Podání přiznání k dani z příjmů
autoři článku: Ing. Vladimír Hejduk, Ing. Luděk Vacík, Mgr. Ing. Tomáš Cink
Rok 2024 již definitivně uplynul a většina právnických osob musí každoročně připravit a následně podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za ukončené zdaňovací období
Lhůty pro odevzdání daňového přiznání
Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob musí poplatník odevzdat v následujících lhůtách:
- Pokud se poplatník rozhodne v souvislosti s přípravou daňového přiznání využít služeb daňového poradce, musí daňové přiznání za rok 2024 podat nejpozději do 1. července 2025. Stejná lhůta platí i pro poplatníky, jejichž účetní závěrka podléhá zákonné povinnosti ověření auditorem.
- Pokud poplatník podá daňové přiznání elektronicky (tj. například za pomoci datové schránky či daňové informační schránky), musí daňové přiznání za rok 2024 odevzdat nejpozději do 02. května 2025.
- Ve všech ostatních případech musí poplatník podat daňové přiznání za rok 2024 nejpozději do 01. dubna 2025.
V tomto ohledu je nutné zmínit, že poplatník daně z příjmů právnických osob, který má datovou schránku zřízenou ze zákona (což se týká většiny právnických osob), musí daňové přiznání podat výhradně elektronicky. Pokud poplatník za rok 2024 neměl žádné příjmy, musí tuto skutečnost obecně oznámit správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání.
Problematické oblasti daňového přiznání
Byť se daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob jednotlivých poplatníků mezi sebou často značně odlišuje z důvodů rozdílné velikosti poplatníků či rozdílných předmětů jejich podnikání, pak i přesto lze seznat typově několik oblastí, které často představují při přípravě daňových přiznání pro poplatníky problémy a bývají tak i značným rizikem v případě eventuální daňové kontroly:
- odpisy hmotného a nehmotného majetku – v daňovém přiznání musí poplatník správně vyčíslit odpisy hmotného i nehmotného majetku a případně správně promítnout odchylku daňově uplatnitelných odpisů od odpisů zachycených v účetnictví;
- nepeněžní či bezúplatné příjmy – při přípravě daňového přiznání musí být vyhodnoceno, zda poplatník nerealizoval v průběhu zdaňovacího období nějaké nepeněžní či bezúplatné příjmy (např. provedl barterový obchod, přijal dar apod.), a pokud ano, tak takový nepeněžní či bezúplatný příjem správně promítnout do daňového přiznání;
- položky odčitatelné od základu daně – poplatník může v průběhu roku vynaložit finanční prostředky na veřejně prospěšné účely či na realizaci projektů výzkumu a vývoje, kdy při splnění zákonných podmínek má právo o tyto náklady snížit základ pro výpočet výsledné daně
Na co si dát dále pozor?
Kromě výše uvedeného se doporučujeme zaměřit rovněž na následující:
- náklady na reprezentaci – je třeba zjistit, zda některé náklady během roku nejsou posuzovány jako náklady na reprezentaci, které nejsou daňově uznatelné.
- zaměstnanecké benefity – oblast zaměstnaneckých benefitů je nyní velmi dynamická, je nutné správně vyhodnotit všechny poskytované peněžní i nepeněžní benefity.
- časové rozlišení, dohadné položky, rezervy – v účetnictví je nutné správné časové rozlišení nákladů a výnosů, aby byly zaúčtovány do relevantního období, což ovlivňuje výpočet a úpravy základu daně.
- příjmy ze zahraničí – u zahraničních příjmů je nutné správně použít mezinárodní smlouvy a zabránit dvojímu zdanění, například u podílů na zisku nebo úroků od zahraničních subjektů.
Pokud máte zájem o jakékoliv poradenství spojené s přípravou a podáním daňového přiznání, pak se na nás neváhejte obrátit.
