Změny v úpravě DPP a DPČ
Zdroj: Právní prostor.cz
Autoři: Mgr. Romana Szuťányi, JUDr. Adéla Uhrinová
Od loňského podzimu přicházejí velmi dynamické změny v úpravě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP a DPČ). První výrazné změny nabyly účinnosti od 1. 10. 2023, kdy došlo k významnému posílení postavení dohodářů. Letos v lednu následovalo zakotvení práva na dovolenou. Tímto však novinky týkající se dohod nekončí. V tomto článku Vám přinášíme přehled dalších změn, které postupně nabývají účinnosti od 1. 7. 2024.
Červencové změny 2024
Od 1. 7. 2024
Dne 1. 7. 2024 vstoupil v účinnost zákon č. 163/2024 Sb., který přinesl změny Konsolidačního balíčku v oblasti nemocenského pojištění, pojistného na sociálním zabezpečení a DPP.
V důsledku této změny jsou zaměstnavatelé nově povinni registrovat u příslušné správy sociálního zabezpečení všechny doposud nepojištěné osoby zaměstnané na DPP, to znamená všechny tzv. dohodáře bez ohledu na výši příjmu.
V rámci hlášení se oznamuje každé uzavření a ukončení DPP a výše příjmů jednotlivých zaměstnanců na DPP, tj. i příjmů, ze kterých se neodvádí pojistné na sociální zabezpečení.
Hlášení se provádí elektronicky skrze formulář zveřejněný na webových stránkách České správy sociálního zabezpečení, a je nutno ho podávat každý měsíc, nejpozději do 20. dne následujícího měsíce. První nejzazší termín pro podání takového hlášení je tedy 20. 8. 2024.
Současně připomínáme, že do konce roku 2024 nadále platí, že zaměstnanci pracující na základě DPP jsou účastni nemocenského a důchodového pojištění pouze v těch kalendářních měsících, kdy jejich započitatelný příjem přesáhl 10 000 Kč.
Srpnové změny 2024
Od 1. 8. 2024
Ani výše uvedené změny nicméně náš výčet změn neuzavírají. Významné zásahy, které alespoň částečně přispějí k opětovnému flexibilnímu vztahu založeného dohodami, totiž přinesla i tak trochu potají přijatá novela zákoníku práce upravující mj. definici minimální mzdy.
Nově je od 1. 8. 2024 u dohody možné sjednat odměnu z dohody již s přihlédnutím k případné noční práci, práci ve ztíženém pracovním prostředí nebo práci v sobotu a v neděli. Nebude tak v takovém případě nezbytné separátní vyčíslování a poskytování příplatků dle zákoníku práce, čímž dojde v mnohých případech ke snížení administrativní zátěže zaměstnavatelů.
Novela má nicméně dělenou účinnost a některé změny v ní přijaté, nabydou účinnosti až od 1. 1. 2025 (k tomu viz níže).
Změny od ledna 2025
Od 1. 1. 2025 má dojít ke změnám v oblasti odvodů a v odměňování dohodářů (DPP a DPČ).
Změny v oblasti odvodů
Od 1. 7. 2024 mělo dojít k vícero změnám v odvodech na sociální a zdravotní pojištění. Tyto změny byly sice přijaty, ale ještě před nabytím účinnosti byly zrušeny a nahrazeny změnami novými, mezi jiným zavedením režimů tzv. oznámených a neoznámených dohod.
Od 1. 1. 2025 tak budou mít zaměstnavatelé možnost uplatnit u DPP režim tzv. oznámené dohody. Pokud režim neuplatní, bude se jednat o DPP v neoznámeném režimu.
Oznámený režim bude moci zaměstnanec uplatnit u jednoho zaměstnavatele, a to prvního, který oznámí vůli oznámeného režimu využít. V oznámeném režimu poté bude vyšší limit pro vznik povinnosti na odvod pojistného. Omezení na jednoho zaměstnavatele má přispět k charakteru DPP jako pouze doplňkového nástroje k pracovnímu poměru.
Má-li dohodář více zaměstnavatelů, u ostatních bude uplatněn režim neoznámených dohod. U těchto dohod platí, že bude-li překročen limit pro zaměstnání tzv. malého rozsahu (pro rok 2024 – 4 000 korun), bude odměna z DPP podléhat odvodům pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Výdělky z více DPP u jednoho zaměstnavatele se budou pro účely sledování limitu sčítat.
Změny v odměňování dohodářů
Již výše zmíněná novela týkající se minimální mzdy poté s účinností od 1. 1. 2025 zavádí možnost sjednat si písemně se zaměstnancem, že si pracovní dobu bude za předem sjednaných podmínek rozvrhovat sám (dané se přitom uplatní shodně pro dohodáře i zaměstnance v pracovním poměru).
Tato možnost navíc bude u zaměstnanců dána univerzálně, nebude tedy aplikovatelná jen v případech, kdy zaměstnanec vykonává práci na dálku, ale i v případech, kdy zaměstnanec standardně dochází na pracoviště zaměstnavatele. Předmětná změna tak významně zjednoduší situaci zaměstnavatelům, kteří z objektivních důvodů nejsou schopni predikovat, kdy bude práce dohodáře potřebná a nemohou tak za aktuální právní úpravy snadno plnit svoje povinnosti v oblasti rozvrhování pracovní doby.
