Autor: Mgr. Ondřej Křížek, Mgr. Irena Kolárová a Mgr. Pavel Víšek

Těmi nejzásadnějšími změnami v novele ZOK (účinné od 1. ledna 2021) budou zejména:

  • zavedení zvláštního druhu podílu/akcie s tzv. vysílacím právem (tj. právem jmenovat určitého člena statutárního orgánu);
  • zrušení funkce statutárního ředitele v akciové společnosti s monistickou strukturou;
  • odlišné pojetí zákazu konkurence členů orgánů společnosti;
  • změna důsledků při neschválení smlouvy o výkonu funkce člena orgánu;
  • zpřísnění odpovědnosti členů statutárních orgánů v případě způsobení úpadku obchodní korporace;
  • změny týkající se konání valných hromad (například v oblasti per rollam rozhodování, účasti osob na valné hromadě, omezení výkonu hlasovacích práv, pravidel podání protestu proti rozhodnutí valné hromady apod.), nebo
  • některé změny týkající se výplaty podílu na zisku.

Co se týká novely ZOK doporučujeme:

  • provést revizi společenské smlouvy, popř. stanov společnosti za účelem prověření nezbytných změn a identifikace případných příležitostí k vylepšení stávajícího znění;
  • provést revizi akcionářských dohod a dohod společníků za účelem identifikace případných příležitostí k vylepšení stávajícího znění;
  • seznámit se s dopady novely ZOK na odpovědnost členů statutárních orgánů a v této souvislosti provést i případnou revizi compliance programů společnosti.

Dne 1. ledna 2021 má vstoupit v účinnost velmi podstatná novela zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“). Ta přinese významné změny zejména pro akciové společnosti s monistickou strukturou[1], avšak novele by měly věnovat zvýšenou pozornost také všechny obchodní korporace.

V první řadě v novele ZOK dochází k výslovnému zakotvení principu dovozeného judikaturou (27 Cdo 3885/2017), že zisk nebo jiné vlastní zdroje lze rozdělit na základě účetní závěrky až do konce účetního období, které následuje po účetním období, za které byla účetní závěrka sestavena[2]. Novela dále obsahuje omezení, podle kterého není možné vyplatit zisk v kapitálové společnosti[3] nebo družstvu, pokud by tím vlastní kapitál takové obchodní korporace klesl pod součet výše základního kapitálu a výše fondů obchodní korporace, které podle zákona nelze rozdělit.

Po účinnosti novely ZOK dále bude mít jiné účinky neschválení smlouvy o výkonu funkce člena voleného orgánu obchodní korporace. Dnes je následkem relativní neplatnost, po nabytí účinnosti novely ZOK bude právním následkem stav, že smlouva nikdy nenabyde účinnosti, což je z hlediska právních následků závažnější.

Další změny se dotýkají odpovědnosti člena statutárního orgánu, kromě jiného například v tom, že:

  • rozhodnutí o vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce v obchodní korporaci může být přijato v případě závažného porušování péče řádného hospodáře nebo opakovaného porušování povinností; nově tedy není nutné, aby byly splněny obě tyto podmínky kumulativně;
  • pokud člen statutárního orgánu přispěl porušením svých povinností k úpadku obchodní korporace, může být kromě jiného povinen poskytnout do majetkové podstaty obchodní korporace v konkurzu plnění až do výše rozdílu mezi souhrnem dluhů a hodnotou majetku obchodní korporace.

Na odpovědnost a rozsah povinností člena statutárního orgánu mají dopad i další povinnosti přijaté nebo upravené novelou ZOK a které se dotýkají například změn u konání valných hromad, vyplácení zisku a jiných vlastních zdrojů, obsahu zprávy o vztazích, zákazu konkurenčního jednání, úpravy střetu zájmů, úpravy týkající se okamžiku odstoupení z funkce apod.

Novela dále zavádí právo společníka, popř. akcionáře společnosti vzít si na valnou hromadu společnosti další osobu. Tato osoba musí být zavázána ke stejné mlčenlivosti jako společník, nicméně nic nebrání tomu, aby byl s akcionářem společnosti na valné hromadě přítomen např. jeho právní zástupce. Ve společenské smlouvě, resp. stanovách společnosti však bude možné toto právo vyloučit. Pokud se jedná o valné hromady kapitálových společností, tak ke změně dojde také u předpisů upravujících organizaci valných hromad kapitálových společností. Konkrétně dojde ke změně působnosti valné hromady společnosti s ručením omezeným i valné hromady akciové společnosti. Dále má dojít k úpravě podmínek pro rozhodování per rollam v akciové společnosti i společnosti s ručením omezeným anebo pravidel pro podání protestu proti rozhodnutí valné hromady (společník či akcionář např. již pro zaznamenání obsahu protestu nebude povinen o to výslovně požádat) anebo k úpravě zákazu výkonu hlasovacího práva (to poslední zejména u společnosti s ručením omezeným).

Jednou z nejzásadnějších změn pak bude zavedení tzv. vysílacího práva. Společenská smlouva, resp. stanovy společnosti mohou určit, že s určitým podílem, resp. akcií je spojeno vysílací právo, na jehož základě bude společník, resp. akcionář oprávněn jmenovat/odvolat jednoho nebo více členů statutárního orgánu společnosti. Jedná se o velmi zásadní změnu, díky které bude např. možné, aby byl konkrétní většinový společník společnosti s ručením omezeným oprávněn jmenovat jednoho z jednatelů bez nutnosti dohody s ostatními společníky. Vysílací právo je zavedeno jak pro společnosti s ručením omezeným, tak i pro akciové společnosti s dualistickou i monistickou strukturou.

Další změnou pak bude možnost vyloučit ve společenské smlouvě společnosti s ručením omezeným anebo stanovách akciové společnosti zákonný zákaz konkurence člena voleného orgánu. Přesný obsah zákazu konkurence a jeho oznámení společníkům či akcionářům tak bude po novele ZOK možné upravit v každé společnosti jinak (oproti současnému stavu, kdy je podoba zákazu konkurence ve společnosti s ručením omezeným i akciové společnosti stanovena jednotně ze strany ZOK).

Jak již bylo naznačeno výše, velkou změnu bude novela ZOK znamenat pro akciové společnosti s monistickou strukturou. Po účinnosti novely má být zcela zrušena funkce statutárního ředitele společnosti, když bude působnost statutárního i kontrolního orgánu vykonávat správní rada společnosti. S touto zásadní změnou koncepce je pochopitelně spojena důležitá otázka, jakým způsobem by měla být působnost správní rady upravena ve stanovách společnosti.

Tyto a mnohé další změny přinese novela ZOK, která nabyde účinnosti již za několik měsíců. Novele by proto měla být věnována náležitá pozornost a společnosti by se měly na účinnost novely připravit a důkladně zvážit úpravu některých částí společenské smlouvy, stanov nebo souvisejících dokumentů. Nemálo z výše uvedených změn bude možné alespoň částečně regulovat ve společenské smlouvě, či stanovách společnosti.

[1] Tedy akciové společnosti, jejichž statutárním orgánem je v současnosti statutární ředitel (nikoliv představenstvo) a kontrolním orgánem správní rada (nikoliv dozorčí rada).

[2] To zjednodušeně znamená, že zisk za účetní období 1.1.2020 až 31.12.2020 půjde rozdělit až do 31.12.2021.

[3] Kapitálovou společností se rozumí akciová společnost, nebo společnost s ručením omezeným.


Novinky v evidenci skutečných majitelů Judikatura: Z výběru judikatury dopadající na odpovědnost členů statutárního orgánu