Kmenový list v s.r.o. a jeho využití v praxi

Kmenový list a využití v praxi

Zdroj: Epravo.cz
Autoři: Mgr. Gabriela Hosnedl, Mgr. Veronika Vicari

Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech (zákon o obchodních korporacích) (dále jen „ZOK“) zavedl do právní úpravy společnosti s ručením omezeným institut kmenového listu – cenného papíru, do kterého může být vtělen podíl na s.r.o. Využití kmenových listů přináší společníkům společností s ručením omezeným zejména zjednodušení dispozice s jejich podíly. Zákonná úprava obecně stanoví, že převod podílu v s.r.o. ze společníka na třetí osobu vyžaduje souhlas valné hromady.[1] Zavedení kmenových listů v s.r.o. tak může představovat efektivní cestu k usnadnění procesu převodů majetkových podílů. V dnešním článku se tak blíže zaměříme právě na kmenový list a jeho využitelnost v praxi.

Kmenový list a proces jeho vydání

Kmenový list je cenný papír na řad, který představuje podíl společníka ve společnosti s ručením omezeným.[2] Společník, k jehož podílu společnost vydala kmenový list, může svá společnická práva uplatnit či svůj podíl na společnosti převést pouze skrze kmenový list.[3]

Společnost může vydat kmenový list k podílu teprve tehdy, pokud společenská smlouva[4] výslovně připouští jeho vydání a zároveň pokud je podíl, ke kterému má být kmenový list vydán, převoditelný bez jakéhokoli omezení či dalších podmínek.[5] Prvním předpokladem k vydání kmenových listů ve společnosti je tedy náležitá úprava převoditelnosti podílu ve společenské smlouvě.[6]

V momentě, kdy společenská smlouva zajistí podklad pro kmenové listy, může společnost přistoupit k jejich samotnému vydání. Emitentem kmenového listu je společnost, přičemž kmenový list je jako cenný papír vydán dnem, kdy splňuje náležitosti stanovené pro něj zákonem a kdy se stanoveným způsobem stane majetkem prvního nabyvatele.[7] Povinné náležitosti kmenového listu stanovuje ZOK[8], dle kterého musí kmenový list obsahovat:

• označení, že se jedná o kmenová list;
• jednoznačnou identifikaci společnosti;[9]
• výši vkladu připadající na podíl;
• označení podílu, k němuž je kmenový list vydán, a v případě, že společenská smlouva upravuje více druhů podílů, také název druhu podílu, ke kterému je kmenový list vydán;
• číslo kmenového listu; a
• podpis jednatele nebo jednatelů.

Samotný akt vydání kmenového listu a jeho následného předání prvnímu nabyvateli (společníkovi) náleží statutárnímu orgánu společnosti – tedy jednateli či jednatelům.[10] Statutární orgán promítne vydání kmenových listů rovněž do obchodního rejstříku[11] a do seznamu společníků, kde zapíše poznámku a číslo kmenového listu u podílu, ke kterému byl kmenový list [12] vydán.

Kmenový list a jeho výhody

Společníci kmenové listy v praxi využívají právě pro účely usnadnění dispozice s podíly. Na převod podílu, ke kterému byl vydán kmenový list, se totiž místo úpravy převodu podílu v s.r.o. obsažené v ZOK[13] použije ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“) upravující převod vlastnického práva k cennému papíru na řad.[14]

Převod podílu v s.r.o., který není představován kmenovým listem, je zákonnou úpravou značně formalizován. Převodní smlouva v tomto případě musí mít písemnou formu s ověřenými podpisy smluvních stran, převod podílu je nadto vůči společnosti účinný teprve doručením účinné převodní smlouvy společnosti.[15]

Proces převodu podílu v s.r.o. pomocí kmenových listů: Jak na to?

Oproti tomu pro převod podílu v s.r.o. představovaného kmenovým listem postačí smlouva (a to i ústní či konkludentní[16]), rubopis a předání kmenového listu nabyvateli.[17] K účinnosti převodu kmenového listu vůči společnosti pak postačí společnosti oznámit změnu osoby společníka společně s předložením kmenového listu.[18] Zákonné náležitosti rubopisu pak upravuje zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový[19], přičemž pro rubopis kmenového listu dále podle ZOK platí, že v něm musí být uvedena jednoznačná identifikace nabyvatele.[20] V této souvislosti je potřeba dbát zejména na jednoznačnou identifikaci nabyvatele – právnické osoby a osoby za ni podepisující tak, aby nedošlo k nejasnostem ohledně toho, zda je nabyvatelem právnická osoba, či podepisující fyzická osoba. Zároveň je z této úpravy patrné, že při převodech kmenových listů nelze využít tzv. blankoindosament.

