Článek MF Dnes, 7. 5. 2024 – Smráká se nad švarcsystémem: Romana Szuťányi
Smráká se nad Švarcsystémem?
Kontroloři dostali od letošního ledna do ruky nový nástroj k potírání nelegální práce. Je ale zpřísňování regulace krok správným směrem v čase, kdy všichni volají po oživení trhu práce?
V uplynulém roce provedli tuzemští inspektoři práce téměř 20 tisíc kontrol porušování pracovněprávních předpisů. Ve více než 6 tisících kontrolách se zaměřili speciálně na odhalení nelegální práce, včetně dobře známého švarcsystému. Letos inspektoři v této aktivitě pokračují a odhalování nelegální práce považují za prioritu.
Tento záměr pravděpodobně nikoho nepřekvapí. Co však pravděpodobně vyvolá nervozitu mezi zaměstnavateli, je nový přístup k posuzování a sankcionování nelegální práce. K tomu výrazně přispějí i poslední novely zákoníku práce a zákona o zaměstnanosti.
Jak je to se švarcsystémem?
Švarcsystémem se rozumí způsob zaměstnávání, který je v tuzemsku dobře známý již několik desetiletí.. Název získal podle podnikatele Miroslava Švarce, který s tímto způsobem podnikání v roce 1990 začal. Pro připomenutí – označuje situaci, kdy osoby v rozporu se zákonem vykonávají pro podnikatele závislou práci, avšak nejsou formálně jeho zaměstnanci. Ačkoliv oficiálně vystupují jako samostatní podnikatelé, vykonávají práci dle pokynů jiného podnikatele, svého faktického zaměstnavatele. Na něm jsou ekonomicky závislí.
Novela zákona o zaměstnanosti
Znaků a skutečností, které inspektoráty při identifikaci švarcsystému posuzují, je mnoho. Jedním z klíčových pak je soustavnost výkonu práce, která se však při kontrolách inspektorům zpravidla velmi těžko prokazovala. Podnikatelé s cílem odvrátit výsledek kontroly často odkazovali na omezený rozsah vykonávané práce či na krátkou délku trvání vztahu. Právě na tyto problémy reaguje novela zákona o zaměstnanosti. Ta vstoupila v účinnost na počátku letošního roku a která znak soustavnosti jako znak nelegální práce vyloučila. Tato na první pohled drobná změna v zákoně má za cíl usnadnit inspektorátu prokazování nelegální práce. To povede zejména k většímu počtu uznaných případů nelegální práce.
Zpřísnění trestání nelegální práce
Zpřísnění definice nelegální práce však není jedinou změnou, kterou výše zmíněná novela zákona o zaměstnanosti přinesla. Došlo také ke zpřísnění trestání nelegální práce. Vedle již existujících sankcí, mezi které se řadí zejména pokuta až do 10 milionů korun či zákaz dočasně zaměstnávat cizince, vznikly další. Novela zavádí zcela novou sankci spočívající v zákazu činnosti až na dva roky. Ve vztahu k udělování sankce obecně platí, že sankce by neměla být pro podnikatele likvidační. Pokud zaměstnavatel nebude moci po několik měsíců podnikat, toto opatření bude mít pravděpodobně likvidační povahu.
Můžeme předpokládat, že tato sankce postihne jen ty nejzávažnější případy. Zákon ovšem nespecifikuje bližší podmínky při ukládání a až čas ukáže, v jakých případech inspektoráty sáhnou po tomto druhu sankce a jak jejich rozhodování zkorigují soudy. Upozorňujeme, že nová a o poznání přísnější úprava se dotýká nejen nelegální práce, ale i souvisejícího zastřeného zprostředkování zaměstnání.
Jdeme správným směrem?
Ve vztahu k výše uvedeným změnám je ale otázkou, zda v době, kdy všichni volají po oživení trhu práce, je neustálé zpřísňování regulace krok správným směrem. Pokud poté vezmeme v úvahu i zpřísnění a zdražení práce tzv. dohodářů a změny, které přinesl konsolidační balíček, zůstává otázkou, zda ruku v ruce se stále se zvyšující administrativní zátěží skutečně zpřísnění definice nelegální práce a jejího trestání přinese kýžený efekt nárůstu závislých, pracovněprávních vztahů, anebo naopak přispěje k prohloubení práce v tzv. šedé zóně.
Malou nadějí a úlevou pro zaměstnavatele by mohla být alespoň flexibilní novela zákoníku práce, kterou nedávno představilo Ministerstvo práce a sociálních věcí.
