ÚOHS spustil systém pro anonymní oznamování
zdroj: Legalweb.cz
autorka: JUDr. Marcela Káňová, Ph.D.
Legalweb pokračuje ve spolupráci s Marcelou Káňovou, partnerkou ROWAN LEGAL a expertkou na hospodářskou soutěž a veřejné zakázky v rozboru toho, co je v této oblasti nového. Aktuálně řešíme třeba anonymní podněty na ÚOHS, to, že ne každé podezření je skutečně trestným činem nebo chystanou žalobu na booking.com.
Máme za sebou prvního čtvrt roku fungování novely zákona o zadávání veřejných zakázek, která zvýšila limity u veřejných zakázek malého rozsahu. Jak se zatím změny osvědčují v praxi?
Praxe tuto změnu požadovala už dlouho, protože původní limity neodpovídaly cenám. Navýšení o 50 % jen odráží inflaci posledních let. Poslední zvýšení bylo v roce 2016, před devíti lety, a to o 100 %. Cílem bylo snížit administrativní zátěž veřejných institucí, hlavně obcí, které čelí vysokým nákladům a zpožděním při zadávacích řízeních i u zakázek nutných pro jejich základní činnost. Podle mě se změny osvědčily a zjednodušily situaci menším zadavatelům s omezenými kapacitami. Pozitivní dopad vidím i u „velkých“ zakázek, kterým mohou zadavatelé věnovat více času a kapacit. Platí to i pro přezkum ze strany ÚOHS.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) začátkem července podle svého webu „spustil provoz oznamovacího systému pro anonymní a důvěrné oznamování podezření na možné porušování pravidel stanovených v zákoně o ochraně hospodářské soutěže“. Co od toho můžeme očekávat?
Primárním cílem ÚOHS podle mě není získávat více anonymních podnětů – ÚOHS sám vyzívá, aby oznamovatelé uvedli alespoň své jméno. Ostatně i před zavedením systému bylo možné podat anonymní podnět (např. e-mailem).
Systém ale tím, že umožňuje vytvoření tzv. bezpečné schránky, podstatně zjednodušuje komunikaci mezi ÚOHS a podatelem anonymního podnětu, což by mělo ÚOHS práci s anonymními podněty ulehčit, zejména ověřit jejich důvěryhodnost, aniž by muselo dojít k odhalení identity. Judikatura anonymní podněty obecně akceptuje například i jako důvod pro provedení místního šetření, právě jsou-li důvěryhodné.
K tomu se hodí podotknout, že zákon o ochraně hospodářské soutěže od roku 2023 zakotvuje i možnost utajení identity oznamovatele, jehož identita je Úřadu známa, pokud hrozí, že by bez utajení identity mohly být ohroženy nebo poškozeny zájmy oznamovatele. Je to ale podmíněno tím, že oznamovatel o utajení identity sám požádá nejpozději současně s podáním podnětu.
Právní veřejnost také zaujalo dění na Městském soudu v Praze, kde existuje podezření související se zadáváním veřejných zakázek. Jak toto dění hodnotíte?
K této kauze se nechci vyjadřovat. Obecně lze říci, že veřejné zakázky a jejich možný trestní rozměr jsou pro média vděčné téma. Z praxe na ÚOHS, kde jsem byla ředitelkou odboru monitoringu zakázek a bid riggingu a kontaktní osobou pro orgány činné v trestním řízení, vím, že cesta od domnělého porušení zákona o zakázkách k trestnému činu je dlouhá a nejistá.
Jednoduše řešeno porušení zákona o zadávání veřejných zakázek automaticky neznamená spáchání trestného činu, což si často laická veřejnost neuvědomuje. Naopak trestného činu v souvislosti s veřejnými zakázkami se lze dopustit i bez porušení zákona o zadávání veřejných zakázek.
Co dalšího vás v této oblasti zaujalo?
ÚOHS se u digitalizace nezastavil jen u oznamovacího systému. Spustil také „samoobslužný portál“ s elektronickými formuláři pro komunikaci s ÚOHS. Například jde o žádost o leniency, návrh na povolení spojení či podnět na přezkum úkonů zadavatele.
Evropská komise v červenci schválila první „udržitelnou dohodu“ podle nařízení o společné organizaci trhů se zemědělskými produkty. Toto nařízení od roku 2021 umožňuje schválit dohodu mezi soutěžiteli, která by jinak byla protisoutěžní, pokud má cílem vyšší normu udržitelnosti v zemědělství, než vyžaduje právo EU.
V tomto případě šlo o dohodu vinařů a odběratelů. Stanovila orientační ceny organických vín, které pokrývají náklady udržitelné výroby s marží do 20 %. Platí pro šest odrůd.
Chystá se jedna z největších hromadných žalob na náhradu škody z porušení soutěžních pravidel. Přes 10 000 hoteliérů se chce u nizozemských soudů domáhat po booking.com náhrady škody za roky 2004–2024 kvůli doložkám cenové parity. Rozhodnutí Komise o porušení soutěže loni potvrdil Soudní dvůr.
