Autoři: JUDr. Lukáš Duffek, Mgr. Linda Coufalová, Mgr. Barbora Melková, Simona Králová
Přinášíme vám nový seriál týkající se novelizace trestního práva. Seriál má za cíl přiblížit novinky, které s účinností od 1. 1. 2026 do českého právního řádu přinese tzv. depenalizační novela a další související zákony. První díl seriálu se věnuje zakotvení prvků restorativní justice do trestního řízení.
Restorativní justice jako nová zásada trestního řízení
Restorativní justice je koncept, jehož primárním cílem je napravení škod napáchaných kriminalitou. Na rozdíl od retributivního přístupu ke spravedlnosti (kde primárním cílem je potrestání pachatele) klade důraz na nápravu zasažených mezilidských vztahů, zohlednění potřeb a pocitů obětí a přijetí osobní odpovědnosti pachatele.
Prvky restorativní justice jsme mohli v českém trestním právu dosud nalézt především v rámci trestního řízení proti mladistvým pachatelům. V rámci tohoto řízení se klade důraz na nápravu situace způsobené trestným činem.
Nově by obdobné principy měly být vlastní i „běžnému“ trestnímu řízení. Novela totiž do základních zásad trestního řízení vyjmenovaných v § 2 trestního řádu zakotvuje nový odstavec, dle kterého: „Orgány činné v trestním řízení dbají v průběhu celého řízení na to, aby byly ve vhodných případech vytvářeny podmínky pro dobrovolnou a aktivní účast poškozeného a obviněného při řešení následků trestného činu a napravení vztahů zasažených trestným činem.“ Byť orgánům činným v trestním řízení již před přijetím novely nic nebránilo v uplatňování restorativních principů, přímé zakotvení zásady do zákona by mohlo přinést rozšíření povědomí a napomoci širšímu uplatňování. Z našeho pohledu má restorativní justice v moderním trestním právu důležité místo a jde tak o podstatný krok v českém trestním řízení.
Kromě toho novela přinesla i úpravu konkrétních institutů trestního řádu tak, aby byla podpořena snaha o nápravu způsobeného stavu. Změn takto doznala zejména úprava narovnání v § 309 a násl. trestního řádu. Hlavní novinkou je zde především možnost dosáhnout narovnání i v případě, kdy pachatel nahradí alespoň 30 % způsobené škody nebo nemajetkové újmy (případně vydá alespoň 30 % bezdůvodného obohacení) a zbytek se zaváže poškozenému nahradit v dohodnuté době ve splátkách, není-li tento závazek v rozporu s právními předpisy. Úprava narovnání je tak nově podrobnější a snaží se docílit efektivnější náhrady způsobené újmy.
Změny v trestním řízení vedeném proti právnickým osobám
Stranou nezůstává ani řízení proti právnickým osobám, jelikož novela promítá podobné principy i do zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „ZTOPO“). Také zde došlo k úpravám konkrétních institutů, které mají lépe reflektovat snahu o nápravu narušených vztahů, případně prevenci.
Konkrétním příkladem je začlenění nové úpravy podmíněného upuštění od trestního stíhání v § 37b – § 37f ZTOPO.[1] Pro jeho uplatnění bude muset právnická osoba při nejmenším učinit potřebná opatření k náhradě způsobené škody či újmy, příp. k vydání bezdůvodného obohacení. Kromě toho se musí zavázat k učinění vhodných opatření k nápravě nebo odstranění škodlivých následků trestného činu a složit na účet soudu a v přípravném řízení na účet státního zastupitelství peněžitou částku určenou státu na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti.
V odůvodněných případech navíc může být právnické osobě uložena i povinnost připravit a zavést účinný soubor preventivních a nápravných opatření, a to případně i s kontrolou plnění této povinnosti.[2] Pro tyto účely se zavádí nový systém kontroly vykonávaný auditorem či advokátem, který bude dohlížet na postup takové právnické osoby při přípravě a zavádění těchto opatření. Kontrolující osoba pak musí nejméně jednou za rok podat zprávu o výkonu kontroly předsedovi senátu, resp. státnímu zástupci v přípravném řízení.[3]
ZTOPO tedy posiluje důraz na efektivní nápravná a preventivní opatření u právnických osob, která podpoří nápravu důsledků spáchaného trestného činu a v ideálním případě předchází jeho opakování. Nově má proto soud při stanovení druhu trestu a jeho výměry přihlížet právě i k tomu, zda již má právnická osoba zavedený účinný soubor preventivních opatření, případně k její účinné snaze zavést účinný soubor preventivních a nápravných opatření.