Z výše uvedeného vyplývá, že vydání kmenových listů ve společnosti značně usnadňuje volný oběh obchodních podílů a proces jejich převodu. Tento krok může být pro společnost a její společníky komerčně atraktivní, například v rámci možnosti vstupu potenciálních investorů do společnosti.[21] Určitou nevýhodu však představuje praktická ztráta kontroly a dohledu společnosti nad oběhem podílů, které jsou vtěleny do kmenových listů. V praxi se takovou situaci řeší vydáním kmenových listů pouze k části podílů společnosti (tj. k určitému druhu podílu dle společenské smlouvy), zatímco převod zbývajících „klíčových“ podílů zůstává podmíněn souhlasem valné hromady či jinak omezen.

Zřízení zástavního práva ke kmenovému listu

Odlišnosti kmenového listu nejsou promítnuty pouze do procesu převodu, ale také do tématiky zřízení zástavního práva.

Okamžikem vydání kmenového listu přestává být podíl v s.r.o. způsobilou zástavou. Zástavní právo lze zřídit již jen ke kmenovému listu.[22]

Kmenový list je na rozdíl od podílu, který kmenovým listem představován není, neomezeně a nepodmíněně zastavitelný. Zástavní právo ke kmenovému listu se navíc nezapisuje do obchodního rejstříku[23], není tedy veřejně zjistitelné, přičemž vzniká odevzdáním kmenového listu zástavnímu věřiteli po uzavření příslušné zástavní smlouvy a vyznačení zástavního rubopisu.[24]

Za existence zástavního práva ke kmenovému listu vykonává jiná než majetková práva (typicky např. práva hlasovací) spojená s kmenovým listem zástavní věřitel, a to v rozsahu ujednaném stranami.[25] Zákon pro tuto dohodu stran nestanovuje žádnou zvláštní formu, nicméně volba písemné formy je žádoucí zejména s přihlédnutím k nutnému prokázání oprávnění k výkonu práv zástavním věřitelem (např. hlasovacích práv na valné hromadě) emitentovi – tedy společnosti, která kmenový list vydala. Komentářová literatura k tomuto uzavírá, že pokud zástavní věřitel a zástavce či zástavní dlužník neoznámí dohodu emitentovi, zástavní věřitel nemá právo vykonávat práva ze zastaveného kmenového listu vůči emitentovi. To platí bez ohledu na to, zda je předmětný zajištěný dluh splatný či nikoliv.[26]

Zástava kmenového listu: Jak správně upravit výkon práv?

Ohledně výkonu majetkových práv spojených s kmenovým listem odkazuje zákon[27] na přiměřené použití úpravy o plnění ze zastavené pohledávky[28], ledaže se zástavní věřitel tohoto práva vzdá ve prospěch zástavního dlužníka. Před dospělostí zajištěného dluhu tedy ze zákona plní emitent (společnost) zástavnímu věřiteli a zástavnímu dlužníkovi nedílně[29]. Po splatnosti zajištěného dluhu je pak zástavní věřitel oprávněn žádat, aby bylo z kmenového listu emitentem plněno výlučně jemu.[30] Také od této zákonné úpravy se mohou strany odchýlit výše zmiňovanou dohodou mezi zástavním věřitelem a zástavcem.[31]

V případě zástavy kmenového listu je tedy vždy potřeba, aby zástavní věřitel a zástavce náležitě upravili výkon práv spojených s kmenovým listem ve zvláštní dohodě.

Závěrem

Kmenové listy se staly v praxi využívaným nástrojem společností s ručením omezeným, a to zejména pro jejich snadnou a efektivní převoditelnost. Pro společnosti s ručením omezeným a jejich společníky se jedná o výhodný instrument pro zavedení méně formalizovaného procesu převodu podílů a neveřejnosti případných zástavních práv k podílu (resp. ke kmenovému listu).  Právní úprava je aplikovatelná na kmenový list jako mozaikovitá. Při dispozici s ním je vždy potřeba obsáhnout veškeré náležitosti a pravidla, které zákon předpokládá a vyžaduje.

