Zákon o ochraně oznamovatelů (tzv. whistleblowerů) nabyl účinnosti před více než rokem. Od té doby mohou whistlebloweři podávat oznámení na možné protiprávní jednání svých zaměstnavatelů. Při této příležitosti vydalo Ministerstvo spravedlnosti ČR výroční zprávu, ve které konstatuje, že zákon plní své cíle. Podle Michala Nulíčka z kanceláře ROWAN LEGAL roste počet oznámení. Navíc whistlebloweři začali během uplynulých měsíců využívat široké možnosti, které jim předpis nabízí.
Hlavní požadavky zákona
Nejvýraznější novinkou, kterou zákon o ochraně oznamovatelů přinesl, je povinnost mít zavedený a funkční interní oznamovací systém pro přijímání oznámení protiprávního chování. Tento požadavek před rokem dopadl na řadu povinných subjektů. Jednalo se například o společnosti zaměstnávající alespoň 50 zaměstnanců, orgány veřejné moci, obce určité velikosti nebo finanční instituce. Tyto povinné subjekty musely nejpozději do prosince loňského roku vytvořit odpovídající infrastrukturu zahrnující adekvátní interní pravidla a procesy pro příjem a šetření oznámení a garance pro ochranu oznamovatelů, provést školení zaměstnanců a určit příslušnou osobu, která má povinnosti funkci fakticky vykonávat.
„V průběhu uplynulého roku začal narůstat počet obdržených oznámení a s tím spojená agenda interního šetření, rozhodování o nápravných opatřeních a jejich implementaci. Očekáváme, že tento trend bude nadále pokračovat s tím, jak se interní oznamování postupně stává dostupnějším a společensky akceptovatelnějším,“ komentuje vývoj v této oblasti advokát Michal Nulíček z ROWAN LEGAL, který se problematikou whistleblowingu zabývá.
Chcete se dozvědět více, čeho se hlášení týkají a co advokátní kanceláře řeší s klienty nejčastěji? Přečtěte si celý článek.
Poptáváte komplexní řešení whistleblowingu? Podívejte se na naše specializované stránky a řešte whistleblowing chytře a jednoduše.
