Autor: Mgr. Lucie Kačerová

Zdroj: Hospodářské noviny

S ohledem na několik v nedávné době zahájených insolvenčních řízení týkajících se ekonomicky významných společností, např. společnosti Arca Investments, a.s., autor tohoto článku níže shrnuje některé zajímavosti/úskalí spojená s převodem směnky uložené v úschově soudu.

Převod směnky může mít dvě podoby – postoupení a/nebo rubopis na její zadní straně. Zákon dále stanoví, že k převodu listinné směnky na řad je potřeba kromě rubopisu ještě předání cenného papíru.

To, že důsledné splnění těchto formálních náležitostí převodu směnky je velmi důležité, potvrzuje i rozhodovací praxe Nejvyššího soudu. Nejvyšší soud v této souvislosti například dovodil, že k převodu směnky na řad nedošlo, pokud převodce směnku pouze rubopisoval a následně bez dalšího vrátil do úschovy soudu. Konkrétně uzavřel, že „skutečnosti totiž nevypovídají nic o tom, zda směnka byla společnosti skutečně předána, když k jejímu rubopisu a vrácení do úschovy soudu mohlo dojít, aniž by se směnka fakticky do rukou společnosti dostala.“

Jak se tedy v případech, kdy je směnka uložena u soudu (tj. například v průběhu řízení o zaplacení směnky a/nebo v průběhu insolvenčního řízení, kdy je pohledávka ze směnky v tomto řízení uplatněná přihláškou), tzv. směnka na řad převádí?

Dle autorů tohoto článku je s ohledem na výše citovanou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu potřeba, aby se na soud dostavili jak vlastník směnky, tak nabyvatel, a poté, co je směnka rubopisována, došlo k jejímu fyzickému předání mezi těmito osobami a až následně k jejímu vrácení do soudní úschovy (samozřejmě nabyvatelem). Přestože k formálnímu předání v takovém případě dochází za účasti svědka (soudního úředníka), považují autoři tohoto článku za vhodné sepsat o předání směnky rovněž jednoduchý záznam podepsaný oběma stranami, který by v případě, že by došlo ke zpochybnění splnění této náležitosti, sloužil jako důkazní prostředek.

Pokud není reálné, aby se nabyvatel směnky k soudu dostavil, v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu byla rovněž připuštěna možnost, aby byl současný (dosavadní) vlastník například zmocněn k jednání za nabyvatele. V tomto kontextu Nejvyšší soud uzavřel, že na splnění formálních náležitostí převodu směnky ničeho nemění skutečnost, že dosavadního i nového majitele směnky zastupovala tatáž fyzická osoba.

Závěrem je nutné upozornit na skutečnost, že s ohledem na kogentní povahu zákonných ustanovení upravujících převod listinného cenného papíru na řad, není možné splnění formálních náležitostí převodu modifikovat dohodou stran.

Viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze 14. 12. 2006, sp. zn. 29 Odo 1285/2006.

Komentář vyšel dne 2. 7. 2021 v Hospodářských novinách, naleznete jej zde: https://archiv.ihned.cz/c1-66947410-chcete-prevest-smenku-ktera-je-v-soudni-uschove-dejte-si-pozor-na-dodrzeni-vsech-pravidel

 


Ani ryba, ani rak: nový stavební zákon Vyšel nový díl na Insider podcast