kalendářního roku délka stanovené týdenní pracovní doby, přísluší mu za tento rok dovolená v poměru, který odpovídá délce jednotlivých období s rozdílnou délkou stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby (tzn. odpracoval-li zaměstnanec 26 týdnů s délkou týdenní pracovní doby 40 hodin a 26 týdnů s délkou týdenní pracovní doby 30 hodin, a má-li nárok na 5 týdnů dovolené, náleží mu 40 (hodin týdně) : 52 (týdny v roce) x 26 (odpracovaných týdnů) x 5 (týdnů dovolené) = 99,95 hodin za první polovinu roku, a 30 (hodin týdně) : 52 (týdny v roce) x 26 (odpracovaných týdnů) x 5 (týdnů dovolené) = 74,95 hodin za druhou polovinu roku, tedy celkem 174,9h (zaokrouhleno na celé hodiny nahoru 175 hodin) dovolené za daný kalendářní rok.

Pozor na krácení dovolené! Dosud bylo možné zaměstnanci krátit dovolenou o 1/12 za prvních 100 zameškaných směn pro překážky v práci, které se pro účely dovolené neposuzovaly jako výkon práce. Zákon ve znění popisované novely však připouští jen jediný důvod, pro který lze zaměstnanci zkrátit dovolenou, a tím je neomluveně zameškaná směna.

Změny, které novela přináší se dotknou i převádění dovolené. Veškerá dovolená, na kterou zaměstnanci do účinnosti novely zákoníku práce vznikne právo (tedy dovolená za rok 2020 a nevyčerpaná dovolená za roky předcházející), resp. její čerpání, se i pro rok 2021 řídí stávající právní úpravou. Zaměstnanec je tedy v zásadě povinen vyčerpat dovolenou v kalendářním roce, v němž mu na její čerpání vzniklo právo. Z důvodu překážek na straně zaměstnance, případně z důvodu naléhavých provozních důvodů je možné nevyčerpanou dovolenou převést do dalšího kalendářního roku, byť k tomu by mělo docházet spíše výjimečně. Nevyčerpanou dovolenou za rok 2020 budou při jejím převedení zaměstnanci v roce 2021, tak jako doposud, čerpat ve dnech. Teprve po vyčerpání veškeré zbývající dovolené převedené do roku 2021 může zaměstnanec čerpat dovolenou, na niž mu vznikne právo v roce 2021. Tu už bude čerpat v hodinách. Z roku 2021 do roku 2022 si nadále již zaměstnanci budou převádět nevyčerpané hodiny dovolené, a to na základě písemné žádosti zaměstnance a s přihlédnutím k jeho oprávněným zájmům. Na žádost zaměstnance lze převést jen dovolenou, na kterou mu vznikne právo v daném kalendářním roce, a to dovolenou přesahující zákonnou dobu 4 týdnů, resp. u pedagogických a akademických pracovníků vysokých škol 6 týdnů.

[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/957 ze dne 28. června 2018, kterou se mění směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb


Platnost právního jednání při opuštění dohodnuté formy Jak řešit otázky informování o koronavirové nákaze?