MENU

Zdroj: epravo.cz
Autoři: JUDr. Lukáš Duffek, Mgr. Petr Zábranský a Mgr. Marek Ćmiel

Tímto článkem navazujeme na sérii našich předchozích příspěvků (první díl z 24. května 2022 a druhý díl z 20. září 2022), ve kterých jsme nejdříve v obecné rovině představili směrnici o zástupných žalobách na ochranu spotřebitelů a některé její specifické body a dále problematiku systémů opt-in a opt-out, tedy otázku způsobu vytvoření okruhu osob zahrnutých do hromadného řízení.

V tomto článku se zabýváme jednou z významných otázek institutu hromadných žalob, a to tím, kdo je oprávněn k podání hromadné žaloby a jaká kritéria a podmínky musí tato osoba splňovat.

Kdo jsou oprávněné osoby ve světle Směrnice?  

Oprávněné subjekty
Směrnice o osobě oprávněné k podání hromadné žaloby (v našich poměrech půjde o žalobce) hovoří o tzv. oprávněném subjektu a definuje jej jako jakoukoliv organizaci „nebo veřejnoprávní subjekt zastupující zájmy spotřebitelů, který byl členským státem určen jako oprávněný k podávání zástupných žalob v souladu s touto směrnicí.“

V citované definici Směrnice je obzvláště důležitou pasáží část, která klade požadavek na explicitní uznání oprávněného subjektu členským státem EU. Uvedené tak navozuje dojem, že oprávněním podat hromadnou žalobu by měly disponovat pouze osoby, kterým zákon tuto možnost výslovně zaručuje, resp. k podání hromadné žaloby je opravňuje. Subjekty oprávněnými k podání zástupné žaloby by tedy dle Směrnice měly být ty entity, které byly příslušným státem Evropské unie k tomuto úkonu určeny.

Celý článek si můžete přečíst zde.


On-line konference: NIS2 – nová směrnice EU a její dopady Smlouvy o dílo ve stavebnictví očima právníků ROWAN LEGAL: pět nejčastějších chyb objednatelů