autoři: JUDr. Lukáš Duffek, Mgr. Linda Coufalová, Mgr. Barbora Melková, Martina Lukšíková
Technologický pokrok přináší nejen nové možnosti, ale i nové hrozby. Jedním z nejvýraznějších negativních fenoménů posledních let spojených s technologickým pokrokem jsou tzv. deepfakes. Jedná se o realisticky vypadající, avšak falešná videa či obrazy vytvořené pomocí umělé inteligence. Tato technologie, původně vyvíjená pro filmový průmysl či výzkum, se rychle stala nástrojem kyberšikany, vydírání a útoků na lidskou důstojnost.
České trestní právo na tento vývoj reaguje novelou provedenou zákonem č. 270/2025 Sb., účinnou od 1. ledna 2026, která zavádí dvě nové skutkové podstaty, a sice:
- zcela nový trestný čin zneužití identity k výrobě pornografie a její šíření dle § 191a trestního zákoníku,
- nový odst. 2 v rámci trestného činu poškození cizích práv dle § 181 trestního zákoníku.
V souhrnu by nová úprava měla mířit jak na deepfakes pornografické povahy, tak na nepornografická deepfakes vytvořená v úmyslu způsobit někomu vážnou újmu. Trestní zákoník tím získá nový prostředek, který by měl reagovat alespoň na ty nejzávažnější případy deepfakes a obdobných falešných záznamů.
Nový trestný čin zneužití identity k výrobě pornografie a její šíření dle § 191a trestního zákoníku
Úplnou novinkou je zejména trestný čin zneužití identity k výrobě pornografie a její šíření dle § 191a trestního zákoníku, který byl přijat primárně za účelem postihu deepfake pornografie.[1] Nový trestný čin postihne toho, kdo „vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabídne, učiní veřejně přístupným, zprostředkuje, uvede do oběhu, prodá nebo jinak jinému opatří fotografické, filmové, počítačové, elektronické nebo jiné pornografické dílo, které zobrazuje nebo jinak využívá osobu, o které ví, že k takovému zobrazení nebo využití nedala souhlas.“
Míří tedy na situace, kdy je vytvořen nebo šířen pornografický materiál bez souhlasu vyobrazené osoby. V oblasti falešných videí se typicky jedná o upravená pornografická videa, do nichž je „vložen obličej“ konkrétního člověka. Ten tak bude vypadat, jako by se účastnil vyobrazené sexuální aktivity, ačkoliv se jí nikdy neúčastnil a takové záznamy nikdy nepořídil. Tento materiál může mít povahu fotografie či videa, ale též třeba zvukové nahrávky, bude-li možno ji v konkrétním případě považovat za „pornografické dílo“. Novela operuje právě s tímto pojmem, který využívá i v jiných, již existujících trestných činech.[2] Cílí tedy hlavně na explicitnější záběry, typicky zachycující pohlavní styk či otevřenou nahotu.
Deepfake pornografie jako nová forma zásahu do osobnostních práv
Trestný čin postihuje nejen výrobu, ale třeba i dovoz, nabídku, veřejné zpřístupnění, prodej či jiné opatření takového díla jinému. Trestným činem je tedy už samotná výroba takového materiálu, i kdyby s ním pachatel nijak dále nenakládal. Trestné jsou však i opačné případy, tj. nakládání s takovým materiálem, i když jej pachatel sám nevyrobil.
Jedná se o trestný čin úmyslný a pachatel si musí být vědom, že vyobrazená osoba nedala k takovému zobrazení svůj souhlas. Důvodová zpráva současně zdůrazňuje, že takové jednání nelze omlouvat recesí či žertem.[3] Považuje ho za natolik závažné, že nepožaduje vznik konkrétní újmy v životě vyobrazené osoby, ani nestanoví dodatečné požadavky na subjektivní stránku pachatele. Na rozdíl od nově zakotveného § 181 odst. 2 trestního zákoníku, který je adresován níže, tedy nevyžaduje, aby měl pachatel konkrétní úmysl způsobit někomu újmu. Jestliže jsou tedy naplněny ostatní znaky skutkové podstaty, je takové jednání bez dalšího postižitelné.
Jaký trest hrozí pachatelům?
