Velká novela DPH přináší důležité novinky.
Zdroj: Eprávo
Autoři: Ing. Vladimír Hejduk, Ing. Luděk Vacík, Mgr. Ing. Tomáš Cink
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky přijala 30. října 2024 pod sněmovním číslem tisku 726 návrh zákona, kterým se výrazným způsobem mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty ve znění pozdějších předpisů („zákon o DPH“). Tento návrh zákona je někdy označovaný jako tzv. velká novela DPH, neboť obsahuje celkem 460 novelizačních bodů a jeho důvodová zpráva je tvořena více než 200 stranami textu („novela“). Novela je v době přípravy tohoto článku projednávána v Senátu Parlamentu České republiky, přičemž v případě jejího přijetí a navazujícího podpisu prezidentem republiky nastane účinnost většiny plánovaných změn již k 1. lednu 2025.
Byť se o této novele diskutuje již delší dobu, faktická legisvakanční doba bude pro poplatníky prizmatem jejího rozsahu velmi krátká. V tomto článku bychom tak chtěli vyzdvihnout z našeho pohledu podstatné změny, které s sebou připravovaná novela zákona o DPH přináší.
Změna pravidel v počítání obratu
Novela mění dosavadní princip počítání obratu pro účely povinné registrace k DPH za posledních 12 bezprostředně předcházejících měsíců. Nově se bude obrat sledovat fixně vždy za kalendářní rok, přičemž pokud obrat osoby povinné k dani překročí hodnotu 2.000.000 Kč za daný kalendářní rok, pak se stane plátcem DPH od prvního dne následujícího kalendářního roku (pokud tato osoba povinná k dani nesdělí správci daně, že se chce stát plátcem DPH ode dne následujícího po překročení obratu). Pokud by však obrat osoby povinné k dani překročil v daném kalendářním roce částku 2.536.500 Kč, pak se stane plátcem DPH automaticky ode dne následujícího po dni překročení tohoto zvýšeného obratu.
Změna limitu pro kvartální plátce DPH
Novela zvyšuje limit obratu, do jejíhož dosažení se může plátce DPH rozhodnout pro změnu zdaňovacího období na kalendářní čtvrtletí. Nově bude moci být tzv. čtvrtletním plátcem DPH ten, jehož obrat v tuzemsku za bezprostředně předcházející kalendářní rok nepřesáhl hranici 15.000.000 Kč.
Přeshraniční režim pro malé podniky
S cílem zavést rovné podmínky pro malé podnikatele nehledě na místo výkonu jejich podnikatelských aktivit zavedla Evropská unie koncept tzv. režimu pro malé podniky, který je novelou proveden do zákona o DPH. Pokud osoba povinná k dani z jednoho členského státu poskytuje v současné době zdanitelná plnění s místem plnění v jiném členském státě, má taková osoba za určitých okolností povinnost se v tomto jiném členském státě ihned zaregistrovat k DPH, což ji znevýhodňuje oproti tamějším malým podnikatelům, kteří mohou zůstat do překročení obratu neplátci DPH. Nově ale bude v režimu pro malé podniky platit, že pokud obrat osoby povinné k dani se sídlem v jiném státě EU nepřekročí částku 100.000 EUR ve všech státech EU a zároveň nepřekročí částku ve výši 2.000.000 Kč pro registraci k dani dle české legislativy, pak se budou její plnění v České republice považovat za osvobozená od daně. Obdobně by tento režim měl být uplatňován i v ostatních státech EU. Osoba povinná k dani, která se rozhodla využít režim pro malé podniky, se bude muset do režimu zaregistrovat a současně bude muset podávat pravidelná hlášení svému správci daně o uskutečněných plněních.
Nárok na odpočet DPH u služebních vozidel
Novela dle původního vládního návrhu počítala se zrušením současného limitu pro odpočet DPH u tzv. vybraných vozidel zařazených do dlouhodobého majetku plátce ve výši 420.000 Kč, a to s účinností od 1. ledna 2027. V důsledku přijetí pozměňovacího návrhu ale došlo k vypuštění tohoto plánovaného zrušení. Limit pro uplatnění odpočtu DPH u vozidel zařazených do dlouhodobého majetku plátce ve výši 420.000 Kč tedy zůstává nadále téměř v dosavadní podobě. Jedinou změnou v tomto ohledu je zrušení limitu při nákupu tzv. sportovních vozidel, což jsou speciální vozidla zapsaná v registru historických a sportovních vozidel, jimž byl vydán zvláštní průkaz sportovního vozidla. Česká republika může limitaci odpočtu DPH na vozidla v dlouhodobém majetku dle udělené výjimky ze strany EU zachovat nejdéle do konce roku 2026, a tudíž lze očekávat další legislativní vývoj v této oblasti.
Změna místa plnění při poskytnutí „virtuální“ služby v oblasti kultury, umění, sportu, vědy, vzdělávání a zábavy
Novela se výrazným způsobem dotýká pravidla pro určení místa plnění v případě virtuálního přístupu ke službám v oblasti kultury, umění, sportu, vědy, vzdělávání a zábavy (např. webinář). V případě virtuální účasti na akci či v případě virtuálně pořádané akce se místo plnění již nebude řídit skutečným místem konání akce, ale v případě osob povinných k dani se bude nově i nákup vstupenek řídit základním pravidlem (tj. místem plnění bude sídlo příjemce služby) a v případě osob nepovinných k dani bude místem plnění všech služeb vztahujících se k akci místo pobytu či sídlo této osoby nepovinné k dani.