1. Dle § 208 odst. 1 ZOK.
2. Vzhledem k tomu, že kmenový list k podílu může vydat pouze společnost s ručením omezeným, je v tomto článku jakýmkoli odkazem na „společnost“ myšlena „společnost s ručením omezeným“, pokud není výslovně uvedeno jinak.
3. Dle § 514 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
4. Kde je v textu tohoto článku odkazováno na „společenskou smlouvu“, je tím myšlena rovněž „zakladatelská listina“, pokud není výslovně uvedeno jinak.
5. Dle § 137 odst. 2 ZOK. Nutnost neomezené převoditelnosti u kmenového podílu je tedy dle ZOK nastavena ještě přísněji než u listinných akcií – u těch je omezení převoditelnosti např. v souladu s § 270 odst. 1 ZOK možné.
6. O úpravě společenské smlouvy rozhodují při založení společnosti její zakladatelé, později všichni společníci, případně valná hromada dle § 147 odst. 1 ZOK a společenské smlouvy.
7. Dle § 520 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
8. Ustanovení § 138 ZOK.
9. Zejména název, IČO, sídlo a údaj o zápisu společnosti do obchodního rejstříku.
10. V praxi společnosti často vyhotovují také písemná rozhodnutí společnosti o vydání kmenových listů, ačkoli je zákon výslovně nevyžaduje.
11. Údaj o tom, že byl k podílu vydán kmenový list, se do obchodního rejstříku zapisuje dle § 48 odst. 1 písm. j) zákona č. 304/2013 Sb. o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.
12. Dle § 139 odst. 3 ZOK.
13. Vizte ustanovení § 207 a násl. ZOK.
14. Zejména dle § 1103 odst. 2 OZ.
15. Dle § 209 odst. 2 ZOK.
16. Shodně také komentářová literatura. Vizte blíže HAVEL, Bohumil, § 210 [Převod kmenového listu]. In: ŠTENGLOVÁ, Ivana, HAVEL, Bohumil, CILEČEK, Filip, KUHN, Petr, ŠUK, Petr. Zákon o obchodních korporacích. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 546, marg. č. 2.).
17. Dle § 1103 odst. 2 OZ. Zákonná úprava nevyžaduje pro smlouvu o převodu cenného papíru na řad (ani speciálně pro převod kmenového listu) písemnou formu. Shodně také starší použitelná judikatura, vizte rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. dubna 2005, sp. zn. 29 Odo 346/2004.
18. Dle § 210 odst. 2 ZOK.
19. Konkrétně § 12 a násl. zákona č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový, ve spojení s § 1103 odst. 2 OZ.
20. Dle § 210 odst. 1 ZOK. Dle komentářové literatury v případě, že k nabytí kmenového listu došlo jinak než převodem (např. děděním či převodem závodu), lze mezeru v nepřetržité řadě rubopisů vyplnit důkazem o příslušném přechodu práv (např. usnesením soudu o dědictví). Blíže vizte PIPKOVÁ, Petra Joanna. § 1103 [Převod vlastnického práva k cenným papírům]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, marg. č. 9.
21. Kmenový list však dle § 137 odst. 4 ZOK nemůže být veřejně nabízen nebo přijat k obchodování na evropském regulovaném trhu ani na jiném veřejném trhu.
22. Dle § 1320 odst. 2 OZ.
23. Dle § 48 odst. 1 písm. f) zákona č. 304/2013 Sb. o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.
24. Dle § 1328 odst. 1 a 2 OZ. Pro zástavní smlouvu zde není zákonem vyžadována písemná smlouva, s výjimkou situace, kdy dle § 1328 odst. 1 OZ zástavní smlouva určí, že zástavní právo k cennému papíru vznikne předáním cenného papíru a stejnopisu zástavní smlouvy třetí osobě.
25. Dle § 1332 odst. 1 OZ, blíže vizte také HAMPL, Ondřej. § 1332 [Výkon práv spojených s cenným papírem a právo na výnosy z něj]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, marg. č. 2.
26. Tamtéž.
27. Ustanovení § 1332 odst. 2 OZ.
28. Plnění ze zastavené pohledávky je upraveno v ustanovení § 1335 a násl. OZ.
29. V souladu s § 1336 odst. 1 OZ.
30. V souladu s § 1336 odst. 2 OZ.
31. Vizte ustanovení § 1332 odst. 2 OZ, shodně také komentářová literatura, blíže vizte také PIHERA, Vlastimil. § 1332 [Práva spojená se zastaveným cenným papírem]. In: SPÁČIL, Jiří, KRÁLÍK, Michal a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 1319, marg. č. 6.