Efektivnější pomoc obětem trestné činnosti
Zaměření na nápravu stavu způsobeného trestným činem se však projevuje i v dalších oblastech. Zejména pak v přístupu k samotným obětem trestných činů, u nichž má nově dojít k navýšení peněžité pomoci. Za tímto účelem byl kromě novely přijat i tzv. lex Anička, vyhlášený jako zákon č. 269/2025 Sb. Ten s účinností od 1. 1. 2026 novelizuje mj. zákon o obětech trestných činů[4] a jeho cílem je kvalitnější přístup justice ke zranitelným skupinám osob včetně obětí trestných činů a zároveň větší pomoc obětem obecně.[5]
Toho se snaží docílit mj. změnami ve výpočtu peněžité pomoci pro oběti, kdy se namísto paušálních částek bude nově postupovat podle násobků průměrné mzdy.[6] Paušální částky byly problematickým řešením, jelikož byly negativně zatíženy inflací a byly často neodpovídající. Násobky průměrné mzdy by v tomto ohledu měly platit za flexibilnější řešení.
Okruh oprávněných žadatelů o peněžitou pomoc se navíc zvýší. Mezi oprávněné pozůstalé bude nově spadat i druh/družka primární oběti.[7] Kromě toho se rozšíří i okruh tzv. zvlášť zranitelných obětí, za které budou nově považovány i oběti trestných činů sexuální útok dle § 185a a sexuální nátlak dle § 186 trestního zákoníku.[8] Tyto oběti tak budou nově požívat zvláštních práv plynoucích z tohoto postavení, která mají zajistit citlivý přístup k této specifické skupině obětí a zabránit jejich sekundární viktimizaci.
Změna ve financování probace a mediace – vyšší podpora pro efektivnější řešení trestné činnosti
Financování se změní i v oblasti probace a mediace. Díky změně zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení[9] bude nově místo 5 % z těchto sankcí připadat Probační a mediační službě (PMS) dvojnásobek, tedy 10 %. Právě PMS se dlouhodobě zasazuje o uplatňování principů, které jsou vlastní i restorativní justici, když „usiluje o zprostředkování účinného a společensky prospěšného řešení konfliktů spojených s trestnou činností a současně organizuje a zajišťuje efektivní a důstojný výkon alternativních trestů a opatření s důrazem na zájmy poškozených, ochranu komunity a prevenci kriminality.“[10] Dlouhodobě se však PMS potýká s nedostatkem financí i personálu, čemuž by tato změna měla částečně pomoci.
Aktuální novelizace tedy zavádí prvky restorativní justice a příbuzné principy hned v několika oblastech a posouvá trestní řízení novým směrem. Ocenit lze dále snahu o zlepšení pomoci obětem trestných činů a úpravy, které by měly napomoci dosáhnout efektivnější náhrady způsobené újmy. Popsané změny považujeme za vhodné a přínosné – jako dlouholetý partner Institutu pro restorativní justici ostatně vnímáme restorativní přístup jako správný krok.
Zdroje
[1] Tato konkrétní úprava nabude účinnosti později než většina novinek – až od 1. 7. 2026.
[2] Srov. § 37b odst. 2 písm. b) a c) ZTOPO ve znění od 1. 7. 2026.
[3] Srov. § 37d ZTOPO ve znění od 1. 7. 2026.
[4] Odtud také mediální název lex Anička, který se opírá o případ oběti, která byla několik let sexuálně zneužívána nevlastním otcem a soudy pachateli uložili pouze mírný trest.
[5] Obecná část důvodové zprávy k zákonu č. 269/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
[6] Srov. § 28 zákona o obětech trestných činů ve znění od 1. 1. 2026.
[7] Srov. § 24 odst. 1 písm. c) zákona o obětech trestných činů ve znění od 1. 1. 2026.
[8] Srov. § 2 odst. 4 písm. c) zákona o obětech trestných činů ve znění od 1. 1. 2026.
[9] Srov. § 12 odst. 1 písm. a) zákona č. 59/2017 Sb., o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení a o změně některých zákonů, ve znění od 1. 1. 2026.
[10] Srov. popis činnosti PMS na jejích webových stránkách. Blíže viz https://www.pmscr.cz/o-nas/.
