Tělesné tresty by měly skončit. Co dalšího se chystá?
Zdroj: zena.aktualne.cz
Autor: JUDr. Lukáš Duffek
V předchozích článcích jsme se věnovali hlavním změnám, které má přinést novela občanského zákoníku v oblasti rozvodů a rozhodování o péči o děti. Kromě všech již dříve popsaných novinek by nová právní úprava měla zavést i další změny v oblasti výchovy dítěte a jeho zastupování v řízení před soudem, které by neměly zůstat bez povšimnutí.
Výslovný zákaz tělesných trestů
Aktuální česká právní úprava stanoví, že výchovné prostředky vůči dětem lze použít v podobě a míře, která je přiměřená okolnostem, neohrožuje zdraví dítěte ani jeho rozvoj a nedotýká se lidské důstojnosti dítěte.
Toto vymezení je ve srovnání s ostatními evropskými státy nedostatečné a zastaralé. Problémem je především to, že není pevně vymezené, co se rozumí „přiměřenými výchovnými prostředky“ tolerovanými ve společnosti. Hranice mezi tím, co je přijatelné a co ne, je tak ponechána na osobním vnímání každého člověka, což je však značně problematické.
Ani právní teoretici na hranici toho, co je ve výchově přijatelné, nepohlížejí jednotně. Ze zákona jednoznačně nevyplývá, že by byly veškeré tělesné tresty bez ohledu na druh a intenzitu ve výchově absolutně nepřípustné. Setkáváme se naopak s výkladem, že zákon tělesné tresty z výchovných důvodů povoluje. Trestněprávně jsou tak postihovány jen krajní situace, kdy se trestání dětí již považuje za týrání.
Novela občanského zákoníku si proto klade za cíl rozšířit a zpřesnit pojem nepřípustných výchovných prostředků. Nově by měl zákon stanovit, že tělesné trestání, působení duševního strádání nebo jiná ponižující opatření se dotýkají lidské důstojnosti dítěte. Z toho by mělo jednoznačně plynout, že jakýkoli tělesný trest je nepřípustný. Úprava by měla nově zahrnovat i zákaz psychického trestání dětí, mezi které lze řadit například zastrašování, vyvolávání pocitu viny, vyhrožování, citové zneužívání, vystavování domácímu násilí blízkých osob apod. Zákon by měl navíc výslovně stanovit, že rodiče mají povinnost zajistit dětem výchovu bez tělesného trestání a duševního strádání.
Smyslem nové právní úpravy ale nemá být zavádění nových postihů pro rodiče či kriminalizace jejich chování. Cílem je motivovat rodiče, aby výchovu řešili vhodnějšími prostředky. Novela tedy nepočítá se sankcemi v případě, kdy rodič pravidla poruší. Úprava se spoléhá čistě na prevenci a pozitivní motivaci rodičů k lepší výchově. Je tedy otázkou, jestli nová právní úprava reálně přinese požadované změny.
Zastoupení dítěte kolizním opatrovníkem
Poslední významnější plánovaná změna se týká zastoupení dětí v řízení. Dle současné právní úpravy je dětem v řízení o úpravě poměrů vždy soudem jmenován kolizní opatrovník. Zpravidla jím bývá OSPOD. Novela zavádí pravidlo, že pokud se rodiče na úpravě poměrů dítěte dohodnou, přítomnost kolizního opatrovníka v řízení nebude nutná. V takovém případě bude dítě v řízení zastupovat jeden, případně oba rodiče.
Dítě by tak nemuselo být vystaveno stresu z případného kontaktu se sociálním pracovníkem a pracovníci OSPOD by tak měli více prostoru věnovat se složitějším případům, které se bez zastoupení kolizním opatrovníkem neobejdou. I přes odpadnutí nutnosti zastupování kolizním opatrovníkem v řízeních, ve kterých se rodiče shodnou, však zůstane soudu možnost kolizního opatrovníka dítěti jmenovat, pokud by zájmy rodičů a dítěte byly v rozporu nebo pokud o to dítě samo požádá.
Článek vznikl ve spolupráci s organizací Fandimámám. Maminkám samoživitelkám nabízí nejen materiální pomoc, ale rovněž poradenství v nelehkých životních situacích, ve kterých se samoživitelé ocitají.
