Autoři: JUDr. Ing. Miloš Olík, Ph.D., LL.M., FCIArb, JUDr. Margarita Karešová Kucharčuk, Mgr. František Halfar, Ph.D.

Přetrvávající omezení, příp. ztížené uskutečnění pohybu vč. přeshraničního, i nadále ztěžují standardní postupy při vedení řízení, vč. ústního jednání. Také z toho důvodu se vhodnými alternativami nadále zabývají rozhodčí instituce po celém světě. V předchozích sériích článků o e-hearingu jsme se zabývali doporučeními od ICC (druhý díl) a pravidly ústního jednání vedeného formou e-hearing dle Soulského protokolu (třetí díl). V tomto dílu se podíváme na další rozhodčí instituce a existující pravidla.

Některé rozhodčí instituce výslovně umožňují konání ústního jednání formou videokonference ve svém rozhodčím řádu (například čl. 19 odst. 2 Rozhodčích pravidel LCIA). Není-li tato možnost v rozhodčím řádu výslovně uvedena, obvykle se dovozuje z diskreční pravomoci rozhodců vést řízení tak, jak uznají za vhodné. Základním omezením pak je, že takový postup nesmí být v rozporu s případnou dohodou stran. Současně musí rozhodci – ostatně jako u jakýchkoli jiných opatření k vedení řízení – dbát principu rovnosti stran a jejich procesních práv, na což bylo upozorněno již v předchozích příspěvcích této série.

Některé rozhodčí instituce jdou v tomto směru ještě dále a rozhodcům i účastníkům řízení poskytují nejenom doporučení nebo návody pro zajištění řádného konání e-hearingu, ale také i technickou podporu. Lze uvést například doporučení CIArb (Chartered Institute of Arbitrators) k výslechu svědků v rozhodčím řízení (Guidelines for Witness Conferencing in International Arbitration, dostupné zde). Toto doporučení se v otázce č. 10 věnuje právě výslechu svědků prostřednictvím videokonference a adresuje otázku přítomnosti právních zástupců, tlumočníka, ověření totožnosti svědků apod.

Řadu užitečných poznatků poskytuje též doporučení (Good Practice) vydané Haagskou konferencí mezinárodního práva soukromého (HCCH) ohledně usnadnění dokazování v přeshraničních věcech prostřednictvím tzv. video-linku, tj. simultánní oboustranní přenos videa a audia, tj. i užití videokonference (Guide to Good Practice on the Use of Video-Link, dostupné zde). Dokument se vztahuje na soudní řízení s mezinárodním prvkem (v souvislosti s Úmluvou HCCH o provádění důkazů v cizině), nicméně s ohledem na jeho zevrubnost může rozhodně být inspirací též pro řešení řady problémů v souvislosti s e-hearingem v rozhodčím řízení. Přípravě a vedení e-hearingu prostřednictvím videokonference se věnuje část B tohoto dokumentu.

Dále můžeme zmínit Pravidla IBA o provádění dokazování v mezinárodním rozhodčím řízení z roku 2010 (IBA Rules on the Taking of Evidence in International Arbitration, dostupné zde), která již v samotné definici důkazního jednání (evidentiary hearing) uvádí možnost jednání použitím videokonference nebo obdobné metody. Obdobně pak ustanovení čl. 8 odst. 1 těchto pravidel uvádí, že svědek před rozhodci vystupuje osobně, ledaže je výslech konán na základě videokonference. Pravidla IBA o provádění dokazování v mezinárodním rozhodčím řízení však neposkytují detailnější návod nebo pravidla pro vedení výslechu prostřednictvím videokonference.

Jak již bylo zmíněno výše, některé rozhodčí instituce pro e-hearing poskytují též technickou podporu. Jedním z příkladů je Centrum pro mezinárodní rozhodčí řízení v Hong Kongu (Hong Kong International Arbitration Centre – HKIAC), jež poskytuje podporu jak pro samotné vedení virtuálního jednání, tak služby ve vztahu k přepisu do protokolu nebo tlumočení (více informací zde).

Mezinárodní centrum pro řešení investičních sporů ve Washingtonu, D.C. (ICSID) nabízí vlastní platformu pro konání virtuálního ústního jednání pro všechna rozhodčí řízení konaná u ICSID. ICSID uvádí, že zájem o online ústní jednání roste s tím, že v r. 2019 prostřednictvím videokonference proběhlo 60 % ústních jednání. V r. 2020 zájem o e-hearing vzrostl také v souvislosti s nákazou COVID-19. Jak uvádí stručný průvodce dostupný na stránkách ICSID zde, platforma má následující charakteristiky:

  • pro účast nevyžaduje žádný zvláštní hardware nebo software, je nutné mít k dispozici pouze počítač, internetové připojení a webkameru;
  • je-li na daném místě špatné internetové připojení, lze se připojit telefonicky;
  • platforma umožňuje pořádat jednání o jakémkoliv počtu účastníků, kteří mezi sebou mohou sdílet zvuk, video i jiný obsah (např. pptx. prezentace);
  • platforma má též funkci chatu umožňující komunikaci mezi účastníky, a to buď individuálně, nebo v rámci celé skupiny;
  • platforma obsahuje také virtuální stenograf umožňující automatický a simultánní přepis jednání, viditelný pro všechny účastníky videokonference;
  • platforma je pro všechna rozhodčí řízení konaná dle pravidel ICSID, UNCITRAL aj. dostupná bezplatně.

Právě případ ICSID je ukázkou poměrně unikátní služby poskytované samotnou rozhodčí institucí, jež rozhodcům i účastníkům zajištění konání virtuálního ústního jednání v rozhodčím řízení výrazně usnadní. Nicméně i zde je nutná pozornost a pečlivost rozhodců při vedení jednání, a to za účelem zachování pravidel spravedlivého procesu a veškerých použitelných procesních pravidel.

I když rozhodčí řízení není vedeno na půdě příslušné rozhodčí instituce poskytující služby e-hearingu, výše zmíněná jednotlivá doporučení a jiné soft law bezpochyby mohou poskytnout jistý návod či inspiraci pro řešení konkrétních otázek v souvislosti s virtuálním ústním jednáním v rozhodčím řízení. Současná pandemie urychlila rozvoj virtuálních ústních jednání. Nicméně se domníváme, že právě virtuální ústní jednání se budou těšit v budoucnu větší oblibě z důvodu, že jsou flexibilnější nežli klasická ústní jednání vedená za fyzické přítomnosti osob, a tak více odpovídají požadavkům zrychlujícího se tempa života.


Ochrana spotřebitele v pojišťovnictví: legislativní novinky Stejný metr pro evropské i třetí země při zpracování osobních údajů?