Pachateli za takové jednání hrozí až dva roky vězení, zákaz činnosti či propadnutí věci. Bude-li shledána i některá z podmínek podmiňujících použití vyšší trestní sazby, může se trest odnětí svobody zvýšit. Až tři roky odnětí svobody hrozí např. tam, kde pachatel trestný čin spáchá tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem. To by naplňovalo třeba vystavení pornografického deepfake na volně přístupné webové stránce. V těch nejzávažnějších případech, jako je spáchání činu jako člen přeshraniční organizované skupiny, hrozí dokonce pětileté vězení.
Novou úpravou se zákonodárce dle svých slov snaží zajistit adekvátní reakci na vybraná protiprávní jednání, která byla doposud postižitelná buď pouze za užití obecných skutkových podstat nebo jen částečně.[4] Specificky v oblasti pornografických deepfakes novela dosavadní stav skutečně obecně zlepšuje, jelikož v této oblasti cílená úprava doposud zcela scházela. Dotýká se nicméně hlavně těch nejexplicitnějších materiálů.
Nový odst. 2 trestného činu poškození cizích práv dle § 181 trestního zákoníku
Poslanecká sněmovna během druhého čtení do novely zakotvila také změnu trestného činu poškození cizích práv dle § 181 trestního zákoníku. Nová úprava by díky tomu měla reagovat i na deepfakes jiného než pornografického rázu.
Podle nového § 181 odst. 2 trestního zákoníku bude trestné, pokud někdo „v úmyslu způsobit jinému vážnou újmu na právech vyrobí dílo, které neoprávněně zobrazuje, zachycuje nebo jinak využívá podobu jiného nebo jeho projev osobní povahy, které se jeví být pravými, ačkoli ví, že pravé nejsou, nebo takové dílo učiní veřejně přístupným, zprostředkuje, uvede do oběhu, prodá nebo jinak jinému opatří.“
Ustanovení tedy doplňuje trestný čin zneužití identity k výrobě pornografie a její šíření dle § 191a trestního zákoníku a postihuje tvorbu a nakládání s falešnými záznamy bez ohledu na jejich povahu. Praktickým příkladem může být falešné video zaměstnance, který údajně porušuje pracovní kázeň, nebo upravený záznam politika pronášejícího nepravdivé výroky.
I v tomto případě hrozí pachateli dvouletý trest odnětí svobody či zákaz činnosti. U závažnějších činů, jako je také sdílení takového materiálu na internetu či získání výraznějšího majetkového či jiného prospěchu, může být trest odnětí svobody zvýšen až na tři nebo pět let.
Jaká byla právní úprava v minulosti?
Před touto změnou se o trestný čin poškozeni cizích práv mohlo jednat pouze tehdy, že byl takovým falešným záznamem někdo uveden v omyl (či bylo jeho omylu využito) a že tímto jednáním někomu fakticky vznikla vážná újma na právech. Nyní již existenci omylu a reálný vznik újmy nebude nutné prokazovat. Podstatné bude hlavně to, že pachatel věděl o nepravosti záznamu a způsobit vážnou újmu měl alespoň v úmyslu.
V oblasti nepornografických deepfakes se tímto zákonodárce zřejmě snaží reflektovat skutečnost, že ne každé deepfake musí být automaticky škodlivé. Deepfakes mohou být i prostředkem satiry či uměleckého vyjádření. Proto je pro vznik trestní odpovědnosti dle § 181 odst. 2 trestního zákoníku nezbytný jak úmysl způsobit vážnou újmu, tak neoprávněné využití cizí identity.
Obě popsané změny reagují na novou realitu, v níž moderní technologie rozmazávají hranici mezi skutečností a fikcí. V porovnání s předchozím stavem se obětem falešných zobrazení dostává nových prostředků obrany, a to při nejmenším u těch nejzávažnějších případů. Problematiku deepfakes podrobně sledujeme a rádi s vámi prodiskutujeme.
- Zvláštní část důvodové zprávy k zákonu č. 270/2025 Sb., k bodu 56.
- Srov. např. trestný čin šíření pornografie dle § 191 trestního zákoníku či trestný čin výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií dle § 192 trestního zákoníku.
- Zvláštní část důvodové zprávy k zákonu č. 270/2025 Sb., k bodu 56.
- Obecná část důvodové zprávy k zákonu č. 270/2025 Sb.
