autoři: JUDr. Lukáš Duffek, Mgr. Linda Coufalová, Mgr. Karolína Kadaňková, Martina Lukšíková
S účinností od 1. ledna 2027 zavádí novela trestního zákoníku tzv. dětský certifikát. Jedná se o nové preventivní opatření, jehož cílem je zvýšit ochranu dětí a dalších zranitelných osob. Dětský certifikát představuje výpis z evidence skutečností důležitých pro práci s dětmi, jež má obsahovat záznamy o pravomocném odsouzení pachatelů za závažné násilné a sexuální trestné činy. Takový záznam se v certifikátu objeví i v případě, že odsouzení zaznamenané v „běžném“ výpisu z rejstříku trestů již bylo zahlazeno.
Podstata a fungování dětského certifikátu
Hlavním smyslem zavedení dětského certifikátu je posílení prevence a ochrany nezletilých před osobami, které by pro ně mohly představovat riziko. V rámci novely je deklarováno, že není cílem pachatele znovu potrestat, ale omezit jejich přístup k profesím, při jejichž výkonu by mohli zneužít svého postavení a moci vůči bezbranným.
Certifikát bude sloužit jako specializovaný výpis z nově zřízené evidence skutečností důležitých pro práci s dětmi, kterou spravuje Rejstřík trestů. Oprávnění nahlížet do této evidence a vyžadovat certifikát budou mít pouze zákonem vymezené subjekty, jako jsou školy, školská a zdravotnická zařízení, sportovní kluby nebo poskytovatelé sociálních služeb. Je pravděpodobné, že u pedagogických pracovníků nebo některých vázaných živností (například živností obnášejících péči o děti do tří let věku či poskytování tělovýchovných služeb) bude „čistý“ dětský certifikát dokonce kvalifikačním kritériem.
Kterých pachatelů a trestných činů se certifikát týká?
Záznam v evidenci se bude týkat osob pravomocně odsouzených za taxativně vymezené úmyslné trestné činy, které představují vysoké riziko ohrožení dětí. Jedná se především o nejzávažnější násilné a sexuální trestné činy, jako jsou vražda, ublížení na zdraví spáchané na dítěti mladším 15 let, znásilnění, sexuální útok a sexuální nátlak, zneužití dítěte k výrobě pornografie, a další.
Mimo taxativně vymezené trestné činy budou mít soudy pravomoc rozhodnout o zápisu i v případě spáchání jiného úmyslného trestného činu, pokud dospějí k závěru, že pachatel představuje riziko při kontaktu s dětmi.
Doba záznamu a retroaktivita
Mechanismus zápisu a doba jeho vedení v evidenci jsou odstupňovány podle závažnosti spáchaného trestného činu. U vymezených trestných činů s horní hranicí trestní sazby nejméně 5 let bude záznam proveden automaticky a v evidenci bude veden 100 let od narození pachatele. U vymezených trestných činů s horní hranicí sazby nižší než 5 let bude záznam veden po dobu 20 let, u mladistvých nebo v případě spáchání činu dítětem mladším 15 let pak bude o zápisu a jeho délce rozhodovat soud. Soud může i výjimečně rozhodnout, že záznam neprovede, pokud pachatel prokazatelně nepředstavuje riziko pro práci s dětmi.
Významný aspekt představuje i retroaktivita. Záznam bude v evidenci učiněn též v případě osob, které byly za některý z vymezených trestných činů odsouzeny kdykoliv od roku 2005. Retroaktivita do počátku roku 2005 má praktický důvod – od roku 2005 jsou rozhodnutí zaznamenávána v elektronické podobě a jsou tak snadno dohledatelná pro účely případného učinění záznamu do evidence. U činů s horní hranicí trestní sazby vyšší než 5 let bude zpětný zápis učiněn bez dalšího. V případě spáchání trestného činu s nižší horní hranicí bude soud rozhodovat individuálně.
V praxi po nabytí účinnosti novely trestních předpisů dojde, s výjimkou mladistvých, k zápisu do evidence u všech pachatelů vymezených trestných činů. Teprve poté může dojít k jeho odstranění, a to na základě žádosti o přezkum a výmazu z rejstříku u obecných soudů.
Dopady
Předkladatelé návrhu zákona uvádějí, že právo dětí na bezpečí a ochranu bude v důsledku zavedení dětského certifikátu nadřazeno svobodné volbě práce odsouzených pachatelů. Ačkoliv tento nástroj může sloužit jako efektivní filtr, který ochrání nezletilé před potenciálně rizikovými osobami, může s sebou nést též negativa v podobě vytvoření falešného pocitu bezpečí, že s nezletilými pracují jen bezpeční a prověření lidé.
Kritizována je i absence širšího individualizovaného rozhodování v konkrétních případech a nemožnost přezkumu v případě „doživotních“ zápisů.
Jelikož se v českém právním prostředí jedná o zcela nový nástroj, praktické dopady se teprve projeví. Lze však předpokládat, že se soudy po roce 2027 budou potýkat s množstvím žádostí o přezkum zápisu a výmaz z rejstříku.