Snížení odpočtu DPH u dluhů po splatnosti
Novela vnáší do zákona o DPH zcela nový důvod pro povinnou opravu uplatněného odpočtu DPH na straně příjemce plnění. Pokud odběratel přijme zdanitelné plnění, ale úplatu za toto plnění neuhradí do konce šestého kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci, v němž uplynula lhůta její splatnosti, pak v takovém případě bude odběratel povinen snížit uplatněný odpočet DPH z neuhrazené úplaty za přijaté plnění. Po úhradě dluhu bude odběratel samozřejmě oprávněn si odpočet DPH zvýšit. Dle přechodných ustanovení se tato povinnost nicméně netýká již přijatých plnění, ale aplikuje se až na nároky na odpočet vzniklé po účinnosti novely. V rámci odborné diskuze mezi daňovými poradci je probíráno, zda se pravidlo pro snížení odpočtu DPH použije i pro plnění v režimu přenesené daňové povinnosti, přičemž názory na danou otázku se v tuto chvíli různí.
Lhůta pro uplatnění nároku na odpočet DPH
Novela zkracuje lhůtu, ve které si může plátce uplatnit nárok na odpočet DPH. Dosavadní 3letá lhůta se nahrazuje tak, že nově bude možné nárok na odpočet DPH uplatnit nejpozději do konce druhého kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém nárok na odpočet daně vznikl. Celková délka lhůty se tedy bude lišit pro nárok na odpočet DPH vzniklý v lednu oproti nároku na odpočet DPH vzniklému v prosinci totožného kalendářního roku, neboť pro oba tyto odpočty DPH bude lhůta končit ve stejném okamžiku. Tato změna se ale nijak nedotkne plnění v režimu přenesené daňové povinnosti, kdy tato jsou stejně jako doposud lhůtou nedotčena.
Lhůta pro opravu základu daně
Novelou dochází k prodloužení lhůty pro opravu základu daně. Dosavadní 3letá lhůta se nahrazuje tak, že úpravu základu daně bude nově možné provést do konce sedmého kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém došlo k původnímu zdanitelnému plnění. Důvodem pro toto prodloužení je například uplatňování práv z vadného plnění u nemovitých věcí, u kterých jsou reklamační lhůty často delší než 3 roky, přičemž se dosavadní lhůta zdála jako nepřiměřeně krátká.
Oprava základu daně v případě nedobytné pohledávky
Novela přináší z pohledu věřitele zmírnění podmínek, za kterých je možné opravit základ daně u tzv. nedobytných pohledávek. Může se jednat například o situaci, kdy je pohledávka věřitele vymáhána v exekučním řízení vůči dlužníkovi a tato pohledávka doposud nebyla zcela vymožena – v takovém případě bude nově možné provést opravu základu daně již po 1 roce od vydání prvního exekučního příkazu v exekučním řízení. Novela rovněž přináší možnost opravit základ daně u tzv. bagatelních pohledávek. Věřitel tak nově bude moci opravit základ daně u pohledávky ve výši do 10.000 Kč vč. DPH, která je alespoň 6 měsíců po splatnosti, a pokud se dvakrát prokazatelně pokusil písemně vyzvat dlužníka k úhradě pohledávky (vůči jednomu dlužníkovi bude nicméně možné opravit základ daně z bagatelních pohledávek pouze do výše 20.000 Kč vč. DPH za kalendářní rok). Novela se rovněž dotýká definice dlužníka, kdy za dlužníka bude možné pro účely opravy základu daně považovat kohokoliv (tj. nejen plátce daně).
Změny týkající se nemovitých věcí
Novela rovněž zasahuje do uplatňování DPH při nakládání s nemovitými věcmi, kdy pravděpodobně nejvýznamnější změnou v tomto ohledu je změna v osvobození dodání nemovité věci. Nově bude podléhat dani pouze první dodání nemovité věci po jejím dokončení nebo po její podstatné změně, kdy pro uplatnění daně musí dojít k dodání nemovité věci do 23 měsíců následujících po kalendářním měsíci jejího dokončení nebo uskutečnění její podstatné změny. Novela rovněž do zákona o DPH vkládá zákonnou definici podstatné změny nemovité věci, za kterou bude považována změna dokončené nemovité věci s cílem změny jejího využití nebo podmínek jejího obývání, pokud náklady vynaložené na změnu nemovité věci přesáhnou 30 % základu daně bezprostředně následujícího dodání nemovité věci. Účinnost těchto změn je nicméně navrhována až od 1. července 2025.
Zpřísnění podmínek ručení za neodvedenou DPH
Novela z pohledu odběratelů podstatným způsobem zpřísňuje reálnou možnost jejich ručení za neuhrazenou DPH dodavatele. Doposud byl správce daně povinen vůči příjemci plnění prokázat, že daný příjemce v konkrétním případě věděl nebo vědět měl a mohl, že DPH z přijatého plnění nebude dodavatelem úmyslně uhrazena (důkazní břemeno k vědomosti příjemce plnění tedy nesl správce daně). Novela však pro taxativně definované situace nově zakotvuje tzv. domněnku vědomosti – to znamená, že správci daně v těchto taxativních situacích postačí prokázat, že nastala některá z definovaných situací, přičemž následně už bude na příjemci plnění, aby se z uplatněného ručení za neuhrazenou DPH dodavatele vyvinil. Nově tedy ponese důkazní břemeno zejména příjemce plnění, který bude v případě definovaných situací muset prokázat, že nevěděl a ani nemohl vědět, že jeho dodavatel úmyslně neuhradí DPH (tj. že jednal v dobré víře). Mezi definované situace patří například platba na nezveřejněný účet dodavatele, platba tzv. virtuálním aktivem, pokud je úplata za plnění zjevně odchylná od ceny obvyklé, přijaté plnění od spojené osoby aj